Chůze lesem
Ernst Jünger
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391757/mid_chuze-lesem-0LZ-391757.jpg
4
39
39
Nová odpověď na otázku svobody. Provokativní esej známého německého filosofa, beletristy a esejisty, blízkého svým myšlením M. Heideggerovi. Nové, opravené vydání.
Přidat komentář
Manifest individualismu (a tak trošku s příchutí některých anarchistických tezí) bez sklouznutí k narcistnímu hyper-individualismu, kterým je dnes západ zaplevelený. Relativně kratičký, zvláštně střídá ne úplně pregnantní text (=minimálně obsažný) s větami, které dopadají jako kladivo. Vřele doporučeno.
Les, loď a strach - pojmy, které se prolínají celým textem.
Silná, nekompromisní kniha z roku 1951, která je překvapivě velmi aktuální právě v těchto dnech, v době epidemie a nadcházejících voleb, aniž by to spolu nějak souviselo.
UPDATE 24. 10. 2020: Když jsem 18. září psal tento komentář, ještě jsem nevěděl, jak se později ukáže, že epidemie v Česku a volby spolu velmi, opravdu velmi úzce souvisely.
Minimalistická esej, která se i v dnešní době může stát "příručkou" pro všechny, kteří tak nějak vnitřně tuší, že svět a společnost, ve které žijeme není tak úžasná jak se nám současné elity snaží sdělit. Přestože má text pouze pár stran, je pro své účely až vyčerpávající, co se obsahu týče!
1951, to je rok vydání Chůze lesem a zároveň dobou, kdy se ještě v zakarpatských pralesech připravovala UPA k dalšímu boji proti Sovětskému svazu. S myšlenkou na tyto lesní chodce můžeme dílko číst. Z počátku může čtenář neznalý osoby Ernsta Jüngera pokládat autora za přílišného teoretika, ovšem ten úvodní šíři teorie zužuje do přehledného manifestu partyzána nové války (v té době na spadnutí), války přísně ideologické.
"V proměnlivé krajině jsou skryta původní sídla síly a pod pomíjivým zjevem zdroje hojnosti, kosmické moci. ... Člověk se přespříliš zaklínil do konstrukcí, zlevněl a ztratil základ ... Děs je výzvou k probuzení. ... Člověk je dotazován na své nejvyšší hodnoty, na to, jak pohlíží na svět jako celek a na vztah své existence k němu. ... Jestliže Slovo již neoživuje slova, šíří se pod jejich přívalem děsivé mlčení."
Průvodce pro toho, kdo chce myslet a tvořit sám za sebe.
Těch pár zmínek o tom, jak po té (Jüngerem téměř zamlčené) válce Spojenci trápí chudáky Němce, jakož i to estétské buřičství a ohrnování nosu nad obyčejnou společností si holt člověk musí odfiltrovat.
Na knihu jsem narazil zcela náhodou, upoutal mě téměř mystický název. Jde o zásadní text o svobodě, osobní odvaze, vůli stát mimo, svobodně a navzdory většině. O vnitřní síle, skryté před zraky okolí, ale často i před jedincem samotným. Pouze někdy se projeví, jako odvaha osamocen kráčet lesem. Les zde nevystupuje primárně jako místo nebezpečí, les je místo učení, poznání sama sebe, místo nadčasové. Jeden by řekl, že jde skoro o anarchistický text, toto tvrzení však nemůže být dále od pravdy. Není to o anarchii, není to prvoplánové rebelii, je to o racionálním, uváženém, někdy tichém a anonymním nesouhlasu s nesvobodným systémem.
Dodnes skutečně zásadní text. Doporučuji.
Vyzdvihl bych několik citací:
„Když jsou na vzestupu, žijí diktátoři z větší části z toho, že jejich hieroglyfy ještě nemohly být dešifrovány; pak naleznou svého Champolliona. Ten ovšem starou svobodu nevrátí. Naučí však správně odpovídat.“
„Očarováni tyranií ztrácíme, kromě všeho ostatního, co se druží ke svobodě, i humor, ovšem vtip je také o to břitčí, riskujeme-li pro něj hlavu.“
A dnes asi nejzásadnější:
„Lze ovšem říci, že tyrannis ruší a ničí svobodu – ale na druhé straně je tyrannis možná jen tam, kde byla svoboda ochočena a vyprchala v prázdný pojem.“
Spisek, který zasáhne. Chůze lesem jako metafora života mimo běžná kritéria - lesní chodci prý byli lidé vyhoštění svým společenstvím, psanci, lesní lidé, nemohoucí čekat žádnou milost od lidského společenství, protože s ním nesdílejí jednotu. Odmítli její nikdy nedodržovaná pravidla a za to musí snášet trest. Ale být takto potrestán je pro Jungera i vyjádřením svobody. Svobody rozhodovat podle sebe a ne podle diktátu jiných. I když tato svoboda může znamenat tělesnou smrt. Jenže přežít za každou cenu je asi jen devíza otroků a sluhů. Těžko se o této knize mluví. Tato knížka spíše sama promlouvá. K těm kdo chtějí naslouchat, ne řvavým kampaním a mikrofonům, ale tichému hlasu, jakoby šeptaly stromy v lese.
Metafyzicko-anarchistický manifest. Les je poslední výspa svobody ducha. Lesní chodci jsou obyvatelé bezčasého prostoru, tudíž nesmrtelní (beze strachu ze smrti - smrt je proces rozkladu v průběhu času). Jsou to partyzáni ducha odolávající a vynikající za všech podmínek, odolní vůči jakékoliv totalitě.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Chůze lesem |
| 1995 | Na mramorových útesech |
| 2021 | V bouřích ocele |
| 2020 | Válečný deník 1914–1918 |
| 2002 | Sturm |
Lesní chodec je ten, kdo dává přednost tomu, že je tak a tak před tím, že pouze je.