mgeisselreiter
komentáře u knih
Lidský faktor
Graham Greene
Greene je zajímavý spisovatel. Zdá se, že jeho romány jsou rozvláčné, zbytečně nabobtnalé, se spoustou nedůležitých informací. Pak se ale ukáže, že pokud se naladíte na tu správnou vlnu, což se obvykle stane samo sebou, vnímáte lépe jeho skrytý humor, jeho ironii a celé to začíná dávat větší smysl. Román získává větší hloubku, zadírá se pod kůži. Nejde o rychlou akci. A to doslova platí pro tento román. Snad polovina je celkem zdlouhavá i trochu nudná, ale postupně přicházím Greenovi na chuť a druhá polovina má větší spád, napětí, je to skoro thriller, ale i přesto si Greene stále občas dělá trochu legraci. Čím víc knih od něj čtu, tím víc mu asi přicházím na chuť. Tato kniha patří mezi ty rozhodně lepší. Oceňuji i moc pěkný doslov Hany Žantovské. 75-80%, 17. 12. 2024.
Básníci a vražda
Robert van Gulik
Přiměřeně dlouhé na detektivku. Navíc dostáváme velmi podrobný popis života Číny 7. století. 75%, 15. 12. 2024.
Moje nejmilejší psí historky
James Herriot (p)
Vůbec nevadí, že většinu příběhů jsem již četl v jiných knihách Herriota, protože jsou stále kouzelně milé. Je z nich cítit láska autora ke zvířatům i přírodě, a to až tak, že tu yorkshirskou krajinu bych rád sám navštívil. Jako bonus je knížečka doplněna množstvím moc pěkných obrázků. 5*, 11. 12. 2024.
Dvojitý agent
Ben Macintyre
(SPOILER) Hodně zajímavé. Je to portrét člověka, který odvedl za války dost dobrou práci, i když to byl vlastně zločinec. Především jde ale o detailní popis, jak fungovaly tajné služby Německa a Británie. Vzhledem k podrobnému líčení není kniha až tak dobře čtivá. Na druhou stranu autor se nesnaží vlichotit čtenáři, ale nejde ani o nějaké suchopárné vyprávění. Zkrátka je to tak akorát. 75%, 9. 12. 2024.
Vražedné povídky
Samuel Dashiell Hammett
Hammett je skvělý povídkář a tento výbor to jen dokazuje. Četba je pro mě super relax, i když kulky létají a občas i bomby vybuchují. Ve všech těchto povídkách vystupuje bezejmenný detektiv z Kontinentální agentury, zde uvádění jako Celostátní detektivní agentury. Dávám 4,5*, 5. 12. 2024.
Kniha smíchu a zapomnění
Milan Kundera
Náročnější čtení, kdy různé příběhy jsou prokládány úvahami a trochu filozofováním. Místy velmi čtivé a zajímavé čtení, místy nutno zpomalit a více přemýšlet. Je pravda, že už to není takové čistě románové jako ranější romány, které byly snadněji uchopitelné. Přesto dávám 4* (místy až 90%, jindy "jen" 70%), 1. 12. 2024.
Kosa na kámen
Graham Greene
Většina povídek byla dost dobrá, ne-li výborná. Ke konci ale přišly povídky ranější, krátké a tematicky hodně podobné, a ty se mi tolik nelíbily. Každopádně mě Greene příjemně překvapil. Povídky jsou nejen čtivé, ale i nápadité, často s originální pointou. 75%, 28. 11. 2024.
Nakonec musíš zaplatit
James Hadley Chase (p)
První asi tak 1/3 je dost průměrné, nenápadité, ale později to začíná být zajímavější a napínavější ve smyslu "kam to jen může zajít?". U mě od 60% do 85%, celkově 75%, 24. 11. 2024.
Spisovatelé a leviatan: Eseje IV. (1947–1949)
George Orwell (p)
Najde se zde několik velmi zajímavých esejů. Celkově je vidět, jak se Orwell posunul ve svých názorech, v podstatě se zde ukazují nasbírané životní zkušenosti. Stále je však věrný levici, ale ne fanaticky. Snaží se vidět svět objektivně, přemýšlí a uvažuje o tom, jak se svět bude vyvíjet, kam směřuje. Respektive uvažuje o tom, jak svět uměle, "násilně" vhodně nasměrovat. Dozvídám se také informace z Orwella dětství - moc pěkný delší příběh Takové to byly radosti. Také napsal několik recenzí na knihy již známějších spisovatelů než v ranějších esejích (např. Jádro věci Grahama Greena). Zaujala mě též polemika s Tolstého názorem na Shakespeara, zamyšlení nad Gándhím aj. 80%, 24. 11. 2024.
Vyvraždění rodiny Greenů
S. S. Van Dine
(SPOILER) Zajímavá detektivka. Je zpracována tak, jako by šlo o skutečný příběh. Působí tak hodně věrohodně. Je napsaná zajímavým stylem, který je celkem poutavý. Ani mi moc nevadilo, jak se tam nic moc neděje. Vlastně z pohledu vyšetřování se nedělo prakticky nic, přesto autor dokázal čtenáře zaujmout a držet jeho pozornost. Určitě kniha nepatří mezi špatné detektivky, špičková sice není, ale nadprůměrná ano. Dalo se čekat, že v úplném závěru bude vše zcela neočekávané, ale konec mě asi trochu zklamal. 75%, 21. 11 2024.
Nechovejte se tu jako doma, příteli
Milan Kundera
Zajímavé a promyšlené, propracované úvahy, se kterými většinou také souhlasím. 75%, 17. 11. 2024.
Kastrující stín svatého Garty
Milan Kundera
Knihu je třeba číst a přemýšlet o ní, rozhodně se hodí, když znáte alespoň něco z Kafky nebo o Kafkovi. Zaujala mě víc druhá a další části, kde se mi líbí, jak Kundera pitvá opravdu detailně překlady a překládání. Velmi zajímavé. 75%, 16. 11 .2024.
Nová cesta po malém ostrově: Znovuobjevení Velké Británie
Bill Bryson
Bryson mi sedí humorem i smýšlením. Je výborný vypravěč, jeho humor je ironický, sarkastický, dělá si klidně legraci i sám ze sebe. A čím víc má životních zkušeností a poznatků (rozuměj čím je starší), tím víc je kousavý a nostalgický. Ale pozor - není zpátečnický. Jen rád srovnává staré časy s těmi novými, které se někdy těžko chápou.
Že nic z toho, co jsem zmínil, není o Velké Británii? Ovšemže je, ale tuto knihu nemusíte číst jako průvodce po této zemi, i když i k tomu může posloužit.
Jednu výtku přece jen mám. Sám autor si nebere servítky s tím, jak dnes lidé zacházejí s pravopisem, neřeší nějaká pravidla a chyby, a přitom tato kniha je když ne plná, tak alespoň z části naplněna spoustou chyb. Škoda. Přesto se nebojím dát 5*, protože jsem se moc dobře bavil, něco se dozvěděl a taky zavzpomínal. 15. 11. 2024.
Město děsu
Samuel Dashiell Hammett
Další výbor skvělých nepřekonatelných povídek. Jen jedna se mi zdála trochu slabší a jedna zase naopak super nejlepší. 80-85%, 10. 11. 2024.
Incident v Twenty-Mile
Trevanian (p)
Po přečtení Šibumi bylo jasné, že musím přečíst vše, co Trevanian napsal, v češtině tedy pouze 3 romány. Tento jako poslední u mě trochu propadl. Autor sice píše opravdu velmi čtivě, ale celé je to vlastně jen spoustu spoustu keců a plkání a skoro nic se neděje. Co je možná zajímavější, tak úvod a hlavně závěr (mimo román). Takže sice dám 70%, ale jen 3*, 8. 11. 2024.
Dvaadvacet centimetrů něžnosti
Johannes Mario Simmel
Nejslabší kniha, co jsem od Simmela četl. Byl jsem až zhrozen, co za sociální bajky a báchorky dokázal zplodit. Jen pár povídek na mě alespoň trochu zapůsobilo, většinu hodnotím podprůměrně až jako odpad. Autor si to u mě ještě víc pokazil, když v jedné povídce mimo jiné haní dílo "1984". Hodně povídek je z období Vánoc, vděčné období pro témata chudých osamělých lidí, kteří jsou na svátky "zachráněni".
Jedna zajímavost: Kniha vydaná v roce 1995 (ISBN 80-85830-28-0) má jako závěrečnou kapitolu "In memoriam Johannese Mario Simmela (1977)", evidentně napsanou až po autorově smrti (2009). Celkově hodnotím 40%, 3. 11. 2024.
Jsem Angličan
Graham Greene
Jeden z prvních autorových románů, a mě se snad líbí víc než ty pozdější, slavnější a známější. Greene výborně vystihl oba sourozence. Anthony, hochštapler (typ, co opravdu nemám rád), je tak uvěřitelný, jako i ostatní osoby (snad s výjimkou Krogha). Jde nejen o zajímavé a poutavé čtení, ale je to i k zamyšlení. Greene už v tomto románu je obratný vypravěč s osobitým stylem. 70-80%, 28. 10. 2024.
Třikrát záhady starého Londýna
John Dickson Carr
Ohni, hoř! (1957) - neuvěřitelně dobře se to čte, krásně to odsýpá. Ovšem čekal jsem klasickou detektivku a dostal úplně něco jiného. Kdo lpí na precizním vyšetřování, bude zklamán. Hlavní hrdina si zde se vším lehce poradí a nemusí ani moc pátrat. Prostě taková pohádka pro dospělé, která je velmi příjemná. 75%, 19. 10. 2024.
Démon odlivu (1961) - o tomto románu platí téměř to samé, co jsem napsal výše. Je to ovšem až moc překombinované a až moc ukecané, takže dám o něco nižší hodnocení, pořád ale 70-75%, 22. 10. 2024.
Tři rakve (1935) - jeden v prvních autorových románů (při napsání mu bylo 29 let) je na můj vkus strašně překombinovaný. Vlastně jsem se ani moc netěšil na rozřešení, protože mi bylo jasné, že z toho nic moc nebude. A bylo to až moc zdlouhavé. 65-70%, 27. 10. 2024.
Celkově knihu chválím, zajímavý výběr děj od Carra a přínosný doslov. Dle mého také výborné překlady.
V nejvyšších sférách
Arthur Hailey
Tento román na mě působí neslaně nemastně. Má to být z vrcholné politiky, ale autorovi se moc nepodařilo vystihnout toto specifické prostředí, intriky apod. Také jednotlivé postavy jsou nevýrazné, Hailey je nedokázal moc dobře charakterizovat. Obě dějové linie jsou málo přesvědčivé, chybí víc emocí, víc vzrušení. Hailey je v tomto všem, co jsem výše popsal, typický, ale obvykle v jiných románech tyto nedostatky převáží detailní znalost a popis prostředí, o kterém píše. To se mu dle mého názoru zde nepovedlo. 65%, 13. 10. 2024.
Mám všechna čtyři esa
James Hadley Chase (p)
I přes vysoké skóre zde na databázi považuji tento příběh za jeden z těch slabých, co Chase napsal. Jako obvykle se čte dobře, ale jako detektivka je to velká slabota, příběh samotný nemá šťávu, uvěřitelnost postav pramalá. 60%, 6. 10. 2024.
