Chalupa
Pavlína Křivánková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528779/bmid_chalupa-6627a75d71c62.jpg
4
657
657
Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku ze společného účtu. Jako by nestačilo, že se musí potýkat s krizí středního věku, vyčpělým vztahem a dcerou, které nerozumí. Když se ve dveřích bytu objeví policie, pochopí, že se stalo něco zlého. Životní dráhy obou žen přetrhne krutá událost a příběhy se protnou. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?... celý text
Přidat komentář
Příběh pěkně plynul. Dej byl předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo. Pěkná oddechovka.
Příjemná a čtivá oddechovka s podivným koncem, vedlejší postavy mi byly sympatičtější než dvě hlavní, nicméně autorka píše dobře, takže kniha stojí za přečtení.
Tak vám nějak nevím, obálka knihy se mi skoro líbí víc, než samotný příběh. Ani jedné hrdince Heleně a Tereze moc nerozumím a je mi jich spíš líto. Je fakt, že autorka umí kouzlit se slovy a tak se to četlo dobře a rychle. Zaujala mě babička Heleny, ta je správňácká, moudrá žena s nadhledem.
Kniha se četla hezky. Navzdory výrazným zvratům v psychice i životech hrdinek. Do poloviny jsem čekala, co se bude dít. Od poloviny začalo, konečně to, co slibuje anotace... A najednou konec. Bez nějakého uzavření, takové honem honem, dopíšu to a mám pokoj. To je trochu škoda.
Někdy si s vámi život prohraje, a ne vždy je to příjemné. Možná by stačilo všímat si, co se děje ve vlastní rodině a ne soustředit se pouze na sebe.
V rámci žánru vynikající záležitost. Příběh vyprávěný dvěma ženami mě hodně bavil, i když mě někdy mrazilo. Hlavně z té vykreslené bezutěšnosti života Terezy. A rozhodně jsem fandila jí. Už jen za to, jak se hrdinně postavila proti šéfovi. Mrzí mě, že v tom souboji mládí a řekněme zralosti, ta zralost bývá vykreslena nesmlouvavě a poraženecky. A postava Heleny mi pila krev. Asi proto, že je tak dobře napsaná. Těším se na další dilo autorky. A prosím nějakou šanci i pro ty postavy nad třicet.
Krásná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Jelikož moje rodina pochází v Valašska a Vsetína, měla pro mě kniha ještě větší význam. Pěkný příběh dvou žen. Od této autorky si ráda přečtu další knihy. Nicméně bych si představovala asi lepší konec, proto dávám o hvězdičku méně.
Měla jsem podle názvu a povedené obálky (za tu jedna * navíc ) asi trochu jiné očekávaní spojené více především s valašskou přírodou. Nakonec z toho bylo klasické klišé, nenáročná jednohubka na jedno odpoledne. Konec useknutý, nedořešený. Mé sympatie si nezískala ani jedna z hrdinek, ale líbilo se mi jejich vykreslení, které se dá i chápat. Stejně tak autorka dokázala velmi dobře vystihnout mezigenerační problémy a nedorozumění. Babička byla v knize jako skvost. Studnice moudra, působí až pohádkově.
Občas přečtu i knihy pro ženy.Zrovna tato prvotina autorky se četla příjemně.
Jak je zde již několikrát napsáno, konec byl useknutý. Nicméně tuto knihu doporučuji.
Tak trochu jsem čekala něco jiného - i ten název tomu napovídal. Nicméně tato kniha má náboj a čte se sama. Jak se čtenář do knihy položí, nemůže přestat číst. Škoda jen toho useklého konce, byl jak šitý horkou jehlou. Zasloužila by si více stran...
Paní spisovatelka má velký potenciál, už se těším na její další knížku.
Chalupa je pro mě objevem - další česká prozaička a další dobrý příběh, alespoň já jsem takový četla. Dvě ženy, možná spíše dvě rodiny, propojené postavou jediného muže: nenápadného, nemoderního a neambiciózního učitele Karla. Jak příběh samotný, tak způsob psaní mě zaujal, i když kontrast světů Terezy a Heleny je téměř neuvěřitelný.
Určitě bych našla mouchy, ale já je nehledám; kniha se mi četla velmi dobře a postavy mě oslovily, i ty vedlejší, mám na mysli třeba Luptačku, Vandu nebo Dana. Našim čtenářkám určitě doporučím!
"Znovu jsem byla malá holka, co přiběhla z lesa s pusou a tričkem špinavým od borůvek. Babička hubovala, že za chvilku přijede mamka a já vypadám jak cikánovo děcko. Uprostřed kuchyně na štokrleti mi rozčesávala zacuchané konečky vlasů. Od ní to naštěstí nebolelo. Nebo jen trochu. Jako teď. V hloubi duše jsem věděla, že má pravdu, a byla mi hanba."
Dobře se četla, takový příběh ze života, jen ten konec jaksi urychlený, ale stála za přečtení :-) . Obálka je dokonalá co pohladí na duši :-)
Tohle nebylo čtení pro mě, zajímavého prostředí z přebalu se mi dostalo jen slabým závanem, obě hlavní postavy nesympatické, zápletka sice chytlavá a nutící ke čtení, ale mnohé vyznělo do ztracena.
Velmi dobře (nevím, zda úmyslně) je zachycena plytkost lidských vztahů a myšlenek (hlavních postav) hodnotících kdo je tlustá kráva či hubená krasavice, macatý potící se bídák versus neduživý sympaťák (ano, každá nová postava vstupující do děje se představí tělesnou konstitucí).
Ve městě či v horách, autorka sází jednu vyšinutou postavu za druhou. A přes ten happy end je mi po dočtení smutno, protože - co si budem - je to odraz velké části hodnotících myšlenek společnosti.
Jo,to byla taková jednohubka,které jsou taky třeba.Pěkně to frčelo,a moc se nemuselo myslet.Pohodovka,klídek.
Za mě krásná kniha... Dva pohled... Vidím se osobně v Heleně.... 5 hvězdiček