Cizinec v manželství
Emir Kusturica
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316538/mid_cizinec-v-manzelstvi-9oT-316538.jpg
4
28
28
Ve světě zalidněném pitoreskními postavami sarajevských obyvatel se tři dospívající kamarádi Dragan, Alexa a Kosťa střetávají se světem svých rodičů, jejichž osudy se pokoušejí v bouřlivém odporu i láskyplném objetí překročit. V příbězích šesti povídek inspirovaných autorovým dětstvím v Sarajevu 70. let zažívají dospívající mladíci první milostné příběhy i dobrodružství a přicházejí o první ideály v typické atmosféře Kusturicova magického realismu.... celý text
Přidat komentář
Soubor povídek odehrávajících se na pomezí absurdna a magického realizmu mě, vzhledem k tomu, že filmovou tvorbu Emira Kusturici detailně znám, nijak zvlášť nepřekvapil ani nešokoval, našel jsem přesně to, co jsem čekal. Příběhy plné balkánské poetiky, často tragikomicky
podbarvené, nasycené melancholií a steskem po zašlých časech. Ten kdo zná autorovy filmy si určitě všimne "Kusturicovských" motivů, jako třeba kniha autosugesce - každý den, v každém směru dělám pokroky (Vzpomínáš na Dolly Bell?), nebo třeba nekonečně vysoká pružnost a pevnost nylonových punčoch (Arizona Dream) a mnoho dalších.
Tak jako spousta jiných čtenářů, i já se domnívám, že povídka V hadím objetí se vymyká kvalitou, tématem i celkovým vyzněním zbytku sbírky. Po všech stránkách ostatní povídky přesahuje. Přesto se v souvislosti s ní nemůžu zbavit určitě mrzutosti, Její téma je totiž natolik nosné, že by sneslo určitě mnohem rozsáhlejší literární útvar, než je povídka. Takhle mě EK jenom namlsal, ale neuspokojil. Nezbývá, než doufat, že se autor k tomuto bolestnému období balkánských novodobých dějin vrátí a rozvede jej do románové podoby.
filmy můžu...Kusturicův životopis byl taky fajn...ale tady ta knížka...mě teda nechytla..možná zfilmované by to vyznělo lépe než na papíře..
zajímavé momenty, přítomnost a krutost války v příběhu s Kosťou mi připoměli težké balkánské období...absurdní situace zas odlehčovali atmosféru...poslední povídka "cizinec v manželství" mi přišla až příliš ujetá (krádeže, lepá průvodčí ve vlaku, násilí, i kdyyž ty policisty a cizince bych i uvěřila :P)
ihned se mi vybavila další "balkánská" od Gorana Vojnoviče - Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus !! z Ljubljane..u které jsem se královsky povbavila... milý Kusturica promine, ale jak ho miluju, tak tato kniha mě dá se říct zklamala a posílám ji dál...
Kusturicovy filmy neznám, viděla jsem jeden rozhovor a byla jsem zvědavá, jak dopadne kniha. Nejvíce se mi líbil hned první příběh - Samé trápení. Bylo to krásně praštěný, zejména kapr a T-84 neměl chybu :-)
Kusturicovy balkánsky švihlé filmy můžu, ale v knižní podobě mi to nějak nesedlo - jako by všechen ten bezútěšný život přeplněný alkoholem, násilím, socialismem, válkou a kriminalitou, navíc bez naděje na zlepšení - jako by mě to zavalilo jako balvan. Díky tomu jsem si ale uvědomila Kusturicovu genialitu, s níž tuto atmosféru ve svých filmech odlehčil a překlopil do černohumorné polohy.
Pro povídku V hadím objetí neplatí výše uvedené - ta je tíživá i poetická. Díky za ní.
Autora předchozího komentáře by zajímalo, jak by tyhle povídky působily na někoho, kdo nikdy neviděl žádný Kusturicův film. Na to mu mohu odpovědět, protože jsem žádný neviděla a možná ani neuvidím. Filmy nejsou můj šálek. :-) Přesto se mi ty povídky líbily. Ačkoli jsem si celou dobu uvědomovala, jak moc se naše mentalita od té balkánské liší, tak mě stejně uchvátil ten jakoby melancholicky, nostalgicky zamlžený svět plný bizarních postaviček, to spojení tragiky s komikou v těch nejabsurdnějších situacích. Dětství a dospívání za socialismu. Takové Pelíšky po balkánsku. :-) Ale nejkrásnější a emocionálně nejsilnější byla povídka „V hadím objetí“, která jako by mezi ty ostatní ani nepatřila. Citlivá, krásná, tragická, o to tragičtější, když si člověk uvědomí, že to, o čem vypráví, se nestalo někdy ve středověku, nestalo se to ve druhé světové, ale že se to stalo vlastně před nedávnem. A z toho člověka mrazí.
„Hadů se člověk nemá dotýkat! [...] protože oni nás sice navedli k hříchu, ale když jsme museli opustit ráj, šli společně s námi!“
Ktovie, ako by sa knižka čítala niekomu, kto nikdy nevidel žiaden Kuturicov film (ak vôbec niekto taký existuje)... Niektoré scény z poviedok akoby naozaj boli vystrihnuté z jeho filmov (malý chlapec vlečie na chrbte chorú matku do nemocnice, zatiaľ čo strýko tlčie taxikára a podobne). Absurdná irónia, pečená pod horúsim balkánskym slnkom, spomienkový optimizmus na vlastnú mladosť a Titovu Juhosláviu, to sú hlavné ingrediencie Cizinca v manželství. To som čakal a rozhodne nie som sklamaný. Z rámca všetkých textov sa vymyká poviedka V hadím objetí. Téma síce áno, no štýl tu nie je typicky kusturicovský. Možno práve preto z celej zbierky akosi vytŕča. Robí zbierku menej jednoliatou, no takéto drobné ozvláštnenie myslím nie je na škodu. V každom prípade, ide o príjemné čítanie na sparné letné večery.
Tragikomická, často krát trochu až bizarná atmosféra Kusturicových filmov zachytená tentoraz na papieri. Aj pri čítaní znie v ušiach hudba pre ne príznačná, schopná vybičovať emócie diváka, jednotlivé scény pred očami defilujú ako filmové zábery, nepomôžete si. Ale aj bez ohľadu na filmy, tieto poviedky sú výborné. Obrazy, ktoré tu Kusturica predkladá sú až hmatateľne živé, je tu nostalgia za časmi dávno stratenými, vyjadrujú čosi prchavé, ale zároveň je tu akési univerzum dotýkajúce sa samej podstaty bytia, toho, čo je v živote dôležité, lezie z nich nesmierne človečenstvo, prýšti z nich čosi priam bytostné. Odporúčam Kusturicovým skalným a tiež milovníkom dobrých poviedok, poviedok s dušou.
Kusturica stejný jako ve svých filmech, ovšem kromě jižanské energičnosti dialogů, divokých zážitků dospívajících kluků a každodenních reálií sedmdesátkové až devadesátkové Jugoslávie vyznívají jeho tragikomické povídky do podoby nenápadného, nevtíravého poselství - Kusturica nabízí myšlenky krásy věčného koloběhu obyčejného života, chytání malých chvilek štěstí, malých radostí, které mohou dát životu smysl i v těžkých časech, či apeluje na důležitost stabilní, harmonické rodiny tvořené na bázi lásky a vzájemné tolerance.
Jediné, co mě rušilo, byly časté prvky magického realismu, ale to spíš proto, že mám obecně problém s mystickými jevy v dílech...
Překotné povídky o dospívání nejen v bývalé Jugoslávii, ale i mezi realitou a snem... Salinger (v knize citovaný) řezaný Ajarem a Márquezem. Top povídka: ta, která se nejvíce vymyká - V hadím objetí - metafora života, v němž "se nic neopakuje", i když to tak nevypadá.
Štítky knihy
povídky dospívání Balkán magický realismus absurdno srbská literatura Bosna a Hercegovina Sarajevo (Bosna a Hercegovina)Část díla
Cizinec v manželství
Olympijský vítěz
Pupík je brána do lidské duše
Samé trápení
To máš tak, však uvidíš
Autorovy další knížky
| 2016 | Cizinec v manželství |
| 2012 | Kde jsem v tom příběhu já? |
Sbírka povídek slavného režiséra Emira Kusturici. Děj všech šesti povídek je zasazen do bývalé Jugoslávie. Spojovacím prvkem je chlapectví, dospívání, přerod chlapce v muže.
V několika povídkách se opakuje touha chlapce po otcově lásce. Ve čtyřech povídkách máme stejné hrdiny: kluka Alexu, jeho otce Braca a matku Azru.
Povídky mají nádech tragikomična, melancholie, touhy po lásce, často se objevují rodinné hádky. Všechny jsou zaobalené do balkánské atmosféry.
Trochu jiná než ostatní, je povídka V hadím objetí, tam mě obzvláště zaujala pasáž, kde krásná dívka přišívá ucho zamilovanému chlapci.
Celá sbírka má název podle poslední povídky: Cizinec v manželství, kde mladý Alexa přichází o iluze o svém otci a zjišťuje, že: " Člověk dospívá, když přistoupí na fakt, že lež může působit léčivěji než sama pravda."
Sbírku můžu určitě doporučit.
"Když slunce vychází a zapadá, má se mu člověk dívat do tváře."
"Jejich tváře prozrazovaly objevené tajemství - že pád se může stát opravdovým letem."
"Můj otec Braco Kalem neodpovídá postavou jugoslávskému standardu. Měří metr šedesát sedm, nosí čtyřcentimetrové podpatky a dává pozor, aby obleky, které si nechává šít, podpatky bezpečné překryly."