Cirkus Humberto
Eduard Bass (p)
Ilustrované vydání, ilustroval František Tichý.Byť byl napsán již v roce 1930, vyšel román Eduarda Basse (1888-1946) Cirkus Humberto až v letech okupace. Většina čtenářů jej chápala jako morální povzbuzení v těžké době války, vždyť příběh několika generací cirkusových umělců ukazoval nezdolnost a pracovitost českých umělců, akrobatů i tenťáků. Bass zde popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století. Příběh cirkusu začínáme sledovat s příchodem zedníka Antonína Karase, jehož nouze o práci přivede k cirkusu. Přivede s sebou synka Vašíka, který v historii slavného cirkusu Humberto sehraje podstatnou roli.... celý text
Přidat komentář
Příběh, který má hloubku, bavily mě všechny dějové linky. Ve světě uspěje ten, kdo se dokáže přizpůsobit různým změnám a nepředvídatelným situacím. Jasným důkazem je toho Vašek Karas, jenž cirkus úspěšně řídil i v době krize a následně ho přetvořil na prosperující varieté. Vaškovu ženu to ale stůj co stůj táhlo do sedla koně, jenže jednoho dne se jí to mělo stát osudným...
Krásný příběh, krásné prostředí, děj je strhující, místy smutný i lidsky krásný. Knížka mě velmi mile překvapila.
Jedna z knížek, u které mám dojem, že spisovatel chtěl NĚCO sdělit, ne, jak je tomu u bestsellerů posledních let, jen vydělat na dobře prodejném tématu.
Kromě krásného příběhu z magicky přitažlivého světa kulatého umění probouzí Cirkus Humberto pocity, které bohužel teď nejsou právě v kurzu, jako národní hrdost a lásku ke své zemi, toleranci a respekt, hrdost na poctivě provedenou práci, zodpovědnost a smysl pro čest a povinnost. Velmi mě zaujal rozdíl mezi Helenou a Vaškem v jejich pojetí změny po rozpadu cirkusu Humberto.
Do knihy jsem se pouštěla s vědomím, že ji miluje moje maminka. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem přišla na chuť stylu psaní, zejména dialogům mezi postavami, které byly vzhledem k rozdílným národnostem osazení cirkusu pokaždé trochu jiné. Když se ale dostalo na Vaškovo poznávání chodu životů cirkusáků, už se mi kniha jen stěží odkládala stranou. Celý průběh Humbertovské historie jsem si do poslední kapky užívala, jako bych celou tou cestou procházela s ním. Pan Bass si ale zaslouží uznání i za to, že všechna načatá témata knihy dotáhl do konce, leckdy i velmi překvapivého. Navzdory několika pochybám během čtení si kniha zaslouží plné hodnocení, protože je i pro někoho, kdo cirkusu moc neholduje, naprosto kouzelným zážitkem.
nostalgicky jsem vzpomněla na seriál, když u nás ve městě zrovna jeden cirkus zakotvil a protože jsem vůči tomuto řemeslu zaslechla dost negativních názorů, rozhodla jsem se vyhledat pravdu v knize a... nelituji 8)
Nečekané silná kniha, navzdory znalosti jí poplatného seriálu! Míním tím obsahem, protože pět set stran bylo viditelných napohled. Klasik Bass dává i s laskavým přihlédnutím k době, kdy a s jakým poselstvím kniha vznikla (1941), na frak všem současným pisálkům, kteří se nějakým omylem či z domýšlivosti troufají řadit mezi spisovatele. Kdo zná seriál, zná i knižní předlohu, kterou přesto zhltne, třebaže mu fenomén cirkusu může být ukradený. Není důležité, o čem, ale jak je to napsáno. U mě kniha vyvolala mimoběžné asociační vzpomínání, který herec hrál v seriálu jakou postavu? Tak schválně, třeba tenťáka Bureše...? 37/15
Dvě třetiny knihy jsou skvělé, čtivé i vtipné, za to bych dal 4 možná i 5 hvězd. Ale poslední třetina knihy je už slabší. Přišlo mi to neosobní, spíše popisné, co se jak udělalo a kdo se jak vytratil. Působilo to jako velmi obsáhlý doslov.
Jiná věc, za kterou srážím hodnocení, je přehnaná snaha vyzdvyhovat Čechy a češství. Všíchni skvělí stavaři, muzikanti a prostě správní féroví chlapi (český ženský tam vlastně nebyly). Působilo to na mě divně.
Osobně jsem nejdřív viděl seriál, který se mi velice líbil, knihu jsem četl až letos a velice mě zaujala. Často jsem porovnával filmy s knižními předlohami a filmy mě většinou zklamaly, což se nedá říct o Cirkusu Humberto, překvapilo mě jak věrně se děj v seriálu odehrával a herecké obsazení nemělo chybu. Při čtení jsem si všechny postavy velice živě představil
Úžasný román z cirkusového prostředí sledující nejen dějiny jednoho rodu, ale i dění v tehdejší společnosti. Sáhla jsem pro něj kdysi do rodičovské knihovny , protože jsem byla nemocná a neměla zrovna co číst. Začetla jsem se a doufala, že ho stihnu dočíst dřive, než mě lékař pustí do školy! Stále se k němu vracím...
Tenhle Bassův román se poněkud vymyká všemu, co moderní česká literatura zatím přinesla. Je to příběh o Evropě a o Češích v Evropě. A také je to příběh o profesi, o práci a o úspěchu. Čeští spisovatelé, dramatici a scénáristé nám v posledních desetiletích předkládají převážně vyprávění o touhách, cílech a snaženích českých lidí neúprosně rozmašírovaných parním válcem světodějných událostí. Anebo hořké, švejkovské komedie, kterých je opravdu "za korunu tucet". Eduard Bass vypráví o klukovi ze šumavské vísky, který dokonale zvládl všechna úskalí povolání cirkusáka, porval se se životem a vyhrál. To všechno je doprovázeno úžasnými vhledy do cirkusového světa, které jsou pro laika hotovým zjevením, a zasazeno do rámce světového bratrstva kejklířů, artistů, cirkusových umělců všeho druhu a všech národností, kteří se spolu vždycky domluví "pátou řečí". Když táta Malina vypráví, jak starý Humberto "umluvil konstábla od grencvachy, že si vzal urláb a vlastnoručně nám propašoval šest vozů přes hranice" nebo když seržán Vosátka konstatuje, že "contra gusto no hay disputa", případně volá "qué cagada!" může někomu přijít vhod i slovník, ale právě tahle babylonská změť vytváří nádherně plastický obraz života v Evropě mnoha národů, kde všude žijí lidé, kteří spolu dokážou komunikovat bez ohledu na jazykové odlišnosti. Občasné zmínky o velkých politických událostech té doby vytvářejí jen pochmurný kontrapunkt k ústřednímu tématu o těžkém, ale pestrém a plném životě Václava Karase, řečeného "Vašku", kterému na sklonku jeho profesionální kariéry celý artistický svět neřekl jinak než papá Karas. Jak již bylo řečeno, takových postav a takových příběhů je v moderní české literatuře jako šafránu.
Kniha rozsáhlá. V době svého vzniku měla vzbudit v lidech jejich vlastenectví. O trochu víc se mi, ale líbil seriál.
Úžasná klasika, doporučil mi ji manžel (a to je vždy záruka kvality, nečte jen tak něco) a jsem mu za to vděčná, žila jsem na chvíli jen tou knihou, naprosto mě okouzlila a vytáhla do děje :-)
Tuhle knížku miluju. Četla jsem ji už asi 10x a můžu znova a vždy najdu něco nového co jsem přehlídla.
Chytlavé a poutavé čtení, ačkoliv prostředí cirkusu mě nikdy nelákalo. Spíše jsem ocenila, že se kniha věnuje několika generacím jedné rodiny, to vše na pozadí různých časů a událostí, což milovníkovi historie vždy zalichotí. Seriál taktéž patří mezi perly, určitě doporučuji.
Štítky knihy
19.-20. století cirkus zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1955 | Cirkus Humberto |
1963 | Klapzubova jedenáctka |
1948 | Lidé z maringotek |
1983 | České humoresky |
2000 | Na lodi za pohádkou |
Seriál je pro mě srdeční záležitostí a kniha, ta nad tím má ještě trochu navrch. Hlavního hrdinu vidím jako osobnost, která má člověku co říci i v dnešní době. Napsáno velmi čtivě. Jednoznačně palec nahoru.