Paní komisarka
Jindřich Šimon Baar
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231153/pani-komisarka-231153.jpg
4
89
89
Chodská trilogie série
1. díl >
Podtitul: Chodský obrázek z doby předbřeznové Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…... celý text
Přidat komentář
Jak už přede mnou napsala Dalia1769 a Lukas5373. Velmi pěkné a příjemné čtení. Z knížky samotné je cítit klid a pohoda, i když děj rozhodně klidný a pohodový, zvláště ke konci, není. Udělala jsem si výlet do Klenčí a na Čerchov a chtěla jsem se o tomhle kraji dozvědět víc.
Bylo to velmi příjemné, především těmi dobovými reáliemi a výrazy, stejně jako popisy krajiny.
První díl chodské trilogie nás přivádí do autorova rodného Klenčí na podzim a v zimě. Na pozadí děje popisuje velmi zajímavě lidové zvyky, nicméně hlavní dějová linka se věnuje českým sedlákům a jejich vztahu k německým přistěhovalcům. Tomu vévodí rozhořívající se spor o lesy.
Chvílemi je Baar velmi popisný, což prozrazuje, že Chodská trilogie pro něj nepochybně byla srdeční záležitostí.
První část trilogie, jejíž zkrácenou verzí je "Na Chodsku od jara do zimy" a ještě více zkrácenou "Hanýžka a Martínek", která se soustředí na dětské postavy. Určitě stojí za to přečíst si celou trilogii. Tato část zahrnuje léta 1845-48 a krásně popisuje nejen každodenní život v Klenčí, zvyky, tradice, zemědělské práce, ale i počátky sporů mezi sedláky na jedné straně a řemeslníky a chalupníky (často německými) na straně druhé. Zajímavým ozvláštněním je epizodická přítomnost Boženy Němcové v době jejího pobytu s manželem v Domažlicích. Krásné čtení!
Zajímala by mě skutečnost. O Němcové už toho bylo tolik napsáno a čím je doba pokročilejší, názory na ni se liší. Jisté je, že zanechala odkaz doby, ať už byla jakákoli, milovala svou vlast, a to je obdivuhodné.
V příběhu jsem trochu viděla paralelu k dřívějším událostem, které líčí Jirásek v Psohlavcích. Opět Chodové (tentokrát jen jejich část – sedláci, reprezentující ryzí češství) musí čelit bezpráví a útlaku a bojovat za svá práva. Opět je ve hře vzácná listina, opět se bojuje proti Němcům, opět se objeví vůdce a hrdina, tentokrát to není Kozina, ale Král. Samozřejmě nechybí líčení venkovského života (i když Klenčí je oficiálně městečko) v první polovině 19. st. se vším, co k němu patří (zvyky, tradice, víra i pověry, těžká práce, nářečí, příroda, vztahy…). Postavy, které se mihnou v Hanýžce a Martínkovi, jsou zde představeny šířeji (zajímavou postavou je např. P. Faster). A bonusem je paní komisarka – zidealizovaná Božena Němcová.
Zajímavá kniha o Chodsku. Historie, zvyky, život na vesnici.. Určitě si přečtu i další dva díly.
Tuto knihu jsem četla jako povinnou četbu. Líbí se mi, jak je zde popsána paní Božena Němcová. Zaujala mě natolik, že jsem si k ní dokoupila další dva díly, abych měla trilogii komplet. Zatím jsem četla tuto trilogii 2x.
Přestože mě kniha odrazovala svým názvem "paní komisarka", zjistila jsem, že se jedná o ženu komisaře celní správy Josefa Němce, spisovatelku Boženu Němcovou, a nakonec se mi velmi dobře četla. Jedná se o mírně zidealizovaný pohled do života lidí v Klenčí pod Čerchovem v polovině 19. století, kdy jsou zachyceny jak tradiční zvyky a soužití lidí s přírodou, tak i společenský život a spory mezi jednotlivými skupinami obyvatel a mezi Čechy a Němci. Postavy jsou velmi věrohodné a je vidět, že autor prostředí důvěrně zná a miluje tento kraj.
Nečekala jsem až do podzimu, abych si v příslušném čase opět jednou přečetla tento díl chodské trilogie. Vždy na Velikonoce vytáhnu díl druhý, abych si našla příslušné tradiční sváteční pasáže (popisy svátků a lidových slavností jsou nádherné), začtu se, pokračuju plynule k Lůsům a obloukem se vrátím k prvnímu dílu. Můj věčný koloběh již asi od 15 let. Mám tuhle trilogii hodně ráda. Nádherně vystižený, popsaný a autorem prožitý čas druhé poloviny devatenáctého století vtáhne každého, kdo má smysl pro dějiny, pro spjatost s vlastními předky. Život tenkrát nebyl lehký, i když dnes se nám jeví idylický. Jejich stresy jistě nebyly takové, nebyli přehlceni protichůdnými informacemi a soustavně někým ohlupováni, na druhé straně žili nesrovnatelně méně pohodlně a komfortně a stačila neúroda a extrémní výkyv počasí a měli plné ruce práce s přežitím. A panstvo je drželo u huby. Celým dílem prostupuje obrozenecký duch té doby a postava velmi, velmi zidealizované B. Němcové, až se člověk musí smát. Kdyby ona nebyla tak hezká, hodně by jí toho neprošlo vůbec. Na Baarově popisu je vidět, že z ní ti chlapi byli úplně vedle, nedivím se že, jak víme z jejího životopisu, se s ní méně pohledná Karolina Světlá rozhádala. Čtěte, sice staré, ale žádná vyčpívka to není!
Nadšení. Doporučuji číst však jen těm kteří k takové knize nepotřebují ani doporučení ani komentář. A zjevně ( ne)málo nás. Už teď vím že je škoda že autor dílo bohužel nestihl dokončit..
Douška: Navíc mi tato trilogie přišla 21.2. z antikvariátu, tj.na mezinárodní den mateřského jazyka. To se někdy dějí náhody.
Opomenu místa, která se okopírovala do knížky Hanýžka a Martínek, protože ta jsou poeticky dětská, protože zbytek této knihy je o politice, což mně osobně prostě překáží.
Buď ať je to jen o životě děcek, nebo politice.
Těšila jsem se na to, ale zklamání.
První díl trilogie o vesnici Klenčí v Českém lese na Domažlicku. V kraji, ve které dříve proběhlo chodské povstání v čele s Janem Kozinou. Kniha se odehrává později, před revolučním rokem 1848. Je o boji české komunity proti rozpínající se německé. Hlavní postavou je Hanýžka (alias Baarova maminka jako dítě) a my pozorujeme život na vesnici jakoby z jejího pohledu. A taky z pohledu faráře Fastra, který také sleduje pomalu se rozdmýchávající národnostní rozbroje. Název a obálka trochu lžou, protože Božena Němcová má v knize pouze krátká camea.
Tento typ knihy osobně označuji kategorií "těžký život na vesnici". Dozvíte se jak se žilo v Chodsku v první polovině 19. století. Jak se slavily svátky v různých obdobích roku, atd. J. Š. Baar byl určitě hodný, inteligentní katolický kněz, který se scházel s učiteli a dalšími představiteli obce, ve které žil, ale kniha kterou napsal je pro mě prostě příliš obyčejná. Postavy jsou jednoduché, a pro mě nejsou ani nijak zajímavé. Snad mi tam i chyběl nějaký záporák, nebo nějaká pořádná zápletka. Možná děj získá trochu šťávu v dalších dílech, ale nevím jestli si je budu chtít přečíst. Každopádně pokud máte rádi jednoduché, příjemné knihy o životě na vesnici, tak se vám kniha nejspíš bude líbit, jako většině ostatních recenzentů. Já zůstávám u trochu drsnějšího a tajuplnějšího Klostermanna.
Mám po dědečkovi, moc se mi líbí celá trilogie, krásné vyprávění o životě chodských vesničanů. Zajímavý popis lidových zvyků i historických událostí. Vřele doporučuji.
Výborný román z CHodska ! Miluju knihy tohoto typu.... dobře se čtou, jsou ze života a příjemné.... pro zimní večery.
Mě se moc líbila, mám ráda knihy ze starších dob, kdy se "podíváte" jak se žilo dřív. I když se začal spor o Lůsy, pro mě to bylo pohodové čtení a chystám se i na Osmačtyřicátníky a Lůsy :)
Kdo by si myslel, že jde o román o Boženě Němcové, bude zklamán, přestože název by tomu nasvědčoval. BN je zde jen velmi okrajovou postavou, je jen párkrát zmíněna, a to celkem bezvýznamně. Jinak ale velmi pěkné čtení o životě na Chodsku cca v polovině 19. století. Pokud máte rádi knihu Hanýžka a Martínek, přečtěte si Paní komisarku, protože v ní opět najdete postavy těchto dvou dětí, Hanýžka je hlavní postavou knihy (je to mj. pozdější matka J.Š. Baara).
Ze všeho, co bylo o díle psáno, jedno přece jen nebylo uvedeno, což dle mého názoru bylo hlavní myšlenkou. Tou je nepochybně národnostní otázka a je jí až do dnes. V předrevolučním období (1848), do nějž je příběh zařazen, tlak němectví na úřední pozice způsobil v Klenčí rozkol mezi česko-národním obyvatelstvem, mezi sedláky a chalupníky. Nemohu než konstatovat, že problém "němectví" i když jinak, stále zůstává.
Historický fragment ze života Chodské vesnice Klenčí.
O Chodské kultuře, o lidových zvycích, o tom, jak vznikaly pověry, příběh Koziny a Lomikara Chodskýma očima, o životě v drsné krajině a prostých a čistých lidských srdcích.
Štítky knihy
vlastenectví rok 1848 kněží národní obrození české národní obrození Chodsko katoličtí kněží historické romány český venkov Božena Němcová, 1820-1862Autorovy další knížky
| 2008 |  Jan Cimbura |
| 1972 | Hanýžka a Martínek |
| 1965 | Paní komisarka |
| 1969 | Holoubek |
| 1975 | Osmačtyřicátníci |
Celá tahle trilogie, je velice povedená. Autor nás čtenáře zavedl do míst, která jsou plná osobitého folku, namáhavé lidské práce, českého furiantství, rozkolu mezi "takzvanými místními a cizími obyvateli..." A to vše ještě více podtrhla a umocnila i dobová mluva, která je zde v mnoha případech absolutně dokonalá...
Habyste vo tom veděli,
voračky začnou v neděli,
v neděli, v pondělí, v houterej,
příde k vám voráč kdekerej!
Už týden napřed hlásí to chasníci dívkám a ty jim toužebně odpovídají:
Přiďte k nám, voráči,
přiďte vorát,
hajť na vás nemuším
voknem volát!