Cizinky
Stanislav Struhar
Knihkupec, básník a prozaik Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. Stanislav Struhar se již od mladých let věnoval básnické tvorbě. Debutoval v Rakousku česko-německou sbírkou básní Der alte Garten/Stará zahrada, která zaznamenala zásadní momenty autorova dětství a pozdější emigrace. V dalších letech publikoval především prozaické knihy. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštená zahrada, po nich následoval český překlad již německy psaného románu Hledání štestí. V románech autor hledá domov a řeší otázku integrace cizince do nové společnosti. Zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechu. Jeho nejnovější kniha Cizinky přináší dvě novely, které spojuje autorovo oblíbené téma pobytu v cizí zemi.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2013 , Volvox GlobatorOriginální název:
Fremde Frauen, 2013
více info...
Přidat komentář
![RADOST RADOST](https://www.databazeknih.cz/img/users/13_/13061/radost-i6z.gif?v=1540888706)
![2 z 5 2 z 5](img/content/ratings/2.png)
Pro mně to bylo zklamání. Styl vyprávění téměř reportážní, kvalitě nepřidal ani překlad. Nudnost stylu je znásobena podobností obou příběhů i jejich závěrečným vyústěním. Opakující se téma - začleňování cizinců v nové zemi a pohled místní populace na ně - mě lákalo. Ale kniha mi nepřinesla žádné nové poznání ani čtenářský zážitek a působila na mně trochu bolestínsky.
Štítky knihy
rakouská literaturaAutorovy další knížky
2004 | ![]() |
2013 | ![]() |
2014 | ![]() |
2007 | ![]() |
2015 | ![]() |
Stanislav Struhar píše dle mě moc pěkně, jeho povídky jsou takové psychologické črty - je třeba trochu domýšlet, co postavy mají na srdci a nahlas neříkají, co je trápí apod. Zároveň píše na zajímavé téma - jako český emigrant odráží tuto skutečnost ve svém díle, což je čtenáři blízké, jelikož vlastně Rakušan píše o Československu.
První povídka mě chytla víc (80%) než druhá (70%), celkově 75%, 15. 4. 2022.