Nejlepší žena Space Force
Wolfgang Hohlbein
Na hranici sluneční soustavy se objevila cizí kosmická loď; která se obrovskou rychlostí blíží k Zemi. Speciální tým astronautů letí lodi vstříc… Expedici velí Charity Lairdova, mladá, atraktivní, odvážná, inteligentní-a navíc nejlepší pilot kosmické eskadry US-Space Force. Když kosmonaute tajemný vzdušný objekt dostihnou, ke svému překvapení zjistí, že je úplně prázdný…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Die beste Frau der Space Force, 1989
více info...
Přidat komentář
Z nostalgie jsem se vrátil k moji první sci-fi sérii. Líbí se mi na ní líčení postapokalyptické Země a boje Charity a hrstky jejích spojenců s neporazitelnými Morony. Z tohohle pohledu je tedy tento (první) díl vlastně zbytečný, protože se odehrává v minulosti a pro seznámení se světem bohatě postačí díl druhý. Při opakovaném čtení jej proto rovnou přeskakuji (a ani nehodnotím).
Terva ma dobry vkus, cerpam docela casto napady na precteni zajimavych knih. A k Charity: Ja bych tomu i verila, tak dobre to bylo napsane. Doufam ze se tohle nikdy nestane. No, jsem zvedava, jak se s tim Charity popere. Jdu na dalsi dil. Uf 12 dilu? To budu nekolik mesicu zazrana, doufam ze ne sezrana...
Jsem velice rád,že se mi do rukou dostala tato kniha která mě uvedla úplně dojiného světla kde Země dostává na frak,ale to by nesměla žít Charity Lairdová nejlepší pilotka US-Space Force.
Je to … tak nesmyslné.
Žádné ultimátum.
Žádné hrozby.
Žádné požadavky – nic.
Proč to dělají?
Příběh Charity je přímočaré béčko, bez zbytečných nudných scén a uměle prodlužovaného děje. Mimozemský protivník je opravdu mrazivý a velmi nebezpečný. Vykreslení děje je napínavé. Navíc je to sice útlá knížečka, ale přečtení trvá trochu déle, neboť je to psáno ještě tím malým písmem a je využita skoro celá plocha listů. Vyjít to dnes máte z toho knihu o rozměru A4 s pěticentimetrovýma okrajema ze všech stran o tloušťce alespoň osm cenťáků.
Citát: Nikdy předtím netušila, jak temná může být noc ve městě, v němž vypnulo veškeré osvětlení.
Obsahově je to klasika. Poznání, napadení, katastrofa, přežití a konec. Příběh se od počátku rozjíždí, ale i tak si čtenář musí chvilku počkat, než dojde k poznání. Kapitoly se postupně střídají v rytmu „současnost“ & „minulost“. Tak že sice trochu víte, jak to skončí, ale pohledy do minulosti vám teprve vše objasní. Zajímavostí je, že čím více se blížíte ke konci příběhu, tím víc vás mate to přeskakování z současnosti do minulosti a to tak, že si někdy ani neuvědomíte, ve které fázi právě jste.
Malá ochutnávka:
Bylo to něco příšerného. Tenký mihotavý kužel světla vyrval ze tmy pouze útržky celku, ale i to málo, co viděla, způsobilo, že sebou trhla. Tam, kde ještě před třemi měsíci byla klinicky čistá hala krytu, se rozprostíralo něco, co by se s úspěchem mohlo rovnat scéně z hrůzostrašného hororu. Jenže tohle byla skutečnost; strašná skutečnost.
Jo, nelituji, že jsem si vybral z té starší nabídky právě příběhy o Charity. Charity Laidrová není žádná akční hrdinka, je to jen pilotka kosmické lodi a celou knihou ji vlastně doprovází spíše smůla než vlastní přičinění a z té smůly se dostává spíše se štěstím než prostřílením se spousty protivníků. Konec je zajímavý a já jsem zvědav na další příběhy. Je jich dost abych si tento příběh dále úžíval. Snad mě to v budoucnu nezklame.
Citát: Člověk by musel být pořádný blázen, aby se dal zabít kvůli tomu, aby zůstal naživu.
Jasné nemčúrske béčko o tom ako na zemi pristane obrovská emzácka tľapka, vylezú z nej hmyzácky bastardi a totálne pozemšťanov prevalcujú. Striedanie časových rovín medzi tým čo sa deje "teraz" a čo sa stalo predtým bolo asi zbytočné, ale na ozvláštnenie jednoduchej story vlastne prečo nie, lebo inak to vo svojej zbrklosti pôsobilo vcelku sucho a to je dôvod na trojhviezdičkové hodnotenie oproti pôvodne zamýšľaným štyrom. Je to ako epizóda televízneho seriálu kde sa celý koniec sveta musí zmestiť do časového limitu sitcomu a preto nie je možné jednotlivé prvky viac rozviesť. Na to ostatne dopláca aj hlavná hrdinka, čo je proste nejaká drsná ženština bez nejakých osobitých charakteristík. Taktiež všetci vojenský velitelia sú tu zobrazený iba ako zmätený imbecilovia a hajzli, autor asi nemá zelené mozgy príliš v láske. Tento úvod teda nakopáva sériu pomerne skratkovito a nepríliš elegantne, ale predsa len a ja som rozhodne zvedavý na to čo bude po apokalypse nasledovať a ako sa Charity podarí vyhrabať svet z galaktickej hromady hmyzieho trusu.
Na brakovku, navíc německou, to není špatné. Mít to redaktora, který by dokázal autora kočírovat, aby zápletka někam směřovala, mohla z toho být neskutečná zábava. Ale jak se to bere vážně, výsledek působí dojmem nízkorozpočtového béčka. Příběh ovšem šlape v povedeném duchu military sci-fi, kdy lidstvo na plné čáře projíždí invazi mravenčího šmejda z kosmu. V rozpacích jsem byl pouze z rozdělení vyprávění do dvou dějových linií, protože se zbytečně znepřehledňovala pospolitost gradace. Navíc mě bavila spíš ta rekapitulace makabrózní prohry, než co špatného z toho vzešlo. Jen by možná stálo za úvahu nedělat z hrdinky největšího borce v galaxii, který si poradí s kde čím, jen chlápek s pistolí v ruce znamená konečnou. Charity Lairdová je jinak okatou coververzí Ellen Ripleyové, přičemž podobnost s vetřelci je vůbec v mnoha bodech výrazná, i když si Wolfgang Hohlbein jde čistě vlastní cestou. Závěr naneštěstí prvoplánově utnut v bodě, kdy nutnost dalšího pokračování je prakticky nezbytná.
Pro mě hodně milé překvapení. Po delší době knížka, která má spád a je napínavá od začátku až do konce. Místo zbytečných sáhodlouhých popisů krajin a hromady zbytečné politky je tam hromada akce. Pro mě pecka!
Pro Eigis: Pokud dáváš takový komentář, tak piš že je to SPOILER, jinak tím kazíš ostatním překvapení!
Jedná se o celkem příjemnou změnu, kdy je lidstvo pro změnu celkem rychle poraženo. Hlavní hrdinka nejprve vede tým, který má zaúkol prozkoumat mimozemskou loď a po útoku mimozemšťanů se jí podaří probít do tajného vládního bunkru, ve kterém zkončí v hybernační komoře.
Autorovy další knížky
2011 | Prsten Nibelungů |
2010 | Krev elfů |
1993 | Návrat dinosaurů |
2007 | Nad propastí |
1999 | Zapomenutý ostrov |
Dobre becko, ktere se cte samo. Bavilo 3* jak je to stare, tak je to dobre. Soucasni autori by si mohli brat inspiraci...