Čistá duše
Sylvia Nasar
„Jak jsi mohl jako matematik věřit, že ti mimozemšťané posílají zprávy?“, zeptal se návštěvník z Harvardu rodáka ze Západní Virginie, který vypadal jako filmová hvězda se způsoby olympského boha. „Protože myšlenky, které mě napadaly o mimozemšťanech, ke mně přicházely stejným způsobem jako moje matematické myšlenky,“ odpověděl. „Tak jsem je bral vážně.“ Tak začíná pravdivý příběh Johna Nashe, matematického génia, který se už ve svých třiceti letech stal legendou. Postihla jej však duševní nemoc, o níž zprvu nevěděl, ale jež mu velmi ztrpčovala život. Díky obětavosti své krásné a laskyplné ženy a díky loajalitě matematické společnosti se z nemoci po desetiletích, během nichž přežíval jako přízrak, vyléčil. Nakonec se mu dostalo světového uznání a stal se nositelem Nobelovy ceny. Biografie autorky Sylvie Nasar představuje drama o tajemství lidské mysli, v němž vítězí láska navzdory nezměrné nepřízni osudu. Kniha se stala předlohou pro velmi úspěšný film Čistá duše.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , PragmaOriginální název:
A Beautiful Mind, 1998
více info...
Přidat komentář
V této knize musíte mít zálibu, jednalo se o dost popisu doby, a život hlavního hrdiny byl dost zamotaný. Určitě se podívám na film, ať mám s čím srovnávat.
Tak nejprve musím předestřít, že jsem nekritická obdivovatelka matematika Johna Nashe, takže při hodnocení téhle knihy rovnou říkám, jsem pod vlivem výše uvedeného :-).
„Není až tak důležité, aby hráč dělal vše pro skupinu, jíž je součástí, ale aby dělal to nejlepší pro sebe a pro skupinu.“
Postřehli jste ten zásadní rozdíl? :-) ... právě jste se seznámili s teorií, která zahýbala celým pojetím matematiky posledních 150 let, která rozhodujícím způsobem ovlivnila zejména moderní ekonomické teorie a navíc, svému autorovi, Johnu Nashovi přinesla Teorie her v roce 1994 Nobelovu cenu.
Knížka, kterou máte v ruce přináší skutečný příběh o Johnu Nashovi, je to příběh výjimečného, ale taky nepřizpůsobivého muže, pro něhož je okolní svět plný výzev, a jehož úkolem, je převést je všechny do řeči matematiky, obalit všechny ty vztahy kolem sebe do vzorců, jež vykazují ... jinak řečeno, jednoznačně a exaktně pojmenovat „pravidla hry“ :-) ... muže, pro něhož je zároveň velmi těžké, téměř na hranici nemožnosti, popasovat se se společenskými konvencemi, navíc, jak všichni víme, Johnova mysl je nemocná.
Nash se svou nemocí, schizofrenií, skutečně statečně bojoval celý život, pokoušel se léčit klasickými léčebnými metodami, pomocí medikamentů, které se běžně na schizofrenii užívají, problém ovšem byl, že s mizejícími halucinacemi mizela i Johnova schopnost „vidět věci neviděné“ ... řešit složité, abstraktní matematické problémy a teprve vysazení léků mu navrátilo „čistou mysl“, ovšem i jeho imaginární „přátele“ ... John Nash se, díky svému výjimečnému talentu – umět řešit problémy, ať už jsou jakékoliv, své nemoci postavil ... měl důvod myslet si, že i tento problém lze vyřešit ... jeho jedinečný talent mu totiž pomohl ... přijmout skutečnost ... vytřídit fakta a tak rozpoznat skutečnost a díky tomu se naučit se svou nemocnou myslí žít, řekněme, ve stavu příměří :-) ... po asi třicetiletém boji s přeludy totiž jako jeden z mála zvládl projevy paranoidní schizofrenie.
„Šel jsem po schodech k nám, a potkal muže, co tam nebyl. Ani dnes tam nebyl ten muž, ach, kéž by zmizel navždy už.“
Vzpomínám, jak krátce poté, co kniha byla zfilmována, bylo v jedné z recenzí uvedeno, že „kniha a film zvýší empatii s duševně nemocnými“. Mně osobně lezl John Nash na nervy jako mladý zdravý úplně stejně, jako zralý nemocný. Egoistický, nedůtklivý, otravný typ, kterého ve své blízkosti může snést pouze vědecká komunita, anebo milující osoba. Přičemž těžko říct, proč ho vlastně miluje. Kniha je napsaná tak brilantně, že přestože je plná vědy a matematiky a Princetonu, četla jsem ji jedním dechem, pouze s nezbytnými přestávkami.
Do knihy jsem se pustila dvakrát. Poprvé jsem ji odložila, byla na mě nějak složitá. Ale podruhé, když jsem se setkala při studiu se jmény Nash, Cournot, Neumann a jinými jmény ekonomů a matematiků, mi byla o hodně bližší a přečetla jsem ji jedním dechem. Doporučuji. Je rozhodně zajímavá a film též. Ale mám ráda Russella Crowea :-)
Nejprve jsem už 2x viděla film, je vynikající. Zatoužila jsem si přečíst i knížku. A tady jsem trochu narazila, proti naprosto srozumitelnému filmu je kniha velmi velmi obsažná a vůbec není lehké ji celou přečíst. Je hutná a náročná, protože je v ní rozpitvána dopodrobna rodina Johna i Alicie, jsou přidány příběhy dalších osob kolem Nashe, široká matematická společnost a její problémy a objevy. A samozřejmě osobnost a nemoc Nashe. Kdo vydrží do konce, dozví se i vše okolo předání Nobelovy ceny za ekonomii a jak to s Johnem a jeho rodinou dopadlo. Trvalo mi to sice déle než je u mě obvyklé, ale dočetla jsem a jsem ráda.
Určitě doporučuji.
Tolik popisu doby a společnosti, že jsem z toho nebyla schopna vytáhnout podstatu života p. Nashe. Jakoby se v tom všem okolo ztrácel. Nedočetla jsem. Zkusím film.
Čistá duše
Velice hutně napsaná kniha o matematikovi. Dopodrobna popsaná jeho rodina, dětství, dospívání, boj s jeho nemocí a s ním samým.
Celkem těžké na čtení, přiznávám, že některé pasáže jsem přeskakovala.