mgeisselreiter
komentáře u knih

Tak tato kniha dle mého názoru vůbec neměla být napsaná. Je to totálně o ničem, bez děje, bez pointy, bez příběhu, který by za něco stál. Myslím, že to nemůže zaujmout ani vyznavače amerického fotbalu. Autor ovšem nezapomněl na černoškou menšinu, na gaye ani na válku ve Vietnamu. 1,5*, 1. 1. 2025.


Experimentální román, který je pro opravdové nadšence. Nedá se to moc číst, 1,5*, 30. 12. 2024.


Velmi slušný výbor - pár povídek je sice slabších, většina ale velmi dobrých a pár ještě lepších. Zasloužené 4*, 27. 12. 2024.


Krásné vyprávění o kanadské divočině. Zasloužených 5*, 24. 12. 2024.


Hodně zajímavé čtení a kupodivu i čtivé, platí to hlavně pro Deník z chmelové brigády, Deník z cesty k Wigam Pier, Deník z Maroka. Kupodivu mě bavily i zápisky z domova o zahrádkaření a chovu slepic a ovcí. Asi nejmíň zajímavý a nejméně čtivý byl Deník událostí vedoucích k válce. 75%, 22. 12. 2024.


Greene je zajímavý spisovatel. Zdá se, že jeho romány jsou rozvláčné, zbytečně nabobtnalé, se spoustou nedůležitých informací. Pak se ale ukáže, že pokud se naladíte na tu správnou vlnu, což se obvykle stane samo sebou, vnímáte lépe jeho skrytý humor, jeho ironii a celé to začíná dávat větší smysl. Román získává větší hloubku, zadírá se pod kůži. Nejde o rychlou akci. A to doslova platí pro tento román. Snad polovina je celkem zdlouhavá i trochu nudná, ale postupně přicházím Greenovi na chuť a druhá polovina má větší spád, napětí, je to skoro thriller, ale i přesto si Greene stále občas dělá trochu legraci. Čím víc knih od něj čtu, tím víc mu asi přicházím na chuť. Tato kniha patří mezi ty rozhodně lepší. Oceňuji i moc pěkný doslov Hany Žantovské. 75-80%, 17. 12. 2024.


Přiměřeně dlouhé na detektivku. Navíc dostáváme velmi podrobný popis života Číny 7. století. 75%, 15. 12. 2024.


Vůbec nevadí, že většinu příběhů jsem již četl v jiných knihách Herriota, protože jsou stále kouzelně milé. Je z nich cítit láska autora ke zvířatům i přírodě, a to až tak, že tu yorkshirskou krajinu bych rád sám navštívil. Jako bonus je knížečka doplněna množstvím moc pěkných obrázků. 5*, 11. 12. 2024.


(SPOILER) Hodně zajímavé. Je to portrét člověka, který odvedl za války dost dobrou práci, i když to byl vlastně zločinec. Především jde ale o detailní popis, jak fungovaly tajné služby Německa a Británie. Vzhledem k podrobnému líčení není kniha až tak dobře čtivá. Na druhou stranu autor se nesnaží vlichotit čtenáři, ale nejde ani o nějaké suchopárné vyprávění. Zkrátka je to tak akorát. 75%, 9. 12. 2024.


Hammett je skvělý povídkář a tento výbor to jen dokazuje. Četba je pro mě super relax, i když kulky létají a občas i bomby vybuchují. Ve všech těchto povídkách vystupuje bezejmenný detektiv z Kontinentální agentury, zde uvádění jako Celostátní detektivní agentury. Dávám 4,5*, 5. 12. 2024.


Náročnější čtení, kdy různé příběhy jsou prokládány úvahami a trochu filozofováním. Místy velmi čtivé a zajímavé čtení, místy nutno zpomalit a více přemýšlet. Je pravda, že už to není takové čistě románové jako ranější romány, které byly snadněji uchopitelné. Přesto dávám 4* (místy až 90%, jindy "jen" 70%), 1. 12. 2024.


Většina povídek byla dost dobrá, ne-li výborná. Ke konci ale přišly povídky ranější, krátké a tematicky hodně podobné, a ty se mi tolik nelíbily. Každopádně mě Greene příjemně překvapil. Povídky jsou nejen čtivé, ale i nápadité, často s originální pointou. 75%, 28. 11. 2024.


První asi tak 1/3 je dost průměrné, nenápadité, ale později to začíná být zajímavější a napínavější ve smyslu "kam to jen může zajít?". U mě od 60% do 85%, celkově 75%, 24. 11. 2024.


Najde se zde několik velmi zajímavých esejů. Celkově je vidět, jak se Orwell posunul ve svých názorech, v podstatě se zde ukazují nasbírané životní zkušenosti. Stále je však věrný levici, ale ne fanaticky. Snaží se vidět svět objektivně, přemýšlí a uvažuje o tom, jak se svět bude vyvíjet, kam směřuje. Respektive uvažuje o tom, jak svět uměle, "násilně" vhodně nasměrovat. Dozvídám se také informace z Orwella dětství - moc pěkný delší příběh Takové to byly radosti. Také napsal několik recenzí na knihy již známějších spisovatelů než v ranějších esejích (např. Jádro věci Grahama Greena). Zaujala mě též polemika s Tolstého názorem na Shakespeara, zamyšlení nad Gándhím aj. 80%, 24. 11. 2024.


(SPOILER) Zajímavá detektivka. Je zpracována tak, jako by šlo o skutečný příběh. Působí tak hodně věrohodně. Je napsaná zajímavým stylem, který je celkem poutavý. Ani mi moc nevadilo, jak se tam nic moc neděje. Vlastně z pohledu vyšetřování se nedělo prakticky nic, přesto autor dokázal čtenáře zaujmout a držet jeho pozornost. Určitě kniha nepatří mezi špatné detektivky, špičková sice není, ale nadprůměrná ano. Dalo se čekat, že v úplném závěru bude vše zcela neočekávané, ale konec mě asi trochu zklamal. 75%, 21. 11 2024.


Zajímavé a promyšlené, propracované úvahy, se kterými většinou také souhlasím. 75%, 17. 11. 2024.


Knihu je třeba číst a přemýšlet o ní, rozhodně se hodí, když znáte alespoň něco z Kafky nebo o Kafkovi. Zaujala mě víc druhá a další části, kde se mi líbí, jak Kundera pitvá opravdu detailně překlady a překládání. Velmi zajímavé. 75%, 16. 11 .2024.


Bryson mi sedí humorem i smýšlením. Je výborný vypravěč, jeho humor je ironický, sarkastický, dělá si klidně legraci i sám ze sebe. A čím víc má životních zkušeností a poznatků (rozuměj čím je starší), tím víc je kousavý a nostalgický. Ale pozor - není zpátečnický. Jen rád srovnává staré časy s těmi novými, které se někdy těžko chápou.
Že nic z toho, co jsem zmínil, není o Velké Británii? Ovšemže je, ale tuto knihu nemusíte číst jako průvodce po této zemi, i když i k tomu může posloužit.
Jednu výtku přece jen mám. Sám autor si nebere servítky s tím, jak dnes lidé zacházejí s pravopisem, neřeší nějaká pravidla a chyby, a přitom tato kniha je když ne plná, tak alespoň z části naplněna spoustou chyb. Škoda. Přesto se nebojím dát 5*, protože jsem se moc dobře bavil, něco se dozvěděl a taky zavzpomínal. 15. 11. 2024.


Další výbor skvělých nepřekonatelných povídek. Jen jedna se mi zdála trochu slabší a jedna zase naopak super nejlepší. 80-85%, 10. 11. 2024.


Po přečtení Šibumi bylo jasné, že musím přečíst vše, co Trevanian napsal, v češtině tedy pouze 3 romány. Tento jako poslední u mě trochu propadl. Autor sice píše opravdu velmi čtivě, ale celé je to vlastně jen spoustu spoustu keců a plkání a skoro nic se neděje. Co je možná zajímavější, tak úvod a hlavně závěr (mimo román). Takže sice dám 70%, ale jen 3*, 8. 11. 2024.
