Čistý
Julianna Baggott
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202019/bmid_cisty-cisty-rdI-202019.jpg
4
351
351
Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk. Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.... celý text
Přidat komentář
Můj. Ty. Bože.
Fajn. Původně jsem si říkala, že to dám tak na tři, čtyři hvězdičky, některé plot twisty mi akorát pokazily shippování, ale čím víc jsem se blížila konci, tím víc mi bylo jasné, že to pod tu pátou hvězdičku neklesne...
Bylo to příšerné. Vážně. Ono když si člověk uvědomí, že to všechno byly Exploze a klidně by se to mohlo stát, čím vším si ti lidé prošli a proč je lepší u té knížky nejíst... Bradwella a El Capitana mi bylo líto asi nejvíc. A ano, slzičku jsem uronila. Fajn, určitou scénu na konci jsem ořvala. Jo.
Je to prostě děsivý, nechutný, ale taky vtipný a děsně romantický, i když to nutně nemusí být milenecká láska. Jsem maximálně napnutá, co udělají v dalších dílech.
Tak opravdu nevím co si o téhle knížce myslet. Pár stránek si říkám wau, za chvílí cože to snad nemyslí vážně a když se probojuji na konce, tak jediné co mě napadne je: "To vůůůbec nikdo nečekal". Co se mi opravdu líbilo, byl popis nešťastníků - zmutovaní lidé co splynuli s okolním světem (prašivci, kluk s ptáky v zádech, blíženci). Uvidíme jestli se knížka v dalším dílu zlepší..
Námět knihy je zajímavý opravdu...když se nad tím člověk zamyslí...všelijaké jaderné zbraně a podobně má každá země a myslím, že některé země je mají tak silné, že by byli schopné zničit zemi, tak aby tam nic nerostlo..takže ano nápad byl pěkný...
Na druhou stranu začátek knihy je opravdu hrozný...měla jsem chuť knihu odložit je to zdlouhavé a nezajímavé...ale pak kniha nabrala obrázky tak, že jsem knihu nemohla odložit. Líbilo se mi i že v knize byli pohledy jiných postav...kde jsem měla problém by to, že jsem si některé části nemohla představit viz některé splynutí postav z něčím...
každopádně knihu si ještě někdy předčtu...už jen díky její nádherné obálce a díky postavě jménem Bradwell
Tahle knížka se mi moc nelíbila. Mám ráda dystopie, takže mě zaujala a ze začátku jsem si myslela, že to bude příjemné čtení.Nakonec jsem to ani nedočetla, nelíbila se mi atmosféra ani styl psaní, ani postavy. Chvílema to vůbec nedávalo smysl. Většina nápadů se mi vůbec nelíbila, a žádnou originalitu jsem v tom taky nenašla, stejné jako všechny ostatní dystopie, jen o dost horší. Nebylo to tajemné ani napínavé. Pokud si chcete přečíst dystopii, je jich spousta, tuhle rozhodně nedoporučuji.
První post apokalyptická kniha, kde bych opravdu žít nechtěla. Čte se velmi lehce a rychle, ale autorka by po sobě měla udělat revizi a doplnit trochu ty mezery, kde jsem se ptala: a proč neudělali tohle, když by to bylo logičtější a jednodušší. A prolog psaný v ich formě je přeložen pro ženský rod, má tam být mužský.
Ze začátku jsem si myslela že to nebude nic užásného a na můj vkus bylo v knize moc odborných výrazu a celkově to bylo komplikované. Po delší době čtení když člověk pochopí o co se jedná ho kniha uchvátí a nedovolí mu přestat číst. Kniha je podle mně vhodná jak pro kluky tak i pro holky jelikož se hlavní postava Pressia zamiluje do Bradwella ale náznaky jejich lásky začnou teprve v polovině knihy.
Přestože zněl obsah z recenzí dobře, moc mě nezaujal. Možná mi nesedl styl vyprávění (podle mě by to bylo autentičtější v první osobě) nebo to bylo tím, že jsem děj předvídala už od prvních kapitol. Nic extra, nic nového, nic, co bych četla znova. Ani pokračování mě neláká.
Dystopie a antiutopie (jež se v tomto románu snoubí) patří k žánrům, které mě baví. O Čistém mohu říct, že mě - až tak nebaví. Nejsem si jist, jestli je to tím "young adult" zaměřením, nebo co to je poslední dobou za módu, málo uvěřitelným popisem reálií vnějšího světa, ve kterém lidé jedí kdovíco a žijí, obklopeni sutinami plnými explicitního nebezpečí, pomalu v kartonových krabicích, nebo stylem vyprávění, jehož leitmotivem je stesk po maminkách, které v této postapokalyptické společnosti chybí naprosto každému a všichni na to neustále myslí. Začalo mě to bavit až daleko za polovinou, přičemž nejčastější slovo, které mě při tom napadalo, bylo "zbytečné". Pravda je, že pak už to šlo natolik dobře, že jsem investoval do dalšího dílu. Tak uvidíme.
Tato kniha se mi zdála na první pohled divná a nepochopila jsem přesný smysl. Nicméně jsem se začetla a musím uznat velmi originální nápad spisovatelky. Moc se mi kniha líbila protože měla to svoje kouzlo. :D Kdo nechce knihu na jedno brdo tak ať si přečte tuhle :)
Tahle kniha měla fakt zajímavý nápad a velký potenciál, jenže když čtu o matkách srostlých se svými dětmi, budících, hlavách panenek místo ruky a podobných věcech, čekala bych, že to ve mě vzbudí nějaké emoce. A až do poslední čtvrtiny, ne-li pětiny nic. Nebylo to skoro vůbec poutavé. To mi na tom vadilo nejvíc. A ještě že se Pressia a Partridge chovali tak dětsky. A to, co měli společného, mi po Nástrojích smrti přijde hrozně neoriginální.
Pro mě úplné zklamání. Nejenom, že u jednotlivých kapitol jsou jména hlavních hrdinů (takže logicky by kapitola měla být napsána z jejich pohledu) a poté příběh vyprávěný v er formě, ale celý styl psaní se mi zdá zmatený, zvláštní a podobně.
Na obálce (která je hezká) je napsáno: Pro fanoušky Hunger games. A to já opravdu jsem, ale tato knížky neměla s Hunger games nic společného. No... vlastně jednu věc. Jsou to knížky.
Nápad to byl sice skvělý, ale za mě špatně zpracovaný.
Tezko hodnotit... svet uzasny, desivy, realny, autorka se s nicim nemazala a tak se mi to libi, horsi uz je to s postavami. Obcas jsem mela chut s nimi zatrast aby si neco uvedomili a dejove zvraty jsem tak nejak ocekavala. Pravda je, ze vymyslet na tomhle poli neco noveho a sokujiciho je opravdu tezke.
Tak trošku jiná dystopie...hlavně svým zpracováním a stylem vyprávění...vše je podáno tak jako syrově, bez příkras, krátké strohé věty, ve kterých se mnoho skrývá. Styl autorky mi seděl, knihu jsem proto přečetla velmi rychle a pěkně mi ubíhala...i er forma nějak výrazně nevadila, byť mám raději ich formu. Tady se ale hodila s ohledem na to, že děj je vyprávěn z pohledu různých postav. Navíc mě příběh i sem tam překvapil, což oceňuji, neboť čtenáře dystopií je těžké ohromit (z hlediska toho, co se bude dít, kdo zemře apod.).
Co mě ale nejvíc zaujalo je, že z těch katastrof, které jsou v dystopiích popisovány a po nichž následuje děj, je hrozba jaderné války a mutace lidstva a přírody vůbec jedna z nejreálnějších a hlavně i proběhnuvších v minulosti...a proto je to tak děsivé, a zároveň skvělé.
Pořád nevím, co si o téhle knize myslet. Hm, vážně se mi líbila, ale nebyla přesně můj šálek čaje. I přesto jsem z ní byla unešená. Jen mi tam něco chybělo. Bohužel, nedokáži ještě říct co.
Ten nápad byl skvělý, svět dokonale propracovaný. A jak já se bála prašivců! Bože, normálně jsem chvíli myslela, že se z nich pozvrací - no později jsem si vůči nim vybudovala rezistenci, tak to nebylo tak hrozné.
Určitě je to jedna z těch povedenějších dystopických knih. Nebo reálnější. Nejvíc mě na tom zaujalo to, že hlavní postavy jsou ty, kteří přežili Exploze. První generace a ještě k tomu s takovými postiženími. Žádná x-generace po válce, ale ti co přežili! Proto si u mě získala své místo.
PS. Smrt Čistým!
Opravdu dost dobré čtivo. Už dlouho mi tak tlustá kniha taky rychle neunikla před očima-tedy že jsem ji tak rychle a s chutí přečetla. Čistý je krutý a smutný příběh o tom kam až lidé mohou dojít. A zároveň, jak trefně popsal jeden hodnotitel na zadní straně, to docela vystihuje i dnešní dobu. Prostě kniha popisuje jací lidé jsou. Jejich pravá povaha se projeví hlavně v extrémních situacích, kterých je tato kniha plná. A šanci má jen člověk s čistou duší. Libí se mi myšlenka knihy, že vlastně lidé jsou si rovni ať vypadají jakkoliv a nejvíc o nich rozhodují činy, to je dělá dobrými a špatnými. Kniha mě bavila už od přečtení prvních řádků a já chtěla ihned vědět co bude dál a stránky se otáčely skoro samy. Kniha je napsaná ohromně čtivým a uvěřitelným způsobem. Hrdinové jsou velmi sympatičtí a pří čtení jsem cítila jakoby bych tam byla s nimi a vše vnímala jejich očima a způsobem. Jejich chování a činy byly uvěřitelné a vše dávalo logiku. U čtení jsem se několikrát neubránila slzám. Je to dojemný a smutný příběh plný krutosti ale zároveň naděje. A po dlouhé době jsem v knize netušila jak vše dopadne a některé zvraty mě dost překvapily, ale také jsem se překvapila svou reakcí, že jsem knihu neodsoudila, ale řekla si, jo prostě přesně tak to je- v životě není nic jisté a život je neuvěřitelně krutý. Postapokaliptický svět je pro mě neuvěřitelně přitažlivou záležitostí, ale ně každý autor se s ní popasuje správných způsobem. U této knihy to ale autorka zvládla s bravurou. Vše popsala dokonale a logicky a nebála se přijít pro změnu s nehezkými hrdiny a zohavenými a protagonisty. V některých případech jsem si radši ani nepředstavovala jak ta všechna spojení mohla vypadat. Romantická část mi nevadila- spíš naopak, byla taková mile dojemná, nijak přehnaná a uvěřitelná- hrdinové se na sebe nemusí hned vrhat, stačí pár doteků a ujištění o náklonosti, což k romantice ve věku hrdinů patří. A ono někdy ani není potřeba víc. Pohled očima více hrdinů ale zároveň popis ve třetí podobě se mi velmi líbil. Žádný z hrdinů mi nevadil a vše plynulo jak má. Nejradši jsem tedy asi měla Pressiu, ale ostatní mi přirostli k srdci taky. Jedná se o skvělé čtivo, které je pro mě přesně to pravé. Už jsem dlouho nečetla nic tak skvělého. Neuvěřitelně se těším na další díly.
PS: Přirovnání k Hunger Games mi přijde hodně zcestné. Nálepka je tam jen pro zvýšení prodeje. S HG má kniha společné je to že se odehrává v budoucnu po válkou zpustošené zemi. Jinak nic jiného. Tato kniha se má číst pro ni samotnou. Kdo vybírá podle nálepky "Pro fanoušky HG" vybírá špatně.
Tahle knížka se ke mě dostala jen díky nálepce pro "fanoušky Hunger Games" i obálka se mi moc líbila tak jsem si řekla proč ne. Po přečtení komentářů tady jsem se trochu zhrozila co že jsem si to půjčila za póvl mezi knihami. I tak jsem začala a souhlasím s jedním, že je potřeba se prokousat přes prvních sto stránek. Další pokračování knihy mě přimělo k tomu číst dál, abych věděla o co tam jde. Čistého jsem neodložila a po přečtení poslední stránky jsem jen kulila oči na tu stránku s otázkou jestli je vážně konec! Kniha u mě obstála na jedničku! Ty mutace rozhodně považuji za velice zdařile. Popis prostředí po Explozi je báječný! Takze směle do Čistého.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie boj o přežití mutanti pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2014 |  Čistý |
| 2013 | Láska v Provenci |
| 2012 | Krasojezdkyně/ Tichý muž/ Dům v Provenci |
| 2015 |  Splynutí |
| 2016 | Oheň |
Námět strašně zajímavý a jedinečný - všichni ti prašivci, blíženci, splynutí... ale nějak mě ten příběh do sebe nevtáhl. Možná tak ve třičtvrtě knihy jsem se jakž takž do toho dostala, že jsem byla opravdu zvědavá, jaké intriky se odhalí, ale nevtáhl mě úplně. Ale opravdu musím ocenit autorčin svět - ten je špičkový! Kdyby to šlo tak 3,5 hvězdy.