Chraplavé chorály
Roman Szpuk
Změny počasí a nálad šumavské krajiny v prózách vimperského básníka: Roman Szpuk, vynikající básník, je chodec a milovník drsného počasí. V knize popsal svoje výlety na bouřemi bičovanou rozhlednu na vrcholu Boubína, zimní přechod Basumského hřebene, výpravy za říjícími jeleny. Jeho bohatý jazyk rozehrává všechny nálady a taje šumavské přírody a krajiny i lidského nitra. V knize najdeme i portréty rázovitých figur z Vimperka a jeho okolí, lidí z okraje společnosti, kteří ale disponují velkým vnitřním bohatstvím. Roman Szpuk se tak řadí po bok Karla Klostermanna a Josefa Váchala, skvělých spisovatelů a milovníků Šumavy, a v tomto bytostném básníkovi dnes nalézáme neméně dobrého prozaika.... celý text
Přidat komentář
Krásné barvité popisy přírody a jejích kouzel, zmarů, a dojmů, které to na člověka udělá. Dokázala jsem se přenést do lesů na Šumavě a prožít atmosféru míst.
Autorovy další knížky
2013 | Míjím se s měsícem |
2016 | A zavaž si tkaničky |
2018 | Klika byla vysoko |
2020 | Šálek dál hřeje dlaně |
2013 | Chraplavé chorály |
Protože jsem tuto knihu četl hned po "A zavaž si tkaničky", neubráním se srovnání. Chorály jsou výborné, ale Tkaničky ještě trochu lepší - jsou osobnější, intimnější, pestřejší, snad i trochu hlubší, prostě vyzrálejší. I tak musím Chorálům přiznat, že mě chytly za srdce a hned po dočtení se mi po světě pana Szpuka začalo stýskat. Možná mě v té první půlce trochu bolely nohy z opakovaného stoupání na Boubín nebo se mi motala hlava ze všech těch mraků a vichrů a meteopřístrojů, ale postupně jsem si buď zvykl nebo snad je ke konci ta kniha nějaká čím dál lepší...:-) A co mi vadilo: že je kniha vysázená kurzívou. Připadalo mi, jako bych celou dobu četl poznámku pod čarou.