Chlapeček a dálka

Autorka tvrdila, že v tomto souboru příběhů jsou texty, které se jí nevešly do prvotiny Neplač, muchomůrko. Tři z šesti příběhů mají jako hlavního hrdinu chlapce, první a poslední příběh spojuje motiv nádherné (krásné) dálky postavené do kontrastu k vřelosti vztahu k domovu. Z šesti pohádek se mě nejvíc dotkl Kámen a chlapec: okopaný, zaprášený, tisíce let starý kámen ví, že v sobě nosí jeskyňku bílých krystalů, a je mu lhostejné, jak vypadá navenek. Příběh Užitečná věc také ukazuje zásadní význam krásy, zdánlivě neužitečné věci, v životě. Dvě pohádky mají kosmické motivy: v jedné Slunce hledá a nalézá smysl své existence (umožní vznik života), ve druhé Tma touží pohlédnout do světla, a zvláštním způsobem uspěje. Podobenství na mě nepůsobí didakticky, snad pro vysokou estetickou hodnotu jazyka a jím vykreslených obrazů.
Krása a zajímavost popsaného světa zastiňuje naučnou stránku textu, činí ji nenápadnější, ale zároveň ji podporuje tím, že dává celé výpovědi věrohodnost. V tomto bodu u mě vyhrává Chlapeček a dálka i nad Malým princem, který pro mě postrádá moment do široká rozevřené, přímo při četbě zakoušené smyslové krásy: Malý princ se mi zdá z hlediska čtenáře mnohem více jako intelektuální šifra určená k mechanickému rozluštění. U Daisy Mrázkové čtenář nemá "splněno" ve chvíli, kdy pochopí symbolický význam podobenství, protože stále žasne a úžas je prožíván jako otevřenost, vnímavost, očekávání.

13.02.2019

Takové krátké příběhy o všem možném. Četla se dobře, ale že by ve mně zanechala dojem jako příběhy Bruna Fererra, to nemohu říct :-)

28.04.2018

Daisy Mrázková má neskutečně zvláštní styl vyjadřování. Někdy mi to úplně nesedí a jindy jsem z toho unešená. Tohle je spíše ten první případ, kdy nevím, co si vlastně o knížce myslím.

02.11.2017

Každodenní lidská prostá poezie,napsaná s respektem a úctou k českému jazyku, který mám moc rád . Tak jako Daisy to moc lidí neumí . Orientuje čtenáře na jiné hodnoty než hmotné. Učí nás ,čtenáře , ale "nepoučuje " . Díky za její knihy .