Chaloupky
Štěpán Javůrek
František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení. Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2023 , Audioteka , MOBA (Moravská bastei)Interpreti: Ondřej Dvořáček
více info...
Přidat komentář
Ocenila bych přehled postav, třeba graficky zpracovaný. Občas jsem se ztrácela, postavy měly většinou běžná česká jména a pletly se mi. Jinak byla kniha moc hezká, příběh poutavý.
I přes velké množství postav, v kterých jsem se občas ztrácela, se mi Ritino vyprávění z pohraničí v Krušných Horách moc líbilo. Příběh několika generací v dnes již zaniklých osadách, láska k horám a silná přátelství, která později v podstatě ze dne na den přerušila nenávist, to vše se vešlo do knížky, která mi nedovolila se od ní odpoutat..
Příběh z pohraničí z doby první poloviny 20. století. Osudy rozvětvených rodin, kdy těžká doba zasáhla každého z nich. A každý se k událostem té doby postavil jinak. Krásné, ale i smutné čtení o soužití Čechů a Němců.
A tak já těch 5* dám. Knihu jsme si koupila, postavila do knihovny a vysvětlila ji pěkně, že tam musí počkat, až na ni přijde řada :o) Mezitím jsme v létě projížděli Krušné hory, mimochodem těm tedy dávám 5* taky, za tak nádhernou, čistou a klidnou krajinu. Teď při čtení jsem byla v duchu stále tam. Ze začátku knihy se mi strašně pletlo velké množství postav, byla jsem zaskočená, nestává se mi to často. Lehce kolem poloviny
jsem se zorientovala a nic už nebránilo prožít mnoho silných příběhů z pohraničí, kde spolu žili a následně pak proti sobě bojovali obyvatelé dvou obcí. Smutné je, že zloba a nenávist nikdy nevznikla v žádné z hlav těch chudých a obyčejných lidí.
Krásná kniha, krásný a smutný příběh. Mela jsem obavy kvůli velkému množství postav, že se nebudu orientovat, ale ani jednou jsem s tím neměla problém. Příběh trochu působil jako z rychlíku, ale vůbec mu to neuškodilo. Líbily se mi všechny kladné postavy, jejich krásný vztah, Čech nebo Němec, to bylo v době dvacátých a částečně třicátých let jedno, rozuměli si, vycházeli spolu, tolerovali se navzájem. To mě asi nepřestane udivovat, jak se to všechno zvrhlo. Je mi líto, kolik neštěstí museli všichni lidé různé národnosti a vyznání kvůli druhé světové válce zažívat. Moc si přeji, aby se podobná situace nemusela nikdy opakovat.
Zajímavé čtení o osudech těžce zkoušených lidí.
Osudy nejsou dlouze popisované, konec - v podstatě období celé války, je tedy na můj vkus zkrácený a zestručněný až příliš.
Ono je vlastně i dost jasné, co se komu přihodí. Tak nějak to celkově ze znalosti vyplývá.
Ale jako celek dobré čtení.
Opět výborná a velice čtivá kniha od pana Javůrka. Čtenářský zážitek mi trochu kazilo velké množství postav. To nemám na knihách ráda. Nicméně i tak dávám plný počet hvězd a knihu moc doporučuji.
Zajímavý příběh. Kniha obsahuje relativně dlouhé kapitoly, ve kterých vystupuje relativně rozvětvená skupina osob. Za mě byly vlastně skoro všechny postavy popsány tak nějak nemastně neslaně a nevytvořila jsem si žádný vztah k nim. Prostě to po mě tak nějak steklo. Zkusím ještě Sudetský dům, za který je autor více chválen, právě pro takový nějaký neutrální postoj. Bohužel někdy vede až k tomu, že je něco až moc nezabarvené, že je to vlastně takové nějaké nijaké.
Zajímavé téma knihy o soužití Čechů a Němců v Krušnohoří v průběhu nejvýznamnějších událostí 20. století. Nicméně pro mě se atraktivita tématu moc nepotkala se stylem vyprávění a stavění příběhu. Příběh mi přišel hodně povrchově a popisně odvyprávěn bez větších charakterových vlastností postav, bez větší hloubky. Některé postavy mi přišly zbytečné a příběh by se bez nich asi obešel.
Bohužel u téhle knihy se mi nestalo, že bych se těšila na každou další kapitolu a posun v příběhu. Dá se říct, že nejzajímavější část byla až ke konci knihy.
Nemůžu uvěřit, že autor je ročník 1987. Styl psaní je dosti archaický. Skoro jako bych četl něco od Klostermanna. Téma soužití Čechů s Němci mě zajímá, ale tohle bylo místy až melodramatické. Snad to byl záměr, nevím.
Autor to se slovy opravdu umí. Příběh několika generací, osudy lidí zaniklé osady Krušných hor. Ve vesnici Chaloupky vedle sebe žijí Češi i Němci poměrně spokojeně. Pomáhají si v těžkých dobách. A že těch tíživých situací v jejich životech je ! První světová válka, napětí kolem vzniku První republiky, hospodářská krize, nástup Hitlera k moci, tragické změny v chování sousedů, Druhá světová válka a konečný odsun německých obyvatel a zánik obce.
Začínající spisovatel mi znovu ukázal, že za dramaty doby se především skrývají osobní tragédie jednotlivců.
Doporučuji ! Já byla nadšená z citlivého a poutavého příběhu.
Jaj to bylo krkolomné. Spousta postav, na relativně útlou knížku opravdu spousta postav, vztahu a rodinných linek. Více by mne bavilo, kdyby příběh byl chudší alespoň o dvě generace. Jakoby autor chtěl do příběhu nacpat co nejvíce, trochu to pak působí jak když kočička a pejsek dělali dort. Co lidi rádi čtou ? Dám tam od každého něco - nacistu , komunistu, smrt, neplodnost , kostel , judaismus , válku . Zamíchat a jsou z toho Chaloupky. Škoda
Pro mě celkem čtivé, ale vše je tak jako letem světem a tak mi nešlo k postavám úplně přilnout. Na druhou stranu se není čemu divit, kniha je poměrně útlá na to, jak dlouhý časový úsek popisuje a tak není tolik prostoru vše podrobně rozepisovat (od začátku 1.sv.války do konce 2.sv.války). I tak jsem ráda, že jsem si jí přečetla, přestože se moje velké očekávání po přečtení Sudetského domu od Š.J. nenaplnilo.
teda. Úmysl dobrý, realizace pokulhávala. Nalákal mě název a obálka. A představila jsem si něco úplně jiného, než jsem ve finále dostala. Mám pocit, že poslední dobou se s podobnými historickými romány/kronikami roztrhl pytel... Ani horské prostředí nedokázalo zachránit pachuť, která po knížce zůstala. Mraky postav, v kterých jsem se neustále ztrácela (a byly natolik ploché, že jsem ani neměla chuť se k nim vracet). To ich opravdu muselo být tolik ? asi jo, aby je autor poplatně záměru mohl nechat emigrovat, odvelet do koncentráku, či případně rovnou zastřeliut, ubít gestapem, emigrovat do Ameriky a podobně. Vše, na co si vzpomenete..někdo za Hitlera, někdo za Masaryka. Někdo Čech, někdo Němec. Někdo sirota, někdo dítě z továrnické rodiny. Dělníci, vzdělanci. Neskutečný mišmaš, místo toho, aby zanechal hlubší stopu, zanechal rozmrzelost nad promrhaným potenciálem. Romantický závěr, kde jsem Ritě ale fakt truchlení a šťastné vzpomínky nevěřila...opravdu se člověk může v místech největší bolesti a utrpení cítit šťastný ? celé ty roky, kdy živořila v manželství, opravdu byla šťastná ?
Ještěže se ta spousta stran četla rychle...
Za tu pěknou obálku a snahu autora opět upozornit na některou část historie, ty 3* dám...a z fleku můžu podepsat i třeba komentář martineden
Až na tu hromadu osob u kterých jsem si nikdy nemohla vzpomenout, zda už někde v knize byli zmíněny nebo ne, to bylo moc pěkné čtení. Když jsem začala ignorovat historii osob, docela jsem si příběh užila. Oblast ve které se vše děje, je mi osobně velmi blízká.
Téma knihy je pěkné - pohnutá historie 20. století několika míst a mnoha lidí v Krušných horách. Ale to zpracování! Tolik klišé především v popisu postav jsem už dlouho nečetla. Škoda! Podobné téma historie těchto míst v knize Cejch od Zdeňka Šmída - to je panečku jinej matroš.
Příbėh že Sudet.Podobných byly stovky.Klidné soužití Němců s Čechy a pak přišel nacionalismus.Dobře se to čte.
Na tuhle knihu jsem slyšela a četla samou chválu a já jsem z ní trochu rozpačitá. Námět byl dobrý, prostředí moc zajímavé, ale bylo to celé trochu moc rozmáchlé. Mnoho postav, mnoho osudů, příliš dlouhá doba. Postavy pak byly jen tak hrubě nahozené a člověk se s jejich osudy nijak zvlášť nesžil. Asi by se mi víc líbilo, kdyby to celé vyprávěla Rita.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české rományAutorovy další knížky
2022 | Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
2021 | Nebe nad Perninkem |
2021 | Chaloupky |
2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Knížka je hodně podobná Sudetskému domu, nejen prostředím ale částečně i příběhem. Je vidět, že pan Javůrek má k tomuto místu vztah.
Začátek knížky se mi trošku vlekl, hodně jmen ve kterých jsem se ztrácela. Ale druhá část, kdy se příběh přesunul do Krušných hor a točil se kolem Františka a Floriána jsem zhltla jako malinu. Obzvlášť hezky se četlo o období dvacátých let, kdy byli všichni spokojeni a žili spolu v přátelství a míru.
Dodnes nechápu, jak dokázal Hitler svými výroky a sliby zfanatizovat a vyvolat v lidech takovou nenávist.