Čítanka Neila Gaimana
Neil Gaiman
Čítanka Neila Gaimana je neobyčejnou sbírkou obsahující to nejlepší z bohaté literární kariéry jednoho z nejoblíbenějších světových tvůrců. Výběr provedli ti, kteří autorovo cenami ověnčené dílo znají bezesporu nejlépe – jeho oddaní čtenáři. Tato podmanivá kniha představuje dosud nejvšestrannějším způsobem autorovu v mnoha směrech průkopnickou, jedinečnou a především nekonečně nápaditou beletrii. Spolu s předmluvou nositele Bookerovy ceny Marlona Jamese a s krátkými ukázkami z pětice autorových románů pro dospělé obsahuje kniha téměř padesát povídek, z nichž mnohé patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních desetiletích v rámci fantastického žánru napsáno.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2023 , ArgoOriginální název:
The Neil Gaiman Reader, 2020
více info...
Přidat komentář
Gaimanova mysl je studnicí příběhů různorodých žánrů chytře si hrající s mytologií, historií a popkulturou a Čítanka je toho krásnou ukázkou. Chronologické řazení textů naznačuje jistý vývoj, nicméně i autora neznalý čtenář musí již od trojice povídek Rytířství, Záhadné vraždy a Trollův most mít v hlavě určitou představu, jaké příběhy Gaiman typicky vypráví. Postupy jsou si často podobné a i tak to pokaždé prostě výborně funguje. Částečně snad autobiografické povídky jako jsou Jezírko se zlatými rybkami či Fakta v případu zmizení slečny Finchové jsou proloženy výbornými fantasy kousky alá Sluneční pták a také výňatky z jednotlivých Gaimovových románů. Ty jsou zde dost možná až zbytečné, kniha by určitě zvládla stát jenom na povídkách. Ačkoli mám teď chuť znovu si přečíst Americké bohy (i kvůli dvěma "sequel" povídkám) a dát šanci např. Oceánu na konci cesty, který jsem doposud neznal; takže vlastně chápu, proč byly zařazeny. Snad jen Lovecraftovské alegorie se mi příliš nelíbily, ale uznávám, že to bude asi jen kvůli neznalosti původních textů.
Souhlasím se vším, co je napsáno v komentářích Ridwen a Aykiru. Byl to příjemně strávený čas se spoustou emocí, plný fantazie, mytologie, hororu, legend, folklóru, vše okořeněné humorem, lehkým vypravěčským stylem, dobrými dialogy i poetickými popisy a přirovnáními.
Povídky, které se mě obzvláště dotkly, jsou: Říjen předsedá, Rytířství, Sníh, sklo, jablko. Báječné byly i holmovské povídky!
Čítanka Neila Gaimana je stejně vhodnou knihou pro lidi, kteří se s Gaimanovou tvorbou teprve seznamují, jako pro lidi, kteří ho již dlouho znají a milují.
Vracet se k dílům, které jste si jako mladší zamilovali, je vždy trošku ošemetné a nejednou to doprovází pocit zklamání, následované otázkou (typickou pro každou zmařenou lásku), zda to také již bylo a vy jste to neviděli, nebo jste se jednoduše změnili a Váš vkus s tím.
V případě Čítanky však v mém případě k žádnému zklamání nedošlo. K povídkám, které jsem znala slovo od slova, a které jsem milovala, se přidali nové, které jsem si nepamatovala tak dobře, nebo je nedocenila.
Tohle je skvělá kniha pro každého, koho mrzí, že už má od Neila Gaimana všechno přečtené a nemůže to číst znovu poprvé. V těch povídkách a úryvcích z románů je krásně vidět, jak je jako autor chameleonský a jak bravurně dokáže napsat cokoli, od čistě humorného příběhu po temný horor, ovšem nejčastěji s obojím v jednom textu. A potvrdilo mi to, že Gaiman není jenom jeden z nejlepších současných autorů fantastiky, ale tak nějak jeden z nejlepších současných autorů vůbec.
Část díla
- "Já, Cthulhu" 1986
- Bájná stvoření 2008
- Cena 1997
- Černý pes 2015
- Dětihubky 1990
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2007 | Koralina |
Průřez tvorbou jednoho z mých oblíbených autorů....našla jsem tu opravdu spoustu povídek, které dlouho nedostanu z hlavy a je moc dobře, že jsem se i s touto částí jeho tvorby mohla seznámit na jednom místě....ale...ale prostě u Gaimanových knih (a jak jsem si zjistila i povídek) to u mě funguje tak, že se na začátku tak trochu "oťukáváme," seznamujeme a pak se najednou ocitnu v úžasné řece, vezu se po proudu a prostě nechci, aby to skončilo. Ale ono to skončí a u těch povídek až příliš brzo. A to mě vážně štvalo, že mě ta řeka příběhu sotva jsem se trochu sklouzla prostě "vyhodila na břeh" a já zas musela začínat znova, i když jsem taaak moc chtěla ještě chvíli zůstat.