Chudí lidé
Božena Němcová
Povídkou Chudí lidé vzpomíná Božena Němcová na svůj pobyt v malém městečku v Podkrkonoší, kam se vydala coby dospělá žena, aby poznala tamější život a zjistila, zda je pravda, že v městečku vládne jen špatnost a nevzdělanost, jak slyšela od známého. Přichází na pobyt do kupecké rodiny Hlouškových a postupně se seznamuje se zdejšími lidmi, jejichž charaktery a vztahy v knize popisuje. Mimo jiné se dozvídá příběh ušlechtilého a obětavého člověka Jakuba Haliny... Božena Němcová Božena Němcová je v prvé řadě vynikající vypravěčka, jejíž díla, z dnešního pohledu snad trochu naivní, dokážou svým jazykem pohladit po duši. Řadívá se k linii romantismu, ale v její tvorbě nenalezneme postavu tak rozpolcenou, jako například u Máchy. Mezi nejčastěji zmiňovaná díla patří bezesporu Babička. Za svůj život pobývala na několika místech v Čechách i na Slovensku a byla jednou ze sběratelek lidové ústní slovesnosti, její pohádky zná snad každé malé dítě. Z těchto cest si přinesla inspiraci pro svoji povídkovou tvorbu, zde zmiňme třeba známou povídku Divá Bára či Chyže pod horami. Z románu potom Pohorská vesnice. ... celý text
Přidat komentář
Jednoduchý příběh skromných lidí, typický pro Boženu Němcovou... klidné čtení, česká klasika, proč ne?
Dílo bylo hezké , ale trošku slabý děj.Město mi podle popisu nepřipadalo vůbec strašné.
Proti ostatním povídkám je tahle bez nějakého zvláštního příběhu, místy mi to přišlo vlastně jako taková studie o životě lidí z venkova, podobně jako Chyže pod horami
Jak zvýšit vzdělání lidí aspoń o třicet procent? To leželo Boženě Němcové v hlavě dlouho. Sama se vzdělávala individuálně, vždy už v 16. letech byla provdána.
A přece myslela i na druhé, na lidi chudé materiálně i duchovně, snažila se je potěšit, tak aspoň o nich napsala pěknou povídku.
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Velmi milá povídka, byť dosti naivní, a to jak z obsahového, tak formálního hlediska. Úsměv na tváři jistě vzbudí vypravěčka, která je postavou, a přesto vševědoucí, dosti překvapí úsměvná aluze na Romea a Julii, zarazí otevřenost Jakubova vůči vypravěčce, aniž by k ní byl jakýkoliv důvod.
Literárně to tedy rozhodně není pražádné veledílo, kdyby to nepsala Božka, nejspíš by po tom dnes ani pes neštěkl, ale na druhou stranu je to velmi příjemný a laskavý literární pokus.