Civilizace
Niall Ferguson
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245886/bmid_civilizace-tmY-245886.jpeg
5
122
122
Podtitul: Západ a zbytek světa. Kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit.... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod Historie
Vydáno:
2015
,
Argo
, Dokořán
Originální název:
Civilization. The West and the Rest., 2011
více info...
Přidat komentář
"... ani dnes nepředstavují největší hrozbu pro západní civilizaci jiné civilizace, ale naše vlastní ustrašenost - a neznalost dějin, která ji živí".
Je to od Fegusona takové jemné popíchnutí různých revizionistů, "levicově-liberálních" akademiků, woke culture a dalších. Kniha je rozhodně zajímavá, podnětná a (většinou) čtivá. Za autorovo postesknutí nad neznalostí dějin (a stavu výuky historie na školách) bych se podepsal. K tomu aktuální a podobný citát, jako v úvodu.
"Je možné, že největší ohrožení Západu nepředstavuje radikální islamismus nebo cokoli jiného, co přichází z venčí, ale to, že nerozumíme vlastnímu kulturnímu dědictví a nevěříme v ně."
Za mě šlo o čtivý titul, který je na můj vkus až příliš mnoho kontroverzní. Kniha je plná čísel a grafů, ale na uvěřitelnosti tomu něco chybí. Není to špatný výlet do historie, ale možná by to chtělo jiného průvodce.
Kniha je rozhodně nabitá fakty až na hranici obtížné čtivosti a nepřehlednosti, avšak jsa zmlsán dechberoucím Landesovým Bohatstvím a bídou národů a neméně skvostným Morrisovým Why The West Rules - For Now bohužel nemohu sdílet nadšení ostatních komentátorů. Diamondova kniha Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii mě také oslovila více.
Euro-atlantická civilizace udělala v minulých století spoustu chyb a je zodpovědná za řadu velmi nepěkných věcí. Ale na druhou stranu přinesla ostatnímu světu spoustu pozitivního a vytvořila moderní společnost tak, jak ji známe dodnes. A pozitivní přínos jednoznačně převládá. To je základní myšlenka autora a Civilizace je zásadní knihou konzervativního pohledu na historii. Důležitá je zvlášť dnes v době cancel culture, kdy je vše, co naší předkové vytvořili, odsuzováno a na svět se pohlíží prizmatem obráceného rasismu. Povinná četba pro všechny, kteří se nechtějí smířit se současným výkladem historie.
Nelze upřít, že autor se dané problematice pečlivě věnoval. Dokumentují to kvanta historických a statistických dat, které však dle mého názoru čtenáře spíše zahlcují údaji, mnohdy i irevelantními.
Celkově však knihu hodnotím pozitivně. Zdůvodnění, proč "západ" ve druhé polovině 2.tisíciletí výrazně předstihl "východ", vyznívají logicky a srozumitelně.
Co čekat do budoucna? Bude především záležet na tom, jak si globalizovaný svět dokáže poradit s globálními problémy: migrace, pandemické nemoci, změny klimatu, přelidnění, snižování plodnosti můžů i žen, které může naopak vést k postupnému vymírání lidstva, apod.
Kniha byla napsána v roce 2011, takže některé z uvedených problémů logicky nemohla pojednat. Přes všechny mé výhrady ji však mohu doporučit.
"Zabijácké aplikace" Západu, kontext minulosti i přítomnosti a každá kapitola představující svůj vlastní okruh se zajímavými spojitostmi. Především osud Hererů a dalších kmenů masakrovaných Němci ve jménu civilizace je krutou připomínkou, za jakou cenu jsme to "dotáhli" až sem. Instituce, konkurence, oblečení, etika práce, role náboženství... je to úžasně srozumitelné. Ale známých jmen se tu mihne opravdu hodně. Kniha mi také dala náměty na další četbu, je skvěle ozdrojovaná! A to je možná její nevýhoda - příkladů, dat a citací tu je opravdu vyčerpávající množství. Jinak je vše bezva a pomáhá pochopit celý ten složitý spletenec, kterému říkáme Západ a který se nám dnes tak trochu rozpadá.
Autor obsah knihy rozdelil do šiestich okruhoch, ktoré podľa neho majú významný podiel na tom, že západná civilizácia postupne nadobudla prevahu nad tými ostatnými civilizáciami, ktoré kedysi tiež vyzerali neporaziteľne. Tie okruhy sú Konkurencia, Veda, Vlastníctvo, Medicína, Spotreba a Práca a sú ešte rozdelené na jednotlivé kapitoly. V každom z týchto okruhov kladie zaujímavé otázky a snaží sa na nich nájsť odpoveď – napr. prečo v Sovietskom zväze boli zakázané džínsy alebo prečo sú také veľké rozdiely medzi Severnou a Južnou Amerikou.
Kniha je to určite veľmi zaujímavá, ale mne nesadla. Priznám sa, že moje poznatky z dejepisu všeobecne nie sú bohvieaké (sú naozaj veľmi slabé) a v knihe som sa veľmi často strácala. Tým, že kniha bola rozdelená na takéto okruhy, tak autor dosť skáče v čase – v jednej kapitole sa dostaneme niekam do súčasnosti a v ďalšej sme naspäť v roku 1798. Tiež je v knihe veľmi veľa mien, čo mi orientáciu veľmi neuľahčilo. Určite som sa vďaka tejto knihe dozvedela veľmi veľa nových vecí a tiež mi dala veľa podnetov k zamysleniu, ale dva týždne po prečítaní viem, že som väčšinu informácií zabudla, keďže pre mňa neboli podané príťažlivou formou. Napriek tomu som rada, že som si knihu prečítala a aj napriek týmto mojim subjektívnym negatívam si myslím, že za prečítanie určite stojí.
Osvěžující, čtivý a fakty nabouchaný průvodce vzestupu Západu. Autor potěší každého, kdo vnitřně cítí, že Západ světu toho mnohem více dal, než vzal, dnešní pochybovačné době navzdory. Určitě doporučuji k přečtení, skvělý počin.
Ferguson je skvělý vypravěč, který podává strohá fakta a kupy statistik tak elegantně, že si ani nevšimnete, jak ty stránky jen šustí. V průběhu knihy si klade řadu otázek v šesti okruzích, na které hledá odpovědi použitím řady odboček, které jen umocňují výsledný dojem. Určitá generalizace je tomuto druhu historických prací vlastní, či spíše nezbytná, protože jinak autorovi a čtenáři hrozí utonutí v detailech a podružnostech. Přitom nelze říci, že by autor neměl smysl pro detail. Právě z pohledu drobností jsou často pokládány i základní otázky, které vždy provázejí dané téma: Proč v říši středu vyvolaly takové zděšení evropské hodiny? Proč Sovětský svaz dokázal okopírovat atomovou bombu, ale ne džíny? Proč šly Severní a Jižní Amerika po získání nezávislosti opačnými směry? Přivedl tiskařský lis k pádu Osmanskou říši? Kolonizovali Afriku vojáci, nebo lékaři? Jak to, že je v Číně tolik křesťanů, když ještě nedávno byli potíráni? Tato otázky jsou, myslím, dobrým důkazem na jak pestrou procházku Ferguson čtenáře vezme.
„Civilizace se neobjevují, nerostou, nevládnou, neslábnou a nezanikají v nějakém opakujícím se a předpověditelném životním cyklu. To jen historici retrospektivně líčí rozklad jako pomalý proces a mnoha příčinám přikládají přílišnou váhu. Ale civilizace se chovají spíše jako všechny složité přizpůsobivé systémy. Po jistou neužitelnou dobu fungují ve zjevné rovnováze. A pak se hroutí, a to dosti náhle. Vrátíme-li se k Thomasovi Coleovi a jeho pentaptychu Příběh říše, posun od dosažení vrcholu ke zkáze a pak pustotě není periodický. Je náhlý. Patřičnějším vizuálním znázorněním způsobu, jakým se hroutí složité systémy, by mohl být starý plakát, který kdysi visíval v tisícovkách pokojů studentských kolejí: neovladatelný parní vlak naradil do zdi viktoriánské konečné stanice a po nose vlétl do ulice. K překročení hrany chaosu stačila vadná brzda nebo spící strojvůdce.“
Fascinujici historicko-ekonomicka kniha. Velkou cast informaci nadprumerny ctenar vi, ale ty souvislosti do kterych je autor byl schopen dat byly dechberouci. Nikdy mne ani nenapadlo proc severni amerika je diametralne bohatsi nez jizni.
Niall Ferguson se pokouší o identifikaci a rozbor důvodů, které vedly k tomu, že se západní (euroatlantická) civilizace zhruba od 15. století postupně stala celosvětově dominantní. Důvody, které nalezl, seskupil do šesti komplexů institucí s výstižnými jednotícími termíny: konkurence, věda, vlastnická práva, medicína, konzumní společnost a pracovní morálka. Každému termínu věnuje samostatnou kapitolu, kde příslušné instituce podrobuje historickému zkoumání.
Kniha je informačně hutná, ovšem rozsah zhruba 290 stran limituje možnosti hlubšího rozboru i širšího materializování příčin a souvislostí. Mnohdy se totiž čtenář dostává do situací, kdy vnímá text jen jako souhrn náhodou sousedících bloků s informacemi než jako ucelený vhled do "střev" instituce.
Zaujme i autorova fixace na oděvní průmysl, jehož překotný rozvoj považuje za stabilně první jednoznačný příznak jakékoli průmyslové revoluce; změny ve způsobu oblékání pak za vlaštovky značící jaro blížících se revolučních změn.
Fascinující Fergusonova kniha, průvodce historickým vývojem a hlavně úspěchem západní civilizace. Pokud jste, jako já, unaveni neustálým sebe-trýzněním v médiích, neustávající kritikou všeho západního, vyvoláváním pocitu viny za kolonizaci, otroctví, rasismus, a další (dosaďte si jakýkoliv dnes negativně vnímaný jev), přečtěte si tuto knihu. Naleje vám do žil trochu nového optimismu. Poznáte, že ne všichni liberální západní univerzitní akademici vnímají naši civilizaci jako to nejhorší co tuhle planetu potkalo. Naštěstí!
Autor postupně a v logicky ucelených kapitolách argumentuje, proč je dnes západní civilizace tam, kde je, tj. stále ještě na špici (byť se možná znatelně naklání) a hlavně proč si tam být zaslouží. Vysvětluje dnes negativně vnímané jevy zcela jinou optikou, např. zmíněnou kolonizaci rozvojového světa. Vysvětluje, co k tomuto stavu vedlo, ukazuje to na vztahu ke svobodě jednotlivce, institucím, penězům, náboženství, a další. A samozřejmě varuje před opouštěním těchto, západu vlastních, libertariánských zásad (záměrně neužívám slovo "liberálních", neboť to již na západ od nás získává zcela jiný význam).
V záplavě dnešního mediálního negativismu nelze než důrazně doporučit. Ke knize se v budoucnu ještě vrátím.
zajímavé úvahy, jen mi vadila ta explicitní tendenčnost a neobjektivnost hodnocení, tak by se historik neměl nechat unést; na mnoha místech Ferguson ve svém výkladu generalizuje na základě jedné události, jinde vyvozuje důsledky z příliš málo dat, nebo zaměňuje příčinu za následek; a taky se zbytečně často opakuje
Kniha, která klade velice zajímavé otázky a nabízí ještě lepší odpovědi. Hlavní otázkou je, proč se západní cilivizace prosadila jako dominantní v globálním měřítku. Ještě několik století dozadu by si na ni jen tak někdo nevsadil. Jednotlivé důvody jsou rozděleny do celkem šesti okruhů a v nich podrobně rozebrány na zajímavých příkladech a souvislostech.
Plné hodnotenie od Eldara a bulata ma posmelili prehodnotiť záujem a následne prekonať rutinu dvestopäťdesiat stranových papperbackov tak radikálne. Bezmála šesťsto stranová odpoveď na otázku, ktorú si kladie autor hneď v úvode: prečo západ vládne. Šesť odpovedí (konkurencia, veda, vlastníctvo, medicína, spotreba, práca), každá postupne a systematicky rozpracovaná s ohľadom na historickú postupnosť. Autor píše mne príjemným štýlom, teda veľká dávka faktov, pol kila kritickej objektivity, lyžička sarkazmu a štipka relativizmu. Hviezdičku dávam dole za kapitolu Medicína (na tú som sa najviac tešil), kde sa autor s názvom kapitoly stretáva iba na prvých stranách, následne sa jeho záujem presúva na politické, hospodárske a ekonomické dôsledky Napoleónskej Európy a na umenie stratégie boja od Carla von Clausewitza a to sme stále v kapitole medicína. Najviac oceňujem kapitolu Veda a epilóg Rivali, kde autor nastoľuje novú otázku: začína opäť preberať iniciatívu východ? (Čína) Môj názor, kniha je ideálna pre bdelých ľudí so záujmom o všeobecný prehľad, ktorí ale nepotrebujú poznať politickú, hospodársku a ekonomickú situáciu civilizácie do hĺbky.
Jedna z nejlepších historických knih co jsem kdy četl! Je to velmi čtivé a dává mi to odpovědi na otázky ohledně historického vývoje, které jsem si kladl
Fergusonova Civilizace je intelektuální studnou přetékající obdivuhodnými fakty, nečekanými souvislostmi a náhledy na historické události nonkonformní, osvěžující optikou. Studnou, napájející žíznící mozky bažící po hlubším vědění. Mozky vyprahlé a vyhladovělé přísunem povrchních a laciných rádoby objevných novinek, "zajímavých" článků servírovaných nám skrze moderní masmédia. Děkuji. Měl jsem velikou žízeň.
Žádné odpočinkové čtení, ale hutná (přesto celkem dobře čitelná) kniha plná historie a zajímavých souvislostí. Jen mi někdy přišlo, že se autor příliš nedrží jednotlivých kapitol. Například kapitola Medicína bylo o medicíně tak z jedné poloviny. Jasně, sice se snaží vše dávat do souvislostí, ale přesto bych někde čekal trochu striktnějšího dodržování obsahu pro jednotlivé části.
Štítky knihy
lékařství civilizace konzumní společnost západní civilizace dějiny civilizace dějiny vědyAutorovy další knížky
| 2015 |  Civilizace |
| 2016 | Britské impérium: Cesta k modernímu světu |
| 2011 | Vzestup peněz |
| 2019 |  Věž a náměstí |
| 2003 | Nešťastná válka |
Sledovat důvody, proč vlastní civilizaci obecně považujeme za končící, je možná smutné a fascinující, ale možná si všimneme i toho, jak se snažíme odhodit ono chybné, přežilé a zločinné, které přebujelo a zmocnilo se rozhodujících center; pak možná uvidíme i ono nadějné a probouzející se...