Chalupa
Pavlína Křivánková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528779/bmid_chalupa-6627a75d71c62.jpg
4
656
656
Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku ze společného účtu. Jako by nestačilo, že se musí potýkat s krizí středního věku, vyčpělým vztahem a dcerou, které nerozumí. Když se ve dveřích bytu objeví policie, pochopí, že se stalo něco zlého. Životní dráhy obou žen přetrhne krutá událost a příběhy se protnou. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?... celý text
Přidat komentář
O autorce jsem nikdy před tím neslyšela, ale rozhodně mě hodně překvapila vyzrálost projevu. Píše dobře. Sice téma vcelku běžné, ale zpracování zajímavé. Propracovaná psychologie hlavních hrdinek, uvěřitelné dialogy. Skvělá věc. Přečetla jsem jedním dechem.
Jak nudně kniha začala, tak stejně nudně skončila. Děj prakticky žádný. Nechápu tak vysoké hodnocení.
Tak vysoké hodnocení mě opravdu překvapilo. Knihu jsem totiž několikrát odložila, než jsem ji bez zájmu dočetla. Obě postavy mi byly nesympatické. Ani styl psaní mi neseděl. Navíc jsem pořád doufala, že se stane aspoň něco zajímavého. Kniha mi nic nedala. Spíš vzala.
Originální trojúhelník, dobrá psychologie všech postav. Každá mluví sama za sebe, což se mi libilo. Příběh k zamyšlení je ze života a dobře se četl. Jen ten epilog mohl být trochu jasnější. Možná by to mohl být odrazový můstek k pokračování?
(SPOILER)
Autorka umí psát, o tom žádná, použití jazyka by bylo za plný počet, ale tak nějak nemá o čem... V podstatě do poslední stránky jsem pořád čekala, že se NĚCO stane - a nestalo se nic. Chování jejích hrdinek je místy fakt těžko uvěřitelné. A k čemu se dobrala?
Že ve třiceti život nekončí a může to být lepší, ale v padesáti už jste tak leda zralá na to, hodit si mašli, když to nevyšlo? Takže fakt ne, díky.
Příjemná oddechovka, která se moc hezky četla. Životní příběh dvou úplně rozdílných žen zamilovaných do stejného muže........
Příběh tak obyčejný až byl zbytečný.
Chybělo mi tam něco, co by zdůvodnilo, proč byla kniha napsaná.
Povrchní, nedotažené, bez větší hloubky a bez větších emocí.
Škoda, nevadí mi obyčejné české ženské příběhy, ale musí mi něco dát. Tady to nebyl ani příjemně strávený čas.
Jen pěkná obálka.
Příjemné překvapení. Knihu napsala dcera mé dlouholeté známé z Moravy a zaujala mně.
Moc mě bavil kontrast korporátu s poklidem venkovské chalupy. Postava babičky , která je moudrá, nekompromisní a zároveň obětavá, mě bavila nejvíc.
Knihu jsem přečetla za tři večery, čte se úplně sama, děj odsýpá. Krátké kapitoly ze dvou perspektiv vyprávění.
Po dlouhé době kniha, kterou mohu doporučit a určitě se k ní někdy vrátím.
Moc hezká knížka. Lehce psaný příběh o nelehkých životních situacích. Skvělá čeština. Těším se na další knihu od této autorky.
Velké očekávání následované zklamáním. Četla jsem v rámci výzvy na téma z prostředí mé poslední dovolené a nakonec chalupa byla jen malá část z knihy. Trvalo mi 4 kapitoly, než jsem pochopila, že příběh vypráví dvě osoby, myslela jsem, že to je prolínání minulosti s přítomností. No, moje chyba… Ale autorka mohla zvolit jinak znělá jména, přece jen Tereza a Helena jsou co se týká slabik a hlásek dost podobná… Postava mi nebyla sympatická ani jedna. Jako matka jsem občas kroutila hlavou nad různými popisy a situacemi… No, už to ani dál rozvádět nebudu. Autorku mezi oblíbené nezařazuji.
Z knihy ve mě zbyla trochu hořkost. Dlouho jsem nečetla příběh ve kterém vystupuje téměř jen smutek na jedné straně a vztek na straně druhé. Ani to mi ale nezabránilo přečíst knihu jedním dechem. Obě hlavní postavy jsou ztělesněním negativního přístupu k životu i když musím přiznat že napsáno výborně a soucit s oběma hlavními hrdinkami byl velký. Kniha mě nutí k zamyšlení např. jak by vypadal stejný příběh kdyby obě hlavní hrdinky vyměnili smutek a zlost za radost a odhodlání? A co můj přístup k životu, mohu psát já sama jiný příběh jen tím že změním svůj postoj?
Takový příběh ze života.... pro mne trochu nemastný, neslaný, který se ale v pohodě může stát, takže vlastně velmi blízký a čtivý.
Po přečtení anotace jsem čekala úplně jiný příběh, ale to nevadilo, kniha se četla skvěle a hlavní postavy byly dobře propracované, jen mi bohužel ani jedna nesedla. Mnohem sympatičtější mi byla Helenina babička a kamarádka Terezy, takový nadhled bych taky chtěla mít. Dávám čtyři hvězdičky.
Příběh dvou zcela odlišných žen, které spojuje jediné. Stejný muž. Šlo o vcelku banální příběh, ale musím přiznat, že se mi líbil. Dobře se mi četl, nejspíš proto, že byl ze života, všední, obyčejný - takový, jaký může zažít kdekdo z nás a proto je to tak blízké.
Velice povedená prvotina. Postavy hlavních hrdinek, Terezy a Heleny, byly moc hezky propracované. Tereza, workoholička, nešťastná v manželství a Helena, mladá, hledající sama sebe...a obě spojuje jeden muž.
Kniha se čte dobře, zajímavé postavy a jejich přesná charakteristika. Helena je naprostá katastrofa - zakomplexovaná mladá nevyzrálá holka, ale do postele se ženatým stárnoucím učitelem (rozuměj muži v nejlepších letech) šla zřejmě ochotně s naivní vidinou nehynoucí lásky. Protipólem je Tereza - sobecká žena na vrcholu kariéry, která si nerozumí s manželem ani rodinou a řeší stále jen sama sebe. Fakt povedené čtení nutící k zamyšlení.
Příběh ze života, taková jednohubka na víkend. Tragická událost nečekaně spojí životy dvou žen. Knížka se čte dobře díky krátkým kapitolám, které střídavě vypráví Helena a Tereza. Více mi byla sympatická dějová linka s Helenou a babičkou z Valašska. 5*
Knihu jsem poslouchala a ikdyž není příliš optimistická ,zlepšila mi náladu v předvánočním shonu.Připomíná mi knihy Jiřího Křenka,které mám ráda .