Chocky
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172070/bmid_chocky-172070.jpg
4
280
280
Autor stále vydávané science fiction Den trifidů se představuje neméně proslaveným příběhem, jehož hlavním hrdinou je dvanáctiletý chlapec Matthew, který je nadán mimořádnými schopnostmi.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , SFK MoebiusOriginální název:
Chocky, 1968
více info...
Přidat komentář
Stejne jako Midwichske kukacky i Chocky je sevrena, jednoznacne smerujici usporna novela se strucnym a vlastne velmi kratkym pribehem. Kdo hleda akci a neustalou dynamiku, bude zklaman. Kniha je vsak na male plose nabita rychle se vyvijejicim dejem, ktety je ve skutecnosi napinavy a ja osobne jsem v zaveru doslova trpela pri predstave toho, cemu vlastne byl maly Mathew vystaven...Wyndham i v Chocky prinasi nenapadne nadcasove poselstvi a pohled do mozna neradostne budoucnosti lidstva...doporucuji tem, kdo se pri cteni aspon trochu chteji zamyslet.
Moje chyba u této knihy asi je, že jsem po ní sáhl když jsem dočetl geniální Den Trifidů. Ačkoliv téma vypadá na první pohled slibně, nějak jsem tomu tentokrát nevěřil, a k ději mě to taky nepřikovalo. Nemělo to šmrnc, táhlo se to jak žvýkačka na podrážce a já stále čekal na nějaký ... ostrý zlom, po kterém řeknu vau ... ale dočetl jsem a nic. Závěr knihy je pro mě zklamáním, možná už Wyndham nebyl ve formě, protože to byla poslední jeho kniha před smrtí. Těžko tedy soudit v jaké byl psychické či fyzické pohodě, ale dílo mně přijde jako nedotažené, jakoby rychlou jehlou spíchnuté. Přitom se z toho asi dalo vytěžit v té době mnohem více.
Příjemná sci-fi jednohubka, která se sice nevyrovná trifidům, ale stále ještě je to na 5 hvězdiček, za mě takových 95%.
Milé čtení s jednoznačnou linií, nepřerušovanou nesmyslnými odběhnutími, které člověk vidí v dnešních bestsellerech. Ne vždy více textu znamená vyšší kvalitu a méně nižší. I u Midw. kukaček se Wyndham vešel do menšího počtu stránek a na vyznění celé knihy se to nepodepsalo. Nakonec ani Den trifidů není nijak dlouhý a jaké je to dílo!
A jestli někdo zabloudil k této knížce a nečetl náhodou ještě Trifidy, vzhůru do nich!
Hodně psychologická kniha. I když má velmi málo stránek tak má děj i spád. Ukončení knihy je opravdu docela nečekané a překvapivé. Předpokládám, že záměr autora bylo čtenářům přiblýžit budoucnost a to aby jsme se nad ní zamysleli a poskusili se změnit směr, ktým se nyní ubýráme.
Prostinký a nekomplikovaný příběh s psychologickým poselstvím. Té psychologie je možná až zbytečně moc, což jde zcela pochopitelně na vrub dějové linii a reáliím. Ty jsou díky tomu ořezány na samou dřeň a vyznívají malinko bezkrevně a ploše. Místy je to úsměvné, místy poučné a určitě i k zamyšlení, ale to je také asi tak všechno. Jednohubka na jeden zátah.
Po Dni Trifidů jsem v rámci výzvy sáhla po osvědčeném autorovi a jsem spokojená........čtivé, milé a ten závěr je prostě skvělý.
V rámci čtenářské výzvy jsem šáhla po Chocky (poslední vydaná kniha nežijícího autora). Doufala jsem, že to bude něco na styl Midwichských kukaček, ty se mi líbily děsně. Stylem velmi podobné, akorát mě se to trochu hůř četlo (stejně jako kukačky). Velmi zajímavý námět, bavilo, líbilo.
"Normalnost proste znamená prumernost. " Sice příběh by mohl byt delší a obsáhlejší, ale i tak nic neztratil na svym lesku.
Začiatok knihy mi prišiel príliš obšírny čo sa deja týka, a chudobný na zázemie a kulisy. Rezultát prvej štvrtiny knihy je že aj napriek tomu že autor v siahodlhej a zbytočnej kapitole rozpráva o tom ako sa kvázi romanticky spoznali Matthewovi adoptívny rodičia, ich vzťah je už na nasledujúcich stránkach opísaný nie že vlažne, ale aj štylisticky tragicky. Manželia Gorový sú ako dva kusy kameňa ktoré sa dokážu baviť len o deťoch. Napokon z celej knižky mi medzi riadky vyskakuje Wyndhamov nie príliš pozitívny avšak trpezlivý postoj k ženám. Neviem asi strieľam od boku a ide o chybu autora, ale vážne ma štvalo keď boli dovtedy inteligentné dialógy zrazu narušené naozaj hlúpymi výstupmi jednej z postáv. V takomto prípade je diskutabilné či spisovateľ zhadzuje postavu, či sám seba a svoje umenie. Každopádne takýchto prípadov bolo v asi polovici knihy viac. Príbeh prestal byť plochý až za polovicou. Spoznávanie Chocky bolo fajn, no príbeh pre mňa začal žiť vlastným životom až pri detektívnom pátraní novinárov po Matthewových zvláštnostiach a rodičia sa rozhodnú zvoliť taktiku utekaj a schovaj sa (aj keby ťa mala vlastná teta naháňať). Rozhodne by som prijal väčší rozsah knihy, lebo po tomto úseku nasleduje len jedna zápletka ktorá je následne pretkaná vo finále do celého príbehu. Konečné vystúpenie Chocky mi prišlo štandardné ale samozrejme pre mňa ako milovníka tohto žánru vždy niečím iné a odlišné od iných AktovX. Knižka sa mi myšlienkovo veľmi páčila, je to taká zapadlá klasika, avšak za ťažkopádny rozbeh, je mi ľúto.
Nuda, nedočetl jsem. Zářné zítřky jsem moc neočekával. Toto není autor s talentem od Boha.
Kratičkej příběh, co mohl být klidně delší o chlapci, který se vymyká normálu tak, že to napřed řeší rodiče, pak škola, pak psychiatři a pak už kde kdo, včetně armády. Slušná práce. Bavilo
Kníha hezká, ale ne tolik jako Den trifidů, ten se mi líbil mnohem víc. Ale Chocky taky dobrý:)
Předností knihy je veliká čtivost, což ostatně u všech Wyndhamových děl. Příběh je prostý a podobně jako Kukaček by vydal spíše na povídku (osobně mi u obou děl vadí velká statičnost děje). Na druhou stranu je to príma limonádové čtení!
Je to asi nejslabší kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Přesto je stále velice dobrá až nadprůměrná. Hold, když má někdo vypravěčský talent jako Wyndham… Autor tentokrát nakousl téma mimozemšťan jako našeptávající entita u malého chlapce, který se musí vypořádat jak s novým „kamarádem“, tak s okolím, které si brzo začně všímat, že něco není v pořádku. Celý příběh je spíše zaměřen na chlapce a co všechno s nezvaným návštěvníkem zažil. Až ke konci knihy se autor pouští do filozofování, jaký by toto setkání mohlo mít teoretický přínos. A kdo ví, třeba opravdu za pár let najednou z ničeho nic někdo přijde s novým nevyčerpatelným zdrojem energie.
V rámci autorových knih ji hodnotím jako poněkud slabší, ale v rámci žánru ještě pořád výborná. Zajímavý byl pohled na problém, zda by cizí inteligence mohla předat své poznatky nám lidem tak, aby nebyly zneužity. Taky se mi zdálo zajímavé vnímání toho, co považujeme za samozřejmé, cizíma očima. Je dobré si uvědomit, že věci nemusí být tak jasné, jak nám to připadá.
Moc pěkně napsaná sci-fi novela, s inteligentním vypravěčem a milou hlavní postavou. Sci-fi nečtu moc často, děj této novely mě hodně zaujal a líbilo se mi nenásilné, mírumilovné zpracování.