Číše a meč, agrese a láska aneb Žena a muž v průběhu staletí

Update po dočtení: zbývají mi už jenom poznámky, ale můj názor na tuto absolutní bombu feministické literatury to těžko změní. Vyvolala ve mně zájem o feminismus obecně a gender studies zvláště. Zmocni (empower) svojí ženu, zmocni tuto knihu!

Žen, kterým je hluboce líto žen, které etc., je mi hluboce líto. Kniha je o naší historii, a jsme to my a tato živoucí, snící planeta, kdo, jak by řekl Terence Kemp McKenna, bude výsledky svého konání (i. e. umírající planeta vinou neoliticko-industriální revoluce) jíst v závěrečném jednání. Nemůžu objektivně hodnotit, zatím jsem za stranou 200, ale už teď jsem nadšen. Kniha (nebo spíš femimanifest), ze které čerpal Bard McKenna, sám velký nepřítel ideologičnosti, nemůže být špatná, tím méně ideologicky zaujatá. A taky není. Hodnotil bych ji jako Top knihu (spolu s kanonickými spisy), či právě McKennovým kontrakulturním manifestem Pokrm bohů. Jediné, co mi tady chybí, jsou psychedelické exoferomony Matky přírody, ale chápu, že v době, kdy kniha poprvé vyšla, se evoluční teorie sjeté opice teprve formovala.

Á propos, komunismus je sémantická past. Kdo nečetl Marxe (Judr. Karla Heinricha), past ani neuvidí, leda do ní spadne.

Kudos nakl. Argo a Alpha book za tento klenot.

Žen, které tvrdí, že jim tato kniha "otevřela oči", je mi hluboce líto. Kniha není o tom, jaká byla naše historie, ale jakou by si ji autorka přála mít. Podle předmluvy autorka "odmítá neutralitu bádání jako předsudek a přiznává praktickou intenci" (!). Už to by mělo být varovně vztyčeným prstem pro čtenáře. Ideologická angažovanost z knihy přímo čiší. Už jen úvod je k popukání, například demagogické formulace typu "je nanejvýš pochopitelné, je logické,...", náledované něčím, co rozhodně není logické či pochopitelné. Černobílá teorie o dominančním a partnerském modelu společnosti neobstojí a snaha zneužívat historii při úvahách o budoucím směřování lidstva na mě působí dost odpudivě. Poslední kapitola je obzvlášť úsměvná. Zvláštní, že podobné škváry milují právě lidé, co jsou jinak velkými demokraty a odpůrci komunismu a spol. Podobnost asi nevidí.

15.06.2021

Od prvního vydání uplynulo téměř 35 let, takže v těch pasážích, kde se autorka věnuje možné budoucnosti, může už člověk srovnávat s realitou současnosti. Na jednu stranu se může zdát, že jsme se od 80. let až tolik neposunuli. Ale když člověk tu dobu pamatuje a otevřeně si přizná, že i když byl mladý, tak to v porovnání s dneškem žádná hitparáda nebyla, je ten posun markantní. Přesto mám pocit, že ten optimismus ze závěru knihy je trochu přehnaný a ta opravdová změna k partnerskému světu je pořád dost daleko.
Ale jinak skvělá kniha. Nahlíží historii z poněkud jiné, feministické, perspektivy. Ale ten feminismus není nijak militantní, zaměřený proti mužům, jen proti hierarchickým strukturám, které vytvořili. Propojuje spoustu oborů (namátkou archeologie, psychologie, ekonomie, filosofie, teorie chaosu ...) a přináší, alespoň pro mě, množství zajímavých fakt a myšlenek

06.04.2020

První část knihy, kdy se autorka držela spíše prehistorie, starověku a přelomu středověku, jsem knihu opravdu hltala. Musím říct, že autorkou zvolené téma a jeho interpretace jsou opravdu skvělé. Nicméně sotva se téma knihy (četla jsem novější vydání, je možné, že je rozšířeno o některé pasáže) dostalo až do přítomnosti, případně nedávné minulosti, cítila jsem, že ve mně trochu narůstá skepticismus vůči autorčině nadšenému prosazování partnerské společnosti. Nechtěla bych s ní ani tak polemizovat ohledně jistých pasáží, spíš bych se potřebovala doptat, či si nastudovat více informací, abych tak mohla zhodnotit i autorkou zastávaný názor. Možná bude kamenem úrazu fakt, že mnoho svých domněnek autorka věnovala budoucnosti, která teprve ukáže, jsme-li jako lidstvo schopni partnerské společnosti a autorkou nastíněného vzorce chování, či nikoliv.