Chyťte se nebe...
Iva Hercíková , Zdeněk Heřman , Josef Škvorecký , Jaroslav Tafel , Ivan Vyskočil , Josef Eismann , Jiří Robert Pick
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122002/bmid_chytte-se-nebe-dwp-122002.jpg
5
18
18
Soubor krátkých povídek, amerických lidových písní a článků původních i přeložených, humorně postihujících, karikujících, ale i vysvětlujících (Jan Skácel, Kdo byl Karel May: Spisy Karla Maye zkazily celou řadu lidí. Patří k nim: J. Arbes, J. Wolker, J. Hora, J. Mahen, J. Seifert, V. Nezval, F. Hrubín, J. Vávra, universitní profesoři Pospíšil a Běhounek, dále E.E. Kisch, P. Rosegger, L. Frank, F. Werfel, T. Mann, A. Einstein, A. Schweitzer, E.M. Remarque a další.) Příběhy a ovzduší někdejších mládeži zakazovaných indiánek a kovbojek, provázený "bublinkovými" obrázky, fotografiemi z amerických westernů a humornými slogany (Jest-li pozdě tasíš, život sobě zhasíš). Uspořádali Iva Hercíková a Zdeněk Heřman. Přeložili: Stanislav Mareš (americké lidové písně), František Vrba (Konec velkého Billa Snydera), Eva Outratová (Stalo se v Dodge City) a Jan Cenfels (Buffalo Bill byl velký muž). Autoři 20 povídek jsou Josef Škvorecký, Jaroslav Tafel, Veryad Lowa, Eduard Krečmar, Ivan Vyskočil, Josef Kraus Josef Eismann, M. Marion Marberry, Jan Skácel, J. R. Pick.... celý text
Přidat komentář
Tak na tuto knihu jsem úplně zapomněla, až jsem si náhodou přečetla koment horejse a bylo to zpět! Utahance z Utahu si totiž pamatuji pořád nazpaměť i když kniha se mi už dávno někam ztratila. Akorát jsem si myslela, že se to jmenovalo - Chyťte se nebe, cizinče. Tu knihu bych zase chtěla mít.
Přidávám se zde k těm, kdož knížku chválí. I já patřím k jejím šťastným majitelům od svého (dnes už bohužel značně vzdáleného) dětství. Z klenotů, v ní obsažených, vyjímám zejména: "Utahoval si ze mě, utahanec z Utahu. Povídám mu, aby táh' v Utah, odkud přitáh', on netáh', tak jsem ho přetáh' a on se natáh'". Tož tak! Howgh!
Bezva knížka, kdysi jsem si jí dokolečka půjčovala od kamarádky, až jí to přestalo bavit a dala mi ji. Jestli o tom věděli její rodiče, to nevím, ale je to už tak dávno, že po tom už nikdo pátrat nebude. Tenkrát to bylo úžasné dobrodružné čtení, ze kterého se postupem času stal poklad v mojí knihovně.
Vynikající knížka na pomezí okouzlení a parodie. Sežrala jsem ji i s navijákem z lasa spleteným, když mi bylo cca dvanáct - a chlemtám ji jak whisky čepovanou v baru Drake dvanáct mil od ranče B v tmavě modrém kroužku i o několik desetiletí později. Tklivé americké písně, kovbojské pohádky, indiánská moudra, supervtipné komiksy, zápaďácké reklamy - a "seriózní věda" v dramatické prezentaci principů a postav rodokapsu v dokonalé absurdní hříčce Ivana Vyskočila a westmanská etiketa J. R. Picka. Paráda...
Jedna perla vedle druhé! Tuhle knížku jsem milovala jako holka a zůstalo mi to i do vyššího věku. Těch vtípků i vážnějších kousků! ("Utahoval si ze mě, utahanec z Utahu, tak jsem mu řek', aby táh' v Utah, odkud přitáh' - a on netáh' - tak jsem ho přetáh' a on se natáh'... ")
Když v Laredu tenkrát jsem ulicí brouzdal,
když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl,
já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem,
tím běloučkým plátnem, co studí jak jíl.
. . . . . . .
Sice je napsáno kniha dobrodružná, vyšla v SNDK, ale...
vysloveně dobrodružná není a moc dětská také ne, ale...
Ale pro mne je to POKLAD. Vlastně moje první setkání s Josefem Škvoreckým, o kterém jsem tenkrát vůbec nic nevěděla. První setkání s texty amerických lidových písní. první setkání s pravdivou historií známých pistolníků, marshallů, kovbojů a indiánů.
Kniha je nejen dobrodružná, ale i humorná. Trochu pravdy, trochu fikce, trochu vtipů, trochu reklamních sloganů. Prostě "žůžo" knížka.
A poprvé jsem zde četla slova písničky Kovbojův nářek
. . . . .
Bubny drnčí v tu chvíli a píšťaly kvílí
a pláčem, když máme ho do hrobu dát.
My měli ho rádi -- však takový mládí!
My měli ho rádi, ať chyboval snad.
Autoři knihy
česká, 1935 - 2007 Zdeněk Heřman
česká, 1934 - 1996 Josef Škvorecký
česká, 1924 - 2012 Jaroslav Tafel
česká, 1929 - 1973 Ivan Vyskočil
česká, 1929 - 2023 Josef Eismann
česká Jiří Robert Pick
česká, 1925 - 1983
Pro neznalé: "Chyťte se nebe!" znamená totéž, co "Ruce vzhůru!"
Parodická kniha o Divokém Západu. Z názvů povídek si pamatuji akorát "Táčky u přednosty Barryho Moora". Průpovídku o Utahanci z Utahu umím dodnes. Ale kniha obsahuje řadu dalších povídek, průpovídek, sloganů a kreslených vtipů. Tak jeden z nich (seriál obrázků) vylovím z paměti:
Odporný pistolník, opřen o barový pult, pozoruje skupinku tří opodál stojících kovbojů a mezi zuby nasupeně cedí k barmanovi: "Vidíš támhle toho skunka, barmane"? Barman neví, kterého kovboje má odporný pistolník na mysli. Pistolník postupně upřesňuje: Toho s kloboukem, toho s šátkem kolem krku, toho s kolty u pasu... Barman, čím dál nervóznější, však stále nechápe o koho jde, když všichni tři kovbojové mají klobouk, šátek kolem krku i kolty u pasu. Nasupenost pistolníka roste až nakonec, rozzuřený barmanovou "nechápavostí", vytasí kolty a dva z kovbojů se "těžší o několik uncí olova podřídí gravitaci zemské" (v uvozovkách přesná citace). Třetí kovboj se vyplašeně rozhlíží kolem. Pistolník, oba kolty (ze kterých se ještě trochu kouří) zpátky v pouzdrech, spokojeně potáhne z cigára a obrátí se zpět k barmanovi: "Tak už víš, kterého prašivého skunka mám na mysli?". "Ano Yes Oui Ja", koktá vyděšený barman. "Tak mu vyřiď, že mě pěkně štve. A jestli nepřestane, nejspíš ho brzy oddělám", vece pistolník a lokne si whisky.
Knihu jsem dostal k vánocům v příhodném věku třinácti, čtrnácti let. Moc se mi líbila, i když jsem tenkrát o nějakém panu Škvoreckém neměl ani ponětí. Tak poklona, pane Škvorecký, dnes byste se dožil sta let.