mgeisselreiter komentáře u knih

Román, kterému nevím, co by se dalo vytknout. Výborně se čte, je to chytré, nechybí humor ani napětí, ukazuje to na nadnárodní moc, na takové machinace, které jsou až k neuvěření, a přesto nejspíš pravdivé. Je to mrazivé, ale reálné. Možná zjistíte, kdo vládl světu kolem roku 1979, z toho možná odvodíte, kdo vládne nyní. A věřím, že začnete pochybovat o takových věcech, jako o událostech 11. 9. 2001 apod. Nebudu knihu vychvalovat do nebes, raději si ji přečtěte a posuďte sami její kvality a pravdivost. Jedna z nemnoha knih, které dávám plných 5*. 25. 9. 2024.

4 25.09.2024

(SPOILER) Zatím jedna z nejslabších autorových knih, co jsem četl. Není to detektivka, a to, co zde Chase líčí, ne málo přesvědčivé, je to takové vyprávění o ženské mrše a chlapovi, co si nedá říct. Až samotný závěr je jakoby úplně o něčem jiném, je to zajímavější a napínavější, ale román to nezachrání. Aspoň úplný konec je takovou překvapivou perličkou, jak bývá u autora zvykem. 60% je možná až moc, 15. 9. 2024.

15.09.2024

4 výborné povídky drsné školy, nakonec chabý nedokončený román, který z celkového hodnocení vyřazuji. Hammett je u mě skvělý povídkář, a to zde potvrzuje. 80%, 9. 9. 2024.

2 09.09.2024

Díky za tento výběr. Našel jsem v něm mírně i více nadprůměrně dobré příběhy, ale 4 povídky byly hodně podprůměrné. Kniha po technické stránce nemá nedostatky (v dnešní době, kdy spousty knih mají chyb jak máku, jsem zde snad nenarazil na jednou chybku). Celkově 60%, 29. 8. 2024.

1 29.08.2024

Princ a chuďas - mám smíšené pocity. Chvíli je to svižný a zábavný příběh, ale chvíli je to nudný výčet zvyků v tehdejší Anglii. A proto je to i na hraně 3-4* při 70%, dám 4*, 22. 8. 2024.
Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše - v podstatě taková blbina. Některé pasáže jsou čtivé, zajímavé i zábavné, ale jiné jsou nudné. Je to trochu nevyvážené. 60-65%, 7. 9. 2024.

22.08.2024

Murakami je prostě moje krevní skupina, takže i tato kniha mi ho přibližuje jako zajímavého člověka, který zajímavě píše. I když se spisovatelem stát nechci, a (jak sám autor píše) kniha možná ani není tím správným návodem, přesto mě čtení bavilo a možná i o něco obohatilo. Zajímavý je doslov Michala Jareše, který se na Murakamiho dívá dost odlišně. 75%, 20. 8. 2024.

1 20.08.2024

Tuny takových ženských plků o kostýmech, líčení apod., ale mezitím je pár čtivějších kapitol, které mi přinesly víc informací, než s kým zrovna Marlene spala. I přes zmíněný balast se v knize najde dost zajímavých informací, především ze showbyznysu a z Hollywoodu z doby, kdy to tam teprve začínalo, a proto proti původnímu úmyslu dát 2* dám 3*. 19. 8. 2024.

1 20.08.2024

Možná v roce 1981 to bylo v Japonsku zajímavé, ale v roce 2024 v Česku už asi moc ne (i dle hodnocení této knihy zde). Absolutně neuvěřitelné, vykonstruované, spoustu zbytečných odboček, celé zbytečné pasáže, občas hodně hodně nezáživné a nudné, ale chvílemi to naopak chytlo jakési tempo, šťávu. Když dám 60%, je to možná i moc. 30. 7. 2024.

1 30.07.2024

Pro mě jedna za slabších knih od Murakamiho. Píše sice dobře (dobře se to čte), ale dost povídek nemá "grády", chybí tomu jakési vyvrcholení, pointa. Opravdu se mi líbila asi jen jedna povídka. Celkově tak 65%, 27. 7. 2024.

1 27.07.2024

Kniha přináší zajímavý obraz doby, čtenář sleduje Orwellovy úvahy a názory a získává tak velmi široký pohled na tohoto spisovatele. Pravdou je, že hodně textů kromě výše zmíněného v dnešní době již dost zastarala a nebýt seřazeny v takovémto výboru, samostatně by nemělo příliš smysl se jim věnovat. Občas se však najde i v těchto spisech něco zajímavějšího. Pak ovšem výbor obsahuje i pár opravdu cenných úvah a myšlenek.
Samostatně bych mnoho esejů nehodnotil víc než 50-60%, některé ale klidně i 80% a jako celek se nebojím dát 75%. 25. 7. 2024.

25.07.2024

V ediční poznámce na závěr knihy se dovídáme některé informace, které mi objasnily nevyváženost a nedotaženost jednotlivých povídek. Dvě nebyly nikdy publikovány a tři nikdy knižně. Blankenship byla napsána 1953 a otištěna 1987. Mariňák Marriott a Až na samotný pokraj vznikly na poč. 70. let 20. stol. jako součást odloženého románu The Way of the Warrior. Otcovský dům (dosud nepublikováno) je úvod nedokončeného románu započatého v roce 1985. Též dosud neuveřejněná miniatura Elobey – Annobón – Corisco vnikla v roce 1995.
Celá kniha je prodchnuta vzpomínkami na boje z 2. světové války o Japonsko a na dospívání mladíka v jižanské části USA. Není to špatné čtení, ale dalo se čekat víc. 60-70%, 6. 7. 2024.

07.07.2024

Byl jsem na knihu asi moc natěšen, takže zpočátku byl hodně zklamán. Přišlo mi to jako vyprávění kriminálníka, ani ne jako román, ale spíš jako dokument. Postupně jsem se ale začetl a asi tak poslední čtvrtina byla fakt dobrá, dobře a velmi čtivě a poutavě napsaná. Od slabých 60% až k 80%, celkově za 4*, 28. 6. 2024.

28.06.2024

Bryson může psát o čemkoliv, mám rád jeho styl a humor, při četbě se prostě bavím. V této knize jsem se navíc dozvěděl i něco o "malém ostrově". 75-80%, 18. 6. 2024.

18.06.2024

Léčba šokem (1959) - klasický Chase. Četba mě prostě baví. Zápletka sice nic super, závěr nijak extra překvapující, ale prostě to je pohodová detektivka. 75%, 9. 6. 2024.

S ženami je vždycky kříž (1949) - opět pro mě kvalitní četba. Z počátku mě to moc nenadchlo, ale pak se vyprávění pěkně rozjelo a autor vložil do příběhu pár pěkných perliček ve stylu staré dobré drsné školy. Pravda je, že konec byl až dost překombinovaný, ale na úplný závěr nechyběla typická autorova "závěrka". Celkově poutavé čtení 70-80%, 11. 6. 2024.

10.06.2024

Tato kniha se Forsythovi dle mého názoru moc nepovedla. Popisuje neskutečně mnoho detailů, které často dost nudí. Děj se v tom ztrácí. Styl psaní ve mě vůbec neprobouzel obrazotvornost. Závěr na autora klasický - najednou je vše hrrr, velká akce, neskutečné zvraty a bác a je tu konec. Pro mě dost zklamání. Naopak film z roku 1987 se podařil o dost lépe - neobsahuje totiž milión nudných pasáží a i samotný děj je upraven k lepšímu zážitku. 60%, 3. 6. 2024.

3 04.06.2024

Greene píše dobře, čtivě i zajímavě, ale v tomto románu mám pocit dal dohromady moc věcí, takže je to takové o všem a o ničem. Sem tam jsem se i trochu bavil, ale celkově to u mě je tak 65%, 27. 5. 2024.

27.05.2024

Takový klasický Murakami. Poklidné vyprávění o životě jednoho japonského mladíka, plné úvah a rozjímání. Příjemné čtení. 75%, 25. 5. 2024.

2 25.05.2024

Jistě je potřebný a záslužný čin vydávat takového knihy. Sáhl jsem po ní z důvodu poznání a v tomto jsem chybu neudělal. Dozvídám se, jaké měl Orwell názory a hodně se také dovídám o válečné době. Bohužel Orwell u mě ztrácí díky svým socialistickým (mnohdy bludným) názorům. Ale nechci mu úplně křivdit, mnohé pravdy o "komunismu" v Rusku dobře chápe, některé své názory možná s odstupem přehodnotí (jak tuším). Některé eseje jsou jen pro doplnění celistvosti Orwellova díla, ale pro mě zcela bez významu - především některé recenze knih.
Tuto knihu je třeba hodnotit z více pohledů. Jako četba je náročná, často hodně nezáživná. Ale přináší pár zajímavých pohledů do historie. A je výborně a prakticky bez chyb připravená vydavatelem. Přes nesporné přednosti ale dávám "jen 3*, 19. 5. 2024.

1 19.05.2024

I po sedmdesátce Chase dokáže psát dobré detektivky. Krásně se to čte, je to dobře vymyšlené, děj odsýpá (žádné zbytečné kecy a vycpávky textu, aby byla kniha delší). Závěr snad až moc hektický, ale to nevadí. 75%, 12. 5. 2024.

1 12.05.2024

Škoda, že Woolrichovi vyšly v češtině jen tyto tři romány. Je to totiž výborný spisovatel, četba jeho románů je takové mazlení s literaturou. Jako detektivky jsou dost netradiční a i když trpí sem tam logickými chybami, odpouštím mu, protože to vnímám tak, že nejde primárně o detektivku, ale o dobrou literaturu. První 2 romány za 5*, třetí sice sotva 4* (viz hodnocení a komentář v sekci Část díla), celkově ale kniha 5* zaslouží, už jen za to, že u nás vyšla. 8. 5. 2024.

2 08.05.2024