Chlapec s kamínky
Sophie Loubière
Elsa Préauová je zcela obyčejná důchodkyně. Jako všechny podobné osamělé staré dámy, i ona bývá tak znuděná – zejména v neděli –, že pozoruje, co se děje u sousedů. Velmi rychle si uvědomí, že u rodiny, která se usadila ve vedlejším domě, je něco špatně. Dvě sousedovic děti vypadají naprosto normálně, ale čas od času se objeví další chlapec – smutný, hubený, zjevně se s ním nezachází dobře. Dítě, které vypadá, že volá o pomoc. Dítě, které jí připomíná jiné… Vyzbrojena svou odvahou a jistotou, Elsa je posedlá jediným úkolem: pomoct tomuto malému chlapci. Ale co může dělat, když jí policie i sociálka tvrdí, že chlapec neexistuje? A kdo je doopravdy Elsa Préauová? Zmatená starší dáma? Babička, která trpí osamělostí? Nebo žena, která věří tomu, co vidí?... celý text
Detektivky, krimi Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
L'enfant aux Cailloux, 2011
více info...
Přidat komentář
Spíš než thrillerem bych tuto knížku považovala za trochu psychologický román. Hlavní myšlenka příběhu se mi líbila, ač byla předvídatelná. Styl psaní je nenucený, příjemný ke čtení, lehce i napínavý. Celkem člověka drží v pozornosti. Co ale opravdu nebylo dobré a pochvalu nezaslouží, je dělení na kapitoly. Aby kapitola měla jeden a půl stránky a pak následovala 3/4 prázdná stránka, to je prostě otravné a zbytečně to knihu natahuje. Navíc to nebylo vůbec potřeba, mnohokrát nenastala mezi kapitolami žádná změna, třeba času, místa nebo postavy. Prostě zbytečné roztahování kvůli počtu stránek, tak laciné, že ani v bakalářce by si to nikdo nedovolil.
Moc povedené dílo!
Svižné kapitoly kratšího rozsahu, jejichž konce nutí pokračovat kapitolou další.
Příběh rozbourává škatulky, do kterých si čtenář postavy zařadil.
Babičko Elso, jsi svérázná, leč máš mé sympatie. Prosím, nauč i mě své palačinky :-)
Kniha mě dostala a "vhltla" hned od úvodního obalu, popisu, kapitol a tak jiného děje, než jsme zvyklí.
Trošku mi to připomínalo něco mezi Hitchcockem a Kingem, přesně podle mého gusta..
Sice děsně smutné, ale tak skvěle napsané.
Jsem zvědavá na Černé kafe..
Zvláštně psaná kniha, kdy hlavní hrdinka, stará žena Elsa Préauová, vídá na sousední zahradě tři menší děti, kdy jeden z chlapců je stále stranou a hraje si sám. Je ale chlapec opravdu týraným dítětem nebo Elsu dostihla minulost a její psychické problémy a chlapec vlastně neexistuje? Zajímavý smutný příběh, psaný netradiční formou, která nutí čtenáře stále přemítat, co je skutečnost a co jsou jen představy staré dámy.
Příběh přesně podle mého gusta! "Okouzlující a delikátní šílenství". To je věta z konce knihy a pro mne je naprosto přesná. Zajímavý styl psaní. Moc se mi to líbilo.
Soukromý vzkaz - ale Katuš, ty to nečti.)
Tohle pro mě bylo bohužel zklamáním. Děj by mohl být super, ale vyprávění autorky je velice nezajímavé.
Nikdo jiný neviděl chlapce, který si hrál s kamínky, jen stará paní Elza Préauová.
A nikdo jí nevěřil.
Tak to byla jedna z mých srdcovek, byl to jedinečný a originální příběh, který mě zasáhl a já o něm musím doma vyprávět a hlavně přemýšlet. Ze začátku se mi kniha zdála taková netypická, zvláštní, ale pak se děj rozvinul a já nemohla přestat číst.
Vždyť i my máme v rodině takovou babičku - je skoro jako Elsa. Slyší divné zvuky a vidí to, co my nevidíme. O to víc a možná i proto, tuto knihu miluji.
Opravdu zvláštně podaný, napínavý příběh, kdy skoro do konce nevíte, co je pravda a co představy bláznivé stařeny. Kdo se začte, bude určitě upoután, o tom nepochybuji - téma týrání dětí je hodně emotivní a dilema, jak by se sám v podobné, tak nejasné, situaci zachoval a jaká by měla být odezva státních institucí, je hodně znepokojivé. Určitě k přečtení, už jenom pro originální formu a spád příběhu.
Zvláštní čtení. Ze začátku jsem se v tom všem trochu ztrácela, ale potom se to "ustálilo" a stálo to za to. Sice to nebyla kniha, kterou bych hltala, nebo taková, kterou bych si chtěla přečíst znovu, ale za přečtení stojí !!!
Zajímavý psychologický román, který se dá také číst jako thriller. Autorce se podařilo napsat příběh, který zaujme od první stránky. Osamělá stará žena, která celý život pracovala s malými dětmi a tak je mimořádně citlivá na to, zda i děti v jejím okolí mají vše, co potřebují, pozoruje malého chlapce v sousedství. Postupně zjišťuje, že je toto dítě nejen zanedbávané, ale patrně i týrané. Se svým podezřením se obrátí na sociální péči a pak i na policii, ale nikdo ji nebere příliš vážně. Vypadá to, že chlapec existuje pouze díky její představivosti. Ale všechno je jinak a čtenář je nakonec překvapen i zaskočen tím, jaká je pravda. Kniha mě velmi zaujala, proto doporučuji těm, kteří mají rádi psychologické romány a rádi nad přečteným přemýšlejí. My všichni bychom si měli více všímat toho, co se děje v našem okolí, a pokud můžeme, pomáhat těm, kteří si sami pomoci nedovedou.