Chazarský slovník
Milorad Pavić
Jedná se o postmoderní román ve formě fiktivního slovníku, obsahující přesně 100 000 slov. Román je vlastně svodem mýtů, legend a vyprávění, pospojovaných, znovu rozdělených a okomentovaných, které se týkají národa Chazarů, žijícího kolem r. 1000 mezi Kaspickým a Černým mořem, o němž se nezachovaly téměř žádné informace. Slovník je koncipován jako rekonstrukce původního slovníku, který měl být vydán polským tiskařem Daubmannem v roce 1691 a poté zničen jezuity. Slovník pojednává též o tzv. chazarské polemice, disputaci zástupců tří hlavních náboženství judaismu, křesťanství a islámu, které pozval chazarský chákkán na svůj dvůr, aby přijal nejlepší z nabízených náboženství. Román je proto rozdělen do tří knih, a to červené (založené na křesťanských pramenech), zelené (založené na muslimských pramenech) a žluté (založené na židovských pramenech). Román vypráví o chazarské kultuře, náboženství a myšlení, o osobnostech této kultury, lidech, souvisejících s příběhem chazarské polemiky a chazarským slovníkem. Některé z těchto osobností jsou fiktivní, jako například princezna Ateh, vůdkyně původní chazarské sekty lovců snů (rovněž smyšlené), některé, např. básník Jehuda Halevi nebo Konstantin Filosof, skutečné. Slovník je složité spojení mnoha fiktivních příběhů z různých období včetně současnosti (výzkumníci, bádající o chazarské otázce, jako je dr. Isajo Suk, lidé, jimž se zdá, že žijí v minulosti, jako je Avram Brankovič, či lidé související s napsáním původní verze slovníku), čímž se postmoderním způsobem rozplývá jednoznačnost vyznění. Autor se v úvodní poznámce obrací ke čtenáři a navrhuj mu, jak román číst. Kniha vyšla ve verzi pro muže a pro ženy, na základě teorie, prezentované ve slovníku samotném, že muži a ženy čtou knihy jiným způsobem a knihy pro muže a pro ženy proto nemohou být stejné. Ve skutečnosti se ale obě verze liší pouze v jediném odstavci, a to v jedné pasáži hesla o dr. Dorotě Schulzové v židovské části slovníku.... celý text
Přidat komentář
Jedinečná kniha, naprosto originální formou, dějem, postavami, imaginací, schopností mixovat realitu s fikcí. Naprosto originální je myšlenka tří slovníků v jedné knize. Tím vzniká plastický obraz, nejednoznačnost - a čtenář se stává součástí hledání pravdy. Ján Števček v doslovu velmi trefně charakterizuje to důležité:
"Predmet Pavićova diela je tedy moderný človek vo všeobecnosti, ktorý sa vyrovnáva s dejinami ako so svojou prítomnosťou, s tradíciou ako so svojou súčasnosťou. Pavić chce odpovedať na otázku, ako zjednodušiť zložitý obraz reality; jeho odpoveď je v tom, že zjednodušiť výrok o realite a dôjsť k pravde je možné iba vtedy, keď vezmeme do úvahy všetky možné hľadiská na realitu a nájdeme, ak už nie kompromis, tak etický prvok tolerancie, vzájomného pochopenia. V Hľadaní neexistujúcich skutočností narážame tak podľa Pavića na čosi, čo existuje v nás samých."
(SPOILER) Chazarský slovník má být letos na divadelním festivalu. Jelikož mám rád zaniklé kultury, mám koupený lístek. Čirou náhodou (nebo ne? :)) jsem pak narazil na románovou předlohu, kterou jsem do té doby neznal. V lecčems připomíná mého oblíbeného Borgese: rozhledem autora, chaotickou kompozicí, tematikou snů i nadhledem a ironií. Kromě Chazarů je dobré vědět trochu málo o kabale a gnostických sektách, ale možná zase ani tolik ne, možná to bude spíš inspirace se o tom víc dozvědět. Propojení mezi částmi slovníku jsou možná různými způsoby, nakonec se mi zdálo, že každá postava má něco společného snad s každou z ostatních. Jediné, co bych trochu vytkl, je že někdy jsou souvislosti až moc dořečené, čtenáři podobného díla by snad došly (např. se doslovně zopakuje nějaká věta, i když vám už je jasné, jak ta dvě místa ve slovníku souvisejí)... ale tolik to zase nevadilo. Na divadlo se o to víc těším, jsem zvědavý, jak ho udělají.
Může se zdát, že tahle kniha je naprostá šílenost, vtip nebo blábol. Ale když k ní přistoupíme s pokorou, vyjeví svou krásu. Kdo chce racionálně a jednoznačně chápat, bude hořce zklamán. Lze se jen nechat unášet křivolakým, mnohovrstevnatým a nelineárním proudem myšlenek, snů, vtipů, absurdit, souvislostí, mystifikací a reálií, popisů a vyprávění, a to v několika paralelních časech, prostorech, světech, peklech a nebích. V průběhu čtení mi došlo, že už jsem knihu před lety četl, ale zapomněl jsem to... Tuto knihu nelze mít v "přečtených" – je tak fantasticky neuchopitelná a vymykající se jakémukoli zařazení, že ji lze číst stále dokola a nikdy ji nelze dočíst. Náročná četba, přečetl jsem souběžně desítky článků na wikipedii, abych se zorientoval ve zmiňovaných reáliích. Nemluvě o všech těch neznámých slovech...
Už dlouho jsem nečetla knihu, nad kterou bych tak dlouho přemýšlela, a o které by se mi i dokonce zdálo. Skvěle propracované a promyšlené dílo, úžasné metafory, překvapivý jazyk a příběhová mozaika, která se pomalu skládá s každou další stránkou. Slovníkový formát mě neodrazoval, spíš naopak, knize dodával spád. Četla jsem klasicky lineárně, ale určitě mi dost spojitostí uniklo. Můžu rozhodně doporučit.
Román o sto tísících slovech, a ani jedno není nazbyt... Po Bulgakově Mistru a Markétce a Temné energii paní Juli Zeh třetí kniha v mém životě, kterou jsem s to označit za skutečně geniální.
Cross reading román, který se dá číst buď po jednotlivých oddílech, nebo klasicky od začátku do konce a nebo po heslech v každém oddílu. Vždycky se dobereme stejného děje, který zahrnuje historii tajemné knihy, princeznu Ateh a soutěž náboženských představitelů na dvoře Chazarů, detektivku, ďábla i muže s polovinou kníru černou a s polovinou bílou. Fantastické čtení, které chytne a nepustí. Rozhodně velmi nedooceněná kniha. A navíc, vynikající důvod k seznámení. Protože teprve když dáte dohromady vydání pro muže a vydání pro ženy (které se od sebe liší jedinou větou), získáte rozuzlení příběhu.
Velmi zvláštní kniha! Forma slovníku navozuje možnost číst jí nikoliv od začátku do konce, ale po jednotlivých společných heslech, napříč, na přeskáčku... obsahuje tři oddíly: křesťanský, islámský, židovský, který se každý zvlášť a dohromady zároveň snaží mapovat prastarou kulturu Chazarů a hlavně klíčový okamžik jejich dějin (a rozplynutí se v okolní kultuře) - přijetí víry (jaké?). Toť formální rámec slovníku. Ve skutečnosti se však jedná o román žánrově zařaditelný do magického realismu. Snová kultura Chazarů, míšení časových rovin, reinkarnace postav, tajemství... těžké převyprávět, zajímavé přečíst! Doporučuju všem, kdo má čas si ke knize skutečně sednout, soustředit se a pokud možno přečíst ji takřka naráz. Množství rovin a výkladů totiž příliš neprospívá několikaminutové četbě v městské hromadné dopravě a pak celý den nic...
Myslím, že titulok "postmoderný román" vystihuje túto knihu asi najviac. Z hľadiska kompozície je veľmi zaujímavá, páčil sa mi nápad interpretácie dejín Chazarov z hľadiska troch náboženstiev, ako sú niektoré aspekty zdôraznené, iné potlačené alebo celkom inak interpretované, ale - a to je už vec osobného vkusu - nedalo sa to čítať! Pre mňa to bola neúnosná kopa povymýšľaných mýtov s príliš silným presahom do neskutočna. Hodnotenia sa zdržím, lebo pre niekoho práve toto môže byť najzaujímavejšie. V mojom osobnom hodnotení maximálne 2 a pol hviezdičky, aj to len za dobrý nápad s kompozíciou a logickú prepracovanosť.
Štítky knihy
postmoderna magický realismus srbská literatura mystifikace středoevropská literatura fiktivní slovníkyAutorovy další knížky
2003 | Chazarský slovník |
2009 | Vnitřní strana větru |
2009 | Papírové divadlo |
2011 | Krajina maľovaná čajom |
2008 | Druhé telo |
Formou aj obsahom absolútne geniálna/šialená kniha (vybrať podľa ľubovôle). V prípade niektorých hesiel slovníka (hlavne heslo "Avram Branković") by malo platiť pravidlo "niekedy je menej viac", hlavne, čo sa fantázie týka. Pretože tá občas ide cez čiaru a človek priam nestíha sledovať, čo sa to naňho valí. Isté je však to, že som po dlhej dobe našiel literárne dielo, ktoré ma natoľko vtiahlo, že sa k nemu iste budem vracať, rozoberať ho po vrstvách a snažiť sa ho lepšie pochopiť.
Pár citátov, ktoré si tu odkladám pre seba/možno aj pre druhých:
- Tomu, kto dospeje na koniec cesty, cesta už nie je potrebná, a preto sa mu ani nechce ísť ďalej.
- Rozdiel medzi dvoma "áno" môže byť väčší než medzi "áno" a "nie".
- Skutky s ľudskom živote sú ako jedlo a myšlienky a city ako korenie. Zle obíde ten, kto posolí čerešne, alebo octom poleje zákusok.
- Čas. Najprv posilňuje a potom oslabuje.
- Na sude je najdôležitejšia diera, na krčahu to, čo nie je krčah, v duši to, čo nie je človek, v hlave to, čo nie je hlava, a to prezradí reč.