Nová kniha

Čistota ticha

Čistota ticha - Stanislav Struhar

Knihou Čistota ticha přináší Stanislav Struhar další sbírku křehkých a průzračných próz, kterými zaujal i čtenáře za hranicemi Rakouska. Tichou poezií a svému s... detail knihy

Nové komentáře u knih Stanislav Struhar

Čistota ticha Čistota ticha

Čtyři poetické povídky zářící impresionismem. Něžné, zalidněné lidičkami, kteří se ocitli na malé křižovatce svých životů. Autorův jazyk se vrací k prapůvodu lidské řeči, tedy ke smyslu a významu. Ocitáme se v uličkách a důležitých místech Vídně. Vídeňské reálie jsou tu popsány tak úžasně, že se mi hned vybavovaly před očima a vzpomínal jsem na pocity, které jsem cítil při první návštěvě v devadesátkách. Autor nám Vídeň představuje v současné době, kdy tu žijí nejen starousedlíci, ale i přistěhovalci, kteří tu získali azyl. Charakteristiky hlavních postav se postupně upřesňují nejen dějově, ale hlavně vztahově a přímými řečmi. A ti malí obyvatelé jsou nakonec pro vídeňský běžný život hodně podstatní. Tahle útlá knížečka mě k sobě hodně přitáhla. Překladatelce děkuji nejen za výborně odvedenou práci při překladu, ale také za doslov, ve kterém jsem zjistil pro mě překvapivé informace o autorovi.... celý text
Iki1


Rukopis Rukopis

Tak, jak mě kniha Hledání štěstí nadchla, tak mě Rukopis zklamal. V mnohém se podobá Hledání štěstí (vypravěč se snaží publikovat v Rakousku a nedaří se mu to, problémy emigrantů apod.), ale přesto je jiná. Vypravěč je tentokrát černoch pocházející z Pobřeží slonoviny a v tom byl u mě kámen úrazu - pod vypravěčem jsem cítil Čecha (autora) a vůbec mě nepřesvědčil, že to tak není. V závěrečné části se vypravěčem stává mladá rakouská dívka a v tomto případě Struharovi už věřím, že to vypráví tato žena a ne on sám. Pokud se nepletu, jde o autorovu prvotinu a možná proto cítím, že je slabší. 60-65%, 17. 2. 2024.... celý text
mgeisselreiter


Hledání štěstí Hledání štěstí

Moc pěkné počtení o lásce, o vztazích, které nikdy nejsou bez problémů, o životě "cizince v cizí zemi". Bylo mi to všechno takové blízké, prostě taková moje srdcovka. Ne často dávám 5* jako nyní, 12. 2. 2024.... celý text
mgeisselreiter



Stará zahrada Stará zahrada

Vem mě za ruku a převeď přes zahradu ve které nesmím tancovat se zavřenýma očima když jsem cizí
hyperionka


Hledání štěstí Hledání štěstí

Knihu jsem si vyhlédl čistě díky jejímu zařazení ve vkusné nakladatelské edici Symposium. Autor je předlistopadový emigrant do Rakouska (domestikací vypadlo z jeho příjmení původní "ř") a novela, přeložená z němčiny Nikolou Zejkanovou, se vypráví z pozice jeho alter ega, žijícího ve Vídni a protloukajícího se v literárních, nakladatelských a knihkupeckých kruzích. Autorské jsou bezpochyby i postoje odcizení od rodné země a jazyka, spojené s touhou začlenit se a být uznán jako rakouský autor. Přiměřeně poetická a mírně banální "vztahovka" je ozvláštněna tím, že navzdory první osobě vyprávění a nestandardnímu jednání hlavní postavy nejsou osvětlovány její motivace a psychologické pochody. Ve čtenáři to může vyvolávat průběžnou pochybnost o žánru. Zamlčuje tu hrdina svůj stud a pochyby v touze po obyčejné lidské blízkosti, nebo děj sledujeme z pozice sociopata? Směřuje snad ke kriminálnímu rozuzlení? Nejistá identita emigranta, který navíc nemůže najít práci ve svém oboru, je tematizována v kulisách knižního provozu, které z dnešního pohledu působí zvláštně starosvětsky. Krátce po roce 2000 tu ještě práci buď máte, anebo ne, a pokud ji máte, tak do ní docházíte a normálně vás živí. Po dvaceti letech jsme v situaci, kdy není zvykem být "nezaměstnaný", zato vztahy mezi prací, pracovištěm a penězi se zdají být mnohem méně přímočaré.... celý text
pomala_kniha