Cilčina cesta
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500646/bmid_cilcina-cesta-Orq-500646.jpg
4
1700
1700
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Návrat silného příběhu z Osvětimi nyní z pohledu nejvýraznější vedlejší postavy Cilce je pouhých šestnáct let, když ji v roce 1942 odvezou do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Její krása přitahuje nechtěnou pozornost velitelů. O tři roky později ji však místo vytoužené svobody čeká pobyt v gulagu ve Vorkutě. Cilka zde udělá dojem na místní lékařku a začne se starat o nemocné v táboře. Každý den čelí lidskému neštěstí a smrti. Nakonec však navzdory všem prožitým hrůzám zjistí, že má stále v srdci místo pro lásku. Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim -Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey, 2019
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha, která chytí za srdce a nepustí až do konce. Autorka píše velmi poutavě a několikrát je potřeba spousty kapesníků. Za mě jednoznačně 5*
Knihu jsem přečetla stejně rychle jako Tatéra z Osvětimi. Při uvědomění, co všechno musela Cilka prožít, si nedovedu vůbec představit, kde vzala tu sílu... Líbilo se mi provázání vzpomínek z Březinky a gulagu Voktuta. Smutné čtení.
Knížku jsem přečetla jedním dechem stejně jako předtím Tatéra. Líbilo se mi, že byl děj protkaný vzpomínkami jak na rodinu tak na Březinku. Často jsem si říkala, že to snad není možné, co vše musí jeden člověk ještě vytrpět a vždy když se objevilo něco aspoň trošku pozitivního, hned to bylo zastíněno nějakou hrůzou. Obdivuji Cilčinu sílu. I vedlejší postavy mi sedly a celé dohromady to velmi výstižně vykreslilo hrůzy tehdejší doby.
Cilčin příběh a jí podobné jsou svědectvím toho, jak děsivé mašinérie fašistického a komunistického režimu dokázaly cíleně ničit své oběti, ale také svědectvím toho, jak mnozí z vězněných dokázali navzdory všem hrůzám nejen přežít, ale hlavně nenechat se zlomit. A otázka viny a trestu? Kdo něco podobného nezažil, nemůže zodpovědně říct, jak by se sám choval a nemá proto právo soudit druhé. Je nepředstavitelné, že lidé, kteří přežili hrůzy koncentračního tábora či gulagu cítili vinu za to, co jim jejich katané prováděli...
Nevím, proč mě tato část moderních dějin tak přitahuje. Čím to, že i po přečtení další knihy s tématikou války, mučení, táborů smrti, beznaděje, ztrát, toho stále nemám dost. Každopádně 5 hvězd tady je úplně jiných 5 hvězd než u jiných knih. Příběh fascinuje svou až reportážní přesností ale i emočním nábojem. Víc takových.
Krásná knížka. Četla jsem i Tatéra,ale Cilčin příběh mi přišel daleko více otřesný a smutný. Vřele doporučuji.
Nevím proč, ale oproti "Tatérovi" mi tato kniha přišla víceméně nezáživná. Bavili mě vzpomínky na KT Osvětim, kdy se čtenář dozvěděl jakým způsobem Cilka žila tam, čím si musela projít. Ano, uznávám, že to byla statečná osoba, která toho za svůj živit musela hodně vytrpět, ale v knize se odehrávali stále opakující se scény, které mě uvrhly do nudy. Na druhou stranu zase, co jiného v gulagu dělat? Moc prostoru ke kreativitě asi nebylo. Dočetla jsem z úcty k vězněným a k Cilce samotné.
Knížku jsem přečetla jedním (často zatajeným) dechem. Tak krásná knížka, ale zároveň tak moc smutná.. rozhodně stojí za to, aby si jí každý přečetl.
Kniha mezi vážnými tématy pro mne byla tak trochu oddechovka. Musím říct, že hodně pasáží mi přišlo dost zbytečných. I vývoj některých postav byl překotný. Považuji knihu za lepší průměr. Mnohem lepší kniha, k tomuto tématu, je podle mě "V šedých tónech" -Ruta Sepetysová
Přečtení skoro jedním dechem. Napínavý a chytlavý příběh. Člověk chce co nejrychleji zjistit co se s Cilkou stane, zda přežije nebo zemře.
To mě zase po dlouhé době chytla knížka opravdu za srdce.. jsou tam hodně smutná místa, přesto je knížka plná naděje a vy tak nějak vnitřně víte, že to všechno dobře skončí. Je to jedna z mála knížek o této době, po které se necítíte v depresi, jako by jste to sami prožili. Cilka byla, jak by řekla dcera, fakt hustá.
Spoilery!!!
Stejně jako Tatéra z Osvětimi, jsem i tuto knihu četla kvůli ČV a opět jsem ráda, že jsem to udělala.
Cilka byla opravdu moc odvážná, statečná a silná dívka...to, co si musela prožít je tak hrozné...jen ta představa...bylo to šílené, hrozivé...vidět umírat své nejbližší...
Člověk si tak říká, jestli by něco takového dokázal sám přežít...
A vždycky mě bude zarážet ta necitelnost některých lidí, jak někdo může ubližovat a mít z toho radost...je to tak odporné a zbabělé. Takový by si zasloužili úplně to samé, co provedli jiným...
Takže rozhodně pár slz ukáplo, ale i pár slz štěstí za ten konec...moc jsem to Cilce přála...že přežila, že nakonec byla svobodná a mohla žít...i přesto jsem si jistá, že na takové hrůzy co zažila, nikdy nezapomněla...
Knihu moc doporučuji...je to bolestivý a smutný příběh, ale se šťastným koncem.
(SPOILER)
Ach to byl zvláštní knižní zážitek. Cilka byla neskutečně silná a odvážná. Je neuvěřitelné, co všechno za hrůzy se v minulém století děly.
Líbilo se mi, že v Cilčině cestě byly odkazy na Tatéra z Osvětimi a bylo ukázáno jejich silné přátelství, a i přes všechno, co si Cilka zažila v sobě dokázala najít naději a nepřestala věřit.
Její kamarádky a ostatní postavy byly také odvážné a jsem moc ráda, že to nakonec dobře dopadlo.
Po dlouhé době se mi konečně zase podařilo pořádně začíst, děkuji! Příběh byl poutavý, zajímavý, hodnotila bych určitě minimálně čtyřmi hvězdami. Tu pátou přidávám za doslov, který byl neméně zajímavý.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Cilčina cesta. Další neskutečně vydařené dílo od autorky Tatéra z Osvětimi. Autorka má neskutečně úžasný styl psaní i navzdory tomu,jaká témata si vybírá k psaní svých knih. Vážně vás to až neskutečně chytí, budete zapomínat dýchat a taky knížku odkládat, pokud to vůbec zvládnete. Já jsem tam nenašla jedinou chvilku,kdy bych se nudila nebo nějaký dle mého zbytečný moment. Moc se mi líbí ten nápad,že nám Cilka byla představena již v Tatérovi z Osvětimi a nyní jí byla věnována samostatná kniha. Autorka neudělala chybu. Neskutečně taky oceňuju téma a myšlenku knihy. Všichni víme,že jsem milovník 2. světové v literatuře,ale ještě nikdy jsem se v této podobě nesetkala se ztvárněním ruských gulagů, to bylo vážně neskutečně zajímavé. A je to jeden z mnoha důvodů,proč byste do tohohle měli jít. Co víc k tomu jinak říct? Čtení téhle knihy je opět neskutečně silný zážitek. Zase je nám ukazována odvaha,nesobeckost,síla lidí,kteří tuhle krutou dobu nejen přežili,ale určitým způsobem tyto kapitoly svých životů uzavřeli a dokázali jít dál. Nebyli to sice všichni, přesto je ale zapotřebí obdivovat sílu těchto jednotlivců. Dokázali se zamilovat, mít děti,to jen ti ale,kterým to po těchto hrůzách ale nezůstalo znemožněno. To je to, na čem je Tatér i Cilka založena, takže hlavně nečekejte hodně krvavých detailů a hrůz, protože ty nedostanete. Hlavně je ale důležité si hrůzy jak ruských gulagů, tak německých koncentračních táborů připomínat,aby se tohle už NIKDY neopakovalo. Zařiďme, aby ti lidé neumřeli zbytečně.
Na rozdíl od Tatéra, tato kniha se mi líbila velmi..vůbec jsem netušila, že některé osvobozené vězenkyně mohli skončit i v Gulagu..Opravdu mrazivá, poučná kniha, četla se jedním dechem..
(SPOILER)
Kniha, která mě emočně naprosto dostala. S každou další stránkou se mi více a více hrnuly slzy do očí.
Cilka - neskutečně silná žena. Tolik bolesti, utrpení, neštěstí, kterými si tato žena musela projít. A ještě ke všemu zvládla PŘEŽÍT.... to člověk, který nezažil to, co ona nedokáže pochopit. Ztratila tolik svých nejbližších lidí. Trpěla v Osvětimi a každý den přihlížela, jak ženy z jejího bloku odchází na jistou smrt. Byla sexuálně zneužívána. Ale nevzdala to. Každá den bojovala za svůj život a o to, aby přežila.
A ona opravdu přežila.
Nicméně se v životě a historii stalo několik nespravedlivých věcí. Jednou z nich bylo odsouzení Cilky na patnáct let nucených prací v gulagu poté, co byla osvobozena z Osvětimského koncentračního tábora. Po všem, co přežila musela znovu bojovat. A bojovala dlouho.
V Gulagu se setkala se spoustou statečných žen, které to nevzdaly. S Josjou, mladou dívkou, se spřátelila natolik, že se pro ni stala rodinou. Svou kuráž neztratila ani poté, co ji Hana (žena s níž sdílela prostor ve stejném domě v gulagu), začala vydírat její minulostí. Zachránila Josju a její narozené dítě před odloučením. Obětovala svou svobodu za svobodu jiného člověka. I přesto, jak jí bylo ubližováno, Cilka pomáhala ostatním. V gulagu dostala místo zdravotní sestry. Zachraňovala životy, bojovala, aby ostatní mohly žít, jezdila se sanitkou a nikdy nezaváhala a obětovala své vlastní bezpečí pro záchranu jiného života.
Všechno utrpení ovšem má i světlé stránky. Pro Cilku to byl poslíček, kterému zachránila život, do nějž se zamilovala a po jehož boku, díky doktorce Jeleně, strávila zamilovaná celý život na svobodě.
Přežila. A nikdy se nevzdala. Sílu, kterou v sobě Cilka našla, by nám měla být příkladem.
Nádherná kniha.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Dalo by se říct, že Cilka měla neuvěřitelné štěstí v neštěstí, po nacistickém koncentračním táboru ještě přežít deset let v sovětském gulagu ... Některé věci a události musela autorka zjednodušit nebo zkrátit, chvílemi mi přišel příběh až neuvěřitelný a říkal jsem si, co fikce a co bylo skutečně inspirováno realitou. Obávám se, že život v gulagu musel být ještě drsnější, než je v knize popsán.