Chladová terapie: kompletní průvodce otužováním
Libor Mattuš , Veronika Allister Jelínková
Je pro vás otužování novinka a nevíte, kde začít? Nebo už ho praktikujete, ale chtěli byste svoji ledovou vášeň posunout ještě o kus dál? Ve vůbec první české publikaci na téma otužování vás cestou zimy provedou instruktoři, pro které je mráz denním chlebem. Na základě vlastních zkušeností i vědeckých poznatků vám krok za krokem představí tento osvěžující zdravotní trend. S jejich praktickými tipy může mít z chladu prospěch úplně každý!... celý text
Přidat komentář
Asi by to klidne mohlo mit jen 30 stranek. Ti, kdo si nelibuji v generickem slovniku motivacnich prednasek, at preskakaji na str. 183 a zacnou podrobneji cist odsud.
Knížka obsahuje řadu praktických tipů a návodů jak začít s chladovou terapií, včetně přípravy na samotný ponor do ledové vody. Zároveň se zabývá teoretickou stránkou věci a sice jak chlad působí na člověka a lidské tělo.
Tak nějak jsem si již zvykl, že knihy tohoto typu bývají často celkem upovídané a tudíž obsáhlejší než by ve finále museli být.
Maličko problém jsem měl právě s popisem účinků chladu nevím jestli jsem příliš náročný, ale autor by mohl jít více do hloubky. Například více popsat mechanismus funkce chladu na zánět v těle a podobně, ale chápu, že to už by byla problematika jiné literatury a navíc asi nechtěl přepisovat studie, které všude uvádí.
Za mě určitě zajímavá kniha, která stojí za přečtení.
Bohužel nemohu dát moc hvězdiček, kniha mě prostoupila depresí místo, aby mě chladem vpustila elán do žil. V prvních dvou částech pro mě bylo strašně moc teorie a informací, které často na sebe nenavazovaly.
Stále se mluvilo o tom, jak chlad pomáhá na deprese, závislosti, nemoci, ale bylo to popsáno takovým stylem, jako kdyby autoři před objevením chladu byli 10 měsíců v roce nemocní ať už fyzicky či psychicky a proto moje první věta.
Dále se stále opakovala myšlenka, že se musí vystoupit z komfortní zóny. Ještě snad nejsem tak stará, ale asi je tato generace moc v komfortu, proto jí dělá problém z něho vystoupit.
V praktické části jsem také byla v podstatě zklamaná, protože obličej si ráno oplachuji vodou od mala, ledovou sprchu také provozuji, ani si nepamatuji (prostě asi rodiče). Na ponor se asi nechystám, nenašla jsem důvod v této knize a tak zůstanu ve svém komfortu.
Literární a bohužel i informační úroveň tohoto díla je chabá. Působí na mě jako koláž jednotlivých článků, které někdo poslepoval dohromady a nastavil je hromadou vaty. Autor jakoby se nemohl rozhodnout jakou formu zvolí. Bohužel ani pokusy o punc vědeckosti se zrovna nezdařily. Hned v úvodu se sice dočteme, že vědomě zjednodušuje a kniha je pro běžného čtenáře, ovšem míra zobecnění a místy až ezo přístupu (pardon tady se jedná o NLP) je příliš velká.
Tak třeba kapitola o tom jak chladová terapie je vědecká, má odstavce začínající „mnozí lidé“, „mnoho instruktorů“, „spousta studií“. Chybělo mi už jen „zahraniční vědci zjistili“…
Krom toho vložení do své knihy i citát svůj vlastní mi přijde poněkud … narcistní? (Str. 95).
Výhrad bych našla víc, ale ať nejsem jen brbla, když přece jen dávám 2 hvězdičky. Zapsala jsem si citát, který mě oslovil. („Pokud děláš v životě jen lehké věci, život bude těžký.“) Zároveň si myslím, že v praktické části (od strany 170) si nejen začátečníci najdou užitečné cvičení, nebo informaci.
A zde malá ukázka, ať víte co čekat:
„Vnímat a cítit okamžiky harmonického splynutí se svým okolím, když se rozpouštějí bariéry a my se v ledové vodě dokážeme uvolnit, je velký moment pro naše tělo, psychiku i vědomí. Je to jako léčivý balzám, který nás dokáže podpořit kdykoli je potřeba. Celotělní ponoření do ledové lázně je jednou z neúčinnějších možností, jak vyčistit mysl. Je to způsob meditace, který vychází z ne racionálního přání meditovat, ale přímo z našeho těla. Promlouvá napřímo k vývojově nejstarším částem našeho mozku. Ty v situaci, kdy organismus čelí intenzivnímu pocitu chladu přerozdělují energii z ratia a plánování sídlících v čelním laloku ji vedou více do bytí tady a teď, které je dominantou v plazím mozku, kde sídlí také automatizované reakce a vůbec mechanismy střežící naše přežití.“
Zápal a upřímné zaujetí pro věc jsou přítomny, stejně jako až vyčerpávající nálož praktických příkladů a postupů toho, jak CT funguje, co přináší, o čem vlastně je, jak na to. Dvakrát jsem mámě zmínil knihu Wima Hofa a to, že si dávám studený sprchy - a její reakcí, o měsíce později, bylo mi dát tohle k vánocům. Definitivně ne špatná záležitost, motivační a informativní především. Jestliže vás téma zajímá a chcete s ním opravdu začít, tady je velmi přístupně a ze všech aspektů popsáno vše tak, abyste se do chladové terapie mohli naplno ponořit.
Brr, musím se otřepat, ale nikoli chladem. Před vydáním publikace mi byl L. Mattuš sympatický a webovému projektu, jehož je součástí, jsem fandil, ale tato kniha byla pro mne velkým zklamáním. Kdybych nic o dýchání a chladu nevěděl, tak nevím, zda by mne tato všudypřítomná prezentace sebe sama a podprahová reklama na kempy a akce, které dotyčný pořádá, spíše od otužování neodradila. K tomu určitě přispěl i šroubovitý styl psaní, kdy se autor stylizuje do role mentálního guru, který tupému stádu ovcí musí neustále opakovat to, co již bylo několikrát zmíněno předtím. Nejpřínosnější je podle mne poslední, praktická část. Knihy si většinou kupuji, abych se k nim mohl vracet, ale tuto jsem poslal dál.