Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421730/bmid_chirurg-ebE-421730.jpeg
4
2942
2942
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
musím říct, že mě knížka docela zklamala po těch všech super recenzích, co jsem četla. hodně se mi líbilo lékařské prostředí, které bylo moc hezky popsáno a celkově mě v tomhle směru kniha moc bavila. co ovšem bylo horší byl hlavní hrdina. Hynek mi moc sympatický nebyl a celá kniha mi přišla víceméně o tom, jak má zkažený život a jaké má všechny problémy. ale co si budeme ani další postavy mi nebyly zrovna sympatické. manželka Markéta byla věčně protivná a syn na facku, jediná dcera Anička byla snesitelná.
kniha byla docela čtivá, ale žádné velké zvraty se nekonaly, i když pár překvapivých momentů by se našlo. docela mě mrzelo, že kniha skončila tak, že vlastně čtenář neví, jak to všechno nakonec s Hynkem a jeho rodinou dopadlo.
určitě se mi od autorky líbila více kniha Vrány. každopádně kniha z mužského pohledu byla příjemnou změnou a myslím si, že se autorce moc hezky povedlo přiblížit mužské myšlenkové pochody :D.
Zprvu jsem si myslela, že budu nucena knihu odložit a nedočíst. Působilo to na mě šíleně depresivně, ale nakonec jsem se začetla a osud Hynka, Markéty, Jáchyma a Aničky mě dost zasáhl a hlavně zajímal. Co si budeme povídat, zase jsem tam chvílemi viděla podobnost s mým životem... konkrétně podobnost s Markétou.
Hynek má podělanej život. Topí se v dluzích, má problém s alkoholem, problém s manželkou, problém se synem, problém se všemi. Chování Hynka mě neuvěřitelně rozčilovalo, ale když jsem se zamyslela, tak jsem si uvědomila, že má ten život fakt brutálně podělanej. A vůbec jsem se mu nedivila. Manželka Markéta byla prudérní ženská (to jsem právě občas taky), ale i přes její otravnost mi ji bylo líto. Bylo mi líto toho, co si o ní Hynek myslel. Ono vlastně chování všech nebylo vůbec dobré, snad jen dcera Anička mi byla sympatická. Od konce jsem čekala něco víc. Ještě by mě pár věcí zajímalo.
Každopádně abych to shrnula. I přes počáteční rozpaky se mi kniha líbila, bavila mě a skvěle se četla. Žádný těžký věty a slova v ni nenajdete, i když jde o knihu z lékařského prostředí. Takže doporučuji a těším se na další autorčinu knihu, mám v plánu Dědinu.
Předem musím přiznat, že příběh se čte dobře, takřka se čte sám, dobrá oddechovka... Jenže.. co se mě týče, opravdu nezvládám PSANOU FORMU nespisovného jazyka. V psané podobě je hovorová čeština eklhaft. A některé výrazy... co je "kompl" mi došlo, ale tento neologismus mi zvýšil tlak. Doufám, že se v řeči naší mládeže neujme (parafráze z Cimrmana). Také mě dost dostalo "pot mi stíká po čele" a zdrobněliny u časového údaje "hodinka, půl hodinky, dvě hodinky..." Nicméně výzva splněna.
Pojmenovala bych to Jeden rok v životě chirurga (na vsi).
Český román Chirurg od Petry Dvořákové je takový krátký vhled do nemocničního prostředí, konkrétně na chirdě, kde ordinuje hlavní hrdina Hynek. Hynek, ač talentovaný chirurg, musel odejít z Pražské kliniky na ves, kvůli škraloupu z minulosti. V novém prostředí trpí, rodina se mu rozpadá, a on stále hledá, kým vlastně je a co bude dál. Zkrátka klasická česká próza. Hynek je dost vulgární (což mně nevadí), řekla bych, že neví, co chce, a nedokáže opustit to, co by očividně měl. Jeho manželka je teda hodně naprd podpora. Jako čtenář přesně vím, kde je problém. Jako manželé se nepodporují, ale obviňují. Každej zvlášť jede za sebe. A problémy se kupí. Do toho děti... No, veselé čtení to není, ale je zde atraktivní nemocnice a její případy, plus politikaření a pletichaření ve vedení nemocnice. Prostě jako sledovat Ordinaci :D. Taky je super, že takový typ četby můžete číst po kouskách během týdne, a nic vám neuteče (jako Ordinace? ).
Dostala jsem, co jsem očekávala. Chtěla jsem něco ala Körnerová Děkuji, sestřičko.
Až na to, že jsem po celou dobu byla hrozně naštvaná na hlavní postavu, se mi kniha líbila.
Moje první knížka od této autorky. Do knihy jsem se pustila, protože jsem z oboru a byla jsem zvědavá, jak to spisovatelka pojme.
Příběh nic moc. Hrdina nebyl úplný sympaťák, rodina vykreslená moc hezky. Autorka píše velmi čtivě a to je asi jediný důvod, proč jsem to dočetla. Jen mě mrzí, že u této knihy se žádný wow efekt neděl, škoda.
Navíc mě překvapilo, jak někdo může tuto knihu označit jako oddechovku. Pro mě to vůbec oddechové nebylo, spíše takové frustrující.
Tohle bylo utrpení. Bezesporu jedna z nejproblematičtějších knih, které jsem kdy četla.
O Chirurgovi jsem slyšela všechny mluvit jenom v superlativech. Petra Dvořáková je na české literární scéně uznávanou autorkou, její knihy se navíc u čtenářů těší velké oblibě. Prostě jsem podlehla davu. Za sebe musím ale říct, že Chirurg pro mě byl jeden velký omyl. V recenzích je tento titul často označován za skvělé odpočinkové čtení. Já osobně na něm nevidím odpočinkového vůbec nic. Mě tato kniha stihla možná tak akorát vytočit. A to se autorce podařilo během prvních několika stran. Hynek, hlavní hrdina, opisuje klasický stereotyp chirurga. Jinými slovy, je to vulgární sexistický prase (a cholerik k tomu). Život se mu sype pod rukama a svou frustraci si vybíjí na svém okolí. Chová se hrozně ke svým kolegům. Ke své rodině. Ke své manželce a ke svým dětem. Problémy řeší alkoholem. A hádejte co? Neplánuje s tím absolutně nic dělat. Autorka běžné situace zbytečně vyhrocuje. Postavy na mě díky tomu působily hrozně nedospěle, jako bych četla příběh puberťáků. Druhá polovina knihy řeší hlavně Hynkovu nevěru (a to, že s tím opět neplánuje nic dělat). O tom ve svém volném čase vážně číst nechci. Ani nepotřebuju. Posledních 150 stran jsem přeskákala, jinak bych tu knihu ani nedočetla.
I když dějově to nebylo TOP, kniha byla napsána hezky čtivě.
Příběh že života, který se možná odehrává kousek od nás , ani nevíme.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
I když dělá hlavní postava blbosti a věci, se kterými nesouhlasím, svým způsobem s ním soucítím. V knize je tématika alkoholu, nevěry, podrazáctví, manželství, rodinných vztahů i vztahů na pracovišti. Knížka je napsaná čtivě, sama jsem ji zdolala během pár dní.
Věřila jsem mu, dík Petře, všechno to nasrání i touhu se zvednout zpod tíhy. Věřila a četla jedním dechem, nicméně tuhle knihu v žádném případě nelze doporučit před nástupem do nemocnice, moc víry v bílé pláště to nenalévá.
Naprosto úžasný a dokonalý příběh doktora Hynka. Jeho myšlenky, postřehy a vykreslení operací, povah všech lidí kolem něho. Je to příběh ze života. Hynka a jeho celé rodiny, lidí z nemocmice, sester kolegů atd. Hlavní postava chirurga je místy až trochu arogantní, jeho manželka furie. Jediné kladné postavy je dcera Anička a Zdena, sestra z ambulance. Též jsem jsem vyposlechla audio, a dokážu si Pavla Baťku představit ve filmovém zpracování. Kniha i poslech mě moc potěšil.
Kniha sice není svým námětem a dějem nikterak zajímavá, nová či převratná ... ale ukazuje každodenní realitu mnoha lidí ... "Pan chirurg" dostal v poměrně krátkém času opravdu naloženo, tak není nutné hodnotit či odsuzovat, spíše popřemýšlet o možnostech projít si tím lépe ....
Čtivý a uvěřitelný příběh ze života. Hezky se to čte, na konci mi bylo líto, že už to skončilo, četla bych dál.
Čtivá, v jistých okamžicích drsná. Asi skvělé popisující krizi středního věku a neporozumění ve vztahu po letech manželství chirurga na malém městě. Je lékaři jsou jen lidé.
Kniha nenadchla, neurazila. Oddechové čtení. Spád má dobrý. Iritovala mě až příliš hovorová čeština a i hrubka, která se u toho samého slova opakovala (nešlo tedy o překlep).
Paní Dvořáková to umí podat tak, že jí věřím každé slovo. Navíc valí vtipné hlášky jako nic. Zneklidňující ale na tom je, že pokud takto naše zdravotnictví funguje aneb prachy až na prvním místě, tak to potěš koště - felčarům se raději vyhýbat obloukem...
Nicméně Hynek... další zkrachovalá existence... jako by spisovatelé už neuměli psát o ničem jiném. Znamení doby asi. Mnohem raději čtu o tom, jak udatný princ složil draka, ne naopak (jak to je dnes běžné), že drak složil zženštilého prince. O princeznách raději nemluvě. Ale ten Hynek... no, nebyl to zas tak úplně špatnej chlap.
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus chirurgické operace lékaři
Nevím, jak přemýšlí muži a v medicínských věcech se taky nevyznám, takže pro mě byla kniha uvěřitelná jako výpověď jednoho nešťastného doktora. Nesoudím jeho "alkoholismus" ani milenku. Oceňuju, že i když to není nejspolehlivější otec, manžel a syn, tak v sobě přece jen našel morální zásady abyneohrozil víc pacientů a sám byl ochoten přijít o práci.