Cinder
Marissa Meyer
Měsíční kroniky / Mesačné kroniky série
< 1. díl >
Dívka-kyborg podobná Popelce ve strhující dystopické fantasy.
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
Alicanto (Egmont ČR)
Originální název:
Cinder, 2012
Interpreti: Terezie Taberyová
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu namluvenou Terezií Taberyovou. A moc se mi líbila, hlas interpretky se mi do příběhu moc hodil a pěkně doplnil atmosféru knihy.
Tuhle knížku jsem poměrně dlouho odkládala, asi proto, že nemám ráda scifi. A za normálních okolností je nečtu. Jenže v té knížce se prvek scifi mísí s fantazy a pohádkou, a to zase ráda mám, takže jsem se do ní nakonec pustila. Jak již název napovídá, knížka se nese v duchu Popelky. Právě prvky této pohádky nás provází celým dějem.
Musím říct, že na začátku jsem měla s knížkou trošku problém. Tím jak sci-fi nemám ráda, bojovala jsem s tím, jak si Cinder vůbec představit, celý autorkou vytvořený svět mi přišel tak nějak nepředstavitelný. Postupně jsem se ale zaposlouchala a byla jsem hrozně zvědavá, jak vše dopadne.
Když jsem knížku začínala číst, věděla jsem, že jde o sérii, ale dle názvu knížek jsem si trochu myslela, že každý díl bude sám o sobě ucelený příběh, a tak jsem čekala na konci knížky rozuzlení, kterého se mi ale nedostalo, takže jsem neskutečně zvědavá, jak to vlastně dopadne a pustím se hned do další knížky.
Cinder byla sympatická a rychle jsem si ji oblíbila, chvílemi mi jí bylo líto, ale líbilo se mi na ní, že se z ničeho nehroutila a stále bojovala. Kaie jsem si zamilovala, na to jak byl mladý, byl rozumný a myslím, že své zemi bude dobrým panovníkem.
Knížku rozhodně doporučuji a jsem zvědavá, jak bude příběh Měsíčních kronik pokračovat.
Oh, Popelku můžu téměř v každém vydání. Trochu jsem se bála, že to bude až moc, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Bylo to naprosto originální a nápadité.
Sci-fi Popelka :-). Že to fakt jde a je to fakt supr čtení, to mě dostalo. DĚJ lze předvídat však nevadí, jako když si před vás chlap klekne a vy víte co přijde a přesto se těšíte (že vás konečně naučí vázat uzlík na střevíci). :-)
Dokonalost!!! Cinder jako postava je sympatická a brzy si ji zamilujete... můžu jedině doporučit
Po knížkách jsem se už dlouho dívala hlavně mě zaujal obal Scarlet a musím říct, že je knížka úžasná. Jsem moc mile překvapena, perfektně napsaná, má spád a i děj rychle ubíhá. Doporučuji :-)
Podobný žánr - tedy scifi vůbec nečtu, i přesto mě ale Cinder nezklamala a naopak, příjemně mě překvapila.
Děj totiž rychle ubíhal, stránky mi mizely před očima a od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Přišlo i několik zvratů, které jsem vážně nečekala a které příběh dělaly jen zajímavějším a napínavějším. Nejvíc mě ale odrovnalo zjištění pár stran před koncem, které jsem vůbec nečekala a lituji toho, že u sebe nemám další díl, protože bych se do něj nejradši hned ponořila abych zjistila, co bude dál.
Cinder - hlavní hrdinka - mi byla moc sympatická, líbilo se mi, že si stála za svým, byla odvážná a dokázala jsem se do ní vcítit.
Celkově mě knížka strašně bavila, bylo to úplně něco jiného než co normálně čtu a rozhodně nelituji, že jsem se do Měsíčních kronik pustila. Jediné co mě na Cinder lehce zarazilo bylo, že na to že má tento příběh být retellingem na Popelku, vůbec mi to tak nepřišlo, ale to je drobnost.
Váhala jsem, jestli Cinder dát 4 nebo 5 hvězdiček, nakonec si ale podle mě zaslouží pět. Moc doporučuju!
95% a 5/5 ❤
Cinder se četla příjemně, děj plynul bez větších zádrhelů, líbil se mi motiv vyprávění. Rozhodně tuto knihu řadím mezi ty lepší retellingy, se kterými se v posledních letech roztrhl pytel. Ani tak mě ale kniha nenadchla natolik, abych hned sáhla po dalších dílech a bojím se, že ani do budoucna už se k sérii nevrátím. Možná jsem jen měla zbytečně vysoká očekávání, ale to všeobecné nadšení kolem autorky mě bohužel nestrhlo.
Knížku jsem přečetla za jeden den, neboť jsem se jednoduše nemohla odtrhnout. Příběh byl čtivý a rukopis autorky je skvělý. Při konci jsem si říkala woow, tak to jsem nečekala, a musela jsem nad knížkou ještě nějakou dobu přemýšlet. Těším se na druhý díl, který očekávám stejně kvalitní jako ten první
Tak jo, trochu lituji, že jsem to četla až nyní, po osmi letech, kdy to poprvé vyšlo. Kdybych to četla tehdy, když mi bylo patnáct, byla bych z toho více nadšená než teď. Zase na druhou stranu je vidět, že i dospělý člověk může milovat autorčiny knihy.
Nechápejte mě špatně. Sice jsem tomu dala tři hvězdy, ale vůbec si nemyslím, že je to špatná knížka. To bych dala méně hvězd. Naopak, výborně se čte a Marissa je jediná autorka, od které čtu sci-fi. Líbí se mi, že v každé sérii se zaměřuje na nějaký velký problém, zadívá se na to celosvětově a kupodivu, o mnohém bych i věřila, že se jednou objeví. Vzhledem ke koroně, ta pandemie v knize vypadá dost reálně.
Postavy jsou v celku normální, a i když si člověk myslí, že se nějaká postava chová podivně, později se ukáže důvod chování, což se mi hrozně líbí. Taky takové maličkosti, jako fankluby, hry na síti, androidi ... hrozně zajímavý.
Problém jsem měla více se světem a příběhem. Proč jsou kyborgové tak diskriminováni? Proč je Měsíc považován ze planetu? Jak funguje ta jejich společnost? Jak moc zasahují další státy? Já vím, že bych to asi neměla chtít po YA knize, ale na druhou stranu, proč by to tam být nemělo?
Taky ten příběh. Vidím tu spojitost s Popelkou, ale tak nějak ... ten příběh je poloviční. Vím, že je to první díl, jenže tak nějak nevím, o čem to přesně mělo být. O tom světě? O vztahu mezi Cinder a Kaiem? Nebo jenom o Cinder? Prosím, že chápete, kam tím mířím, protože se bojím, že to špatně popisuji.
Zcela rozumím, proč se to lidem líbí. I mně se to líbí a budu pokračovat v dalších dílech. Ale upřímně, Renegáti se mi líbili o dost víc a jsem ráda, že Marissa pracuje na zlepšení svých spisovatelských dovednostech.
Tak tato kniha byla naprosto úžasná. Ne jen že to je převyprávění na popelku, což už jen ten námět mám ráda, ale to zpracování... to spojení sci-fi s pohádkou... opravdu úžasné. Z nějakého, ale mě neznámého, důvodu jsem se nějakou dobu této knize vyhýbala. A to byla chyba. Ale pořád lepší později než nikdy :) Měla jsem to předčteno během jednoho dne, vůbec jsem tu knihu nemohla odložit. Napsáno velmi čtivě a napínavě. A ten závěr... ta část na plese, a pak ten úplný konec, i když tedy byl dost předvídatelný. Dost postav jsem si zamilovala. Ať už samotnou Cinder, Pivoňku, Kaie a samozřejmě Iko :D Rozhodně doporučuji.
Pohádky, že jsou pro děti? Tak tahle je rozhodně pro všechny :-) Krásné, zajímavé, napínavé, trošku jinak popelka (kyborg):-) Moc se mi to líbilo a paní Meyer se zařadila mezi mé oblíbené autorky.
prvnich 150 stran jsem si rikala, ze musim cist neco absolutne jineho, nez ostatni. jsem ale vdecna za svuj zvyk docitat knihy, protoze najednou jakoby knihu psal nekdo uplne jiny. moje prvni setkani se scifi, ale jsem naprosto nadsena.
4 hvezdicky proto, ze verim, ze dalsi dily budou o malicko lepsi, takze nechavam misto.
cetla jsem pred tydnem, ale stale nad knihou premyslim a nehorazne me stve, ze je druhy dil tezko dostupny.
snad mi kazdou chvili konecne padne do rukou.
knihu doporucuju, akorat ma takovy vleklejsi zacatek a jak jsem jiz psala, mam dojem, ze dalsi dily budou jeste zdarilejsi.
Tato kniha byla pro mě obrovským překvapením. Říkala jsem si, jo, další retelling na Popelku, to bude oddechovka. Vůbec.
Ze začátku se děj tváří pohádkově, ale potom se tak zamotá, že se v něm těžko hledá pohádkový příběh. Autorka má naprosto skvělou fantazii a jak umí psát. I zdánlivě nudné popisy byly zajímavé a čtivé. Ale za ten konec strhávám hvězdičku, protože se v něm stalo něco, co mě totálně rozložilo. Nechtěla jsem, aby se to stalo, ale na co by autorka v dalších dílech navazovala, že?
Nemůžu se dočkat Scarlet, protože mě strašně zajímá, jak se to vyvrbí.
Nemůžu uvěřit, že už je to osm let, co u nás vyšel první díl Měsíčních kronik. Abych pravdu řekla, tahle série mě nikdy moc nelákala a původně jsem ani neměla v plánu jí někdy číst. Pak ale vyšli Renegáti a já jsem se tak zamilovala do stylu psaní Marissy Meyer, že mě to donutilo můj dosavadní postoj k Měsíčním kronikám trošku přehodnotit.
Cinder je už druhým retellingem pohádky Popelka, který jsem přečetla, a i když byla Nevlastní sestra vážně skvělá, Cinder jí hravě strčila do kapsy. Přestože byla základní kostra příběhu už předem daná a spousta událostí v knize se tak dala předvídat, autorka zasadila příběh do fantastického a nesmírně originálního světa, který je promyšlený do nejmenšího detailu. Postavy byly skvěle vykreslené, zamilovala jsem si jak Cinder a prince Kaie, tak i spoustu vedlejších postav, třeba Cindeřinu nevlastní sestru Pivoňku nebo androidku Iko (která byla fakt boží a doufám, že dostane v dalších dílech mnohem více prostoru).
Zápletka s epidemií letumózy, smrtelné nemoci, na kterou dosud neexistuje žádný lék, mě opravdu bavila! Určitě by bylo fajn, kdyby autorka v dalších dílech více vysvětlila, jak přesně nákaza vznikla a jakým způsobem napadá lidský organismus. Nějaké náznaky sice padly už v tom prvním díle, nicméně doufám, že to má Marissa Meyer trošku víc propracované…
Na začátku jsem zmiňovala, že jsem si v Renegátech zamilovala autorčin styl psaní. Ten byl sice v Cinder o něco prostší, než jak jsem si ho pamatovala z Renegátů, ale čtivost se mu rozhodně nedá upřít. Knížkou jsem prolítla během dvou dnů a jsem z ní naprosto nadšená! Doufám, že i další díly Měsíčních kronik budou tak skvělé jako Cinder a jsem zvědavá, která série Marissy Meyer se mi nakonec bude líbit víc.
Vzhledem ke všeobecnému vychvalování Měsíčních kronik, jsem očekávala něco trošku jiného a krapet víc. Neoslovilo mě to tolik, abych nedokázala odtrhnout od knížky zrak a přestat číst. To ale vůbec neznamená, že se mi Kroniky nelíbily! Bylo to super, oceňuji a obdivuji nápad napsat celou sérii jako retellingy na klasické pohádky a jak to tak vypadá, tak zatím velmi povedené.
Dlouho po přečtení jsem čekala, než jsem sem svoje hodnocení dala.
Mám z knihy ambivalentní dojmy. Líbí se mi příběh, nadchl mě a těším se na další díl. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji za dva dny.
Co se mi ale nelíbilo, bylo propojování s Popelkou, prostě mi to k tomu nesedělo. Taky jsem často nechápala chování Cinder, vlastně mě dost často štvala. Její činy něměly moc logiku a řídila se pouze tím, že byla bezmezně zamilovaná do Prince, ačkoli si to sama nedokázala přiznat.
Raději bych brala víc sci-fi a míň lovestory...
Takže závěrem: Líbila se mi Cinder? Ano. Budu pokračovat ve čtení série? Rozhodně!
Moje první seznámení s autorkou a jejími díly. Osobitý styl psaní, který se velmi dobře čte, i když musím říct, že mi chvilku trvalo než jsem se začetla, ale nevím zda to bylo tím, že začínám novou sérii a nebo stylem psaní.
Kdo by neznal pohádku o Popelce? Pojatý jiným a zajímavým způsobem.
Příběh je skvělý a dobře plyne, myslím, že se u toho nebudete nutit, mě velice bavil. V podstatě známá věc přenesená do scifi a to se mi doopravdy líbí, protože to má skvělou myšlenku a řekla bych, že i dobře vykreslený svět.
Už asi v půlce knihy jsem tušila, kdo bude Cinder, ale bylo fajn dávat si dohromady střípky informací a poskládat celou skládačku. A celkově zjistit, kam se ubírají kroky jednotlivých postav.
Jsem velmi zvědavá na pokračování, protože čím se to lišilo od tak známé pohádky bylo "Žili spolu šťastně až na věky."
Kniha má otevřený příběh, takže doufám, že mě další díl nezklame.
⭐ 4/5
Krásná kniha i celá série. Moc pěkné provedení i milostná zápletka.VŠEM DOPORUČUJI !!!
Ach ty milované i proklínané Měsíční kroniky! Kdo trochu sleduje YA sci-fi/fantasy scénu, určitě o nich už slyšel. Já se jim dlouho vyhýbala, ale nakonec jsem neodolala a také si je přečetla. A podlehla jsem. Ano, série má své mouchy, ale přesto mě neskutečně baví a jsem jí veškeré nelogičnosti a klišé schopna odpustit. Je to prostě taková moje guilty pleasure.
Co se týče první knihy. Má to spád, napínavé chvilky i vtipné dialogy, ale přece jen je to víc než nabušená scifárna spíš romantická pohádka ve sci-fi oblečku. To však knize vůbec nemám za zlé, je to milá, troufám si tvrdit celkem originálně pojatá oddechovka, víc samozřejmě pro holky než pro kluky.
Cinder je sympatická hrdinka, vedle ní mnohé také určitě zaujme výřečná androidka Iko, které je více prostoru věnováno v pozdějších dílech a také v samostatné komiksové knize (ale psst, nepředbíhejme). No a samozřejmě princ Kai, idol obyvatelek Východního společenství stejně jako fanynek této série.
Mimo jiné se mi líbí také nápad s citáty z pohádek bratří Grimmů. Pěkně to navnadí na novou část a je zábavně hledat v příběhu paralely s pohádkou (v tomto případě Popelkou), jež mu byla inspirací.