mgeisselreiter komentáře u knih

První novela Maigret se svěřuje (1959): Maigret vypráví jeden starší případ vraždy svému příteli doktoru Pardonovi. I když se z počátku zdá, že by bylo lepší, kdyby komisař raději sám vyšetřoval něco nového, nakonec je to celkem zajímavý příběh. 24.11.12 70% a 4*.
Druhá novela Maigret na dovolené (1948): Maigret na dovolené se nudí a náhodou se dostane k záhadnému vzkazu. Od toho se pak odvíjí poutavý, záhadný a napínavý příběh, kde Maigret nezapře svou typickou povahu. 80% je minimum, 25.11.12.

1 25.11.2012

Nádherný příběh, i když popisuje hodně těžké životy a osudy lidí, není jen smutný a vůbec ne depresivní. Krásně a řekl bych realisticky zobrazuje Ameriku z pohledu chudých přistěhovalců v letech 1912-1918. 90% a 5*. Doporučuji také film z roku 1945.

5 21.11.2012

První novela pan Myška byla napsána už roku 1938 a o to víc se mi líbí. Odehrává se v Paříži, děj je zajímavý, i když hned na začátku je odhalena část policii neznámé, přesto se vynořují další zajímavé skutečnosti. Sice bez Maigreta, ale skoro jako by zde byl. 80%, 2.11.12.
Druhá novela Pohřeb pana Bouveta vznikla roku 1950, dějově se ale pohybuje i na konci 19. století. Je to opět detektivka bez Maigreta, vlastně to ani není úplně detektivka, ale takový příběh starého pána, po jehož smrti se rozvíjí stále zajímavější děj. Krásně vystihuje Paříž s jejími lidmi, počasím a vše, co k tomu patří a proto je to tak krásné a kouzelné. 85% zcela zasloužených, 5.11.12.
Poslední novela Přízraky kloboučníkovy (orig. 1949) je trochu jiného rázu - zločiny neřeší kriminálka, ale děj je vyprávěn samým pachatelem. Autor jako obvykle zde výborně líčí prostředí i psychologii osob. První část je více napínavá, v druhé části vystupuje více do popředí psychologie hlavního hrdiny. 80%, 10.11.12.

1 03.11.2012

3 relativně krátké příběhy, to jim ale neubírá na čtivosti a zajímavosti. 80%, 3.11.12.

03.11.2012

Téma cestování časem je zde velmi slušně propracováno. Kniha je psaná čtivě. To vše ale nestačí k tomu, aby román sám o sobě byl kvalitní. Autor se zde dopouští té chyby, že je příliš lidově řečeno sprostý. Téma sexu zde se chápe jako jednoho z hlavních témat a zobrazuje je pro mě dost nechutně - řekl bych, že je to autorova úchylka, kterou by do knihy promítat neměl. Nesedí mi ani některé výmysly civilizace budoucnosti. Celkově tedy hodnotím 65%.

1 29.10.2012

Byl jsem velmi příjemně překvapen. Klub podivných živností jsou velmi poutavě psané zajímavé záhadné příběhy, jejichž logické vysvětlení se nakonec ukáže celkem prosté. I román Anarchista Čtvrtek se velmi dobře a poutavě psán, jen mě zklamal závěr. Poctivých 85%, 24.10.2012.

25.10.2012

Maigret tentokrát na dovolené ve Vichi se spíš jen nachomítne při vyšetřování. Je to tedy trochu netypická Maigretovka. Většina knihy je spíš průměrná, až závěrečných asi 20 stran je typických a nadprůměrných. Celkově tedy 70% a 4*, 17.10.2012.

1 17.10.2012

Kniha s nesmyslně přeloženým názvem (pořád jsem nechápal, jaký tajný společník, až jsem se podíval na originální název The Secret Pilgrim - Tajný poutník) je vlastně souborem velmi poutavě psaných špionážních příběhů od počátku 60. let z doby studené války až po rozpad komunismu na přelomu 80.-90. let. Příběhy jsou spojeny jakýmsi vyprávěním, což trochu ubírá knize na čtivosti. Zaslouží si 75%, 14.10.2012.

14.10.2012

Povídky rozsahem 35 až 40 stran nepostrádají humor, jsou velmi čtivé a občas trochu připomínají tvorbu Agathy Christie. Příběhy jsou chytré, zajímavé, nápadité. 85% dne 6.10.12.
Pozn.: Brožované vydání není moc kvalitní - vazba se rozpadá. V textu je poměrně dost chyb.

06.10.2012

Tak to jsem byl opravdu velmi příjemně překvapen. Heinleina jsem v mládí nějak vynechal a tento román je prostě výborný. Skvěle se čte, děj je zajímavý... Kniha byla napsána v roce 1957, děj se odehrává v letech 1970 a 2000-2001 a je opravdu velmi zajímavé, jak od té doby vývoj pokročil. V některých případech autor celkem odhadl možný vývoj, v mnoha si ale vůbec neuměl představit, co bude v té budoucnosti běžné, takže neustále se používá logaritmické pravítko, telefonuje se sice i s obrazem, ale hovory přepojují spojovatelky... To ovšem románu vůbec neubírá na zajímavosti, spíše naopak. 28.9.2012 dávám 90% a 5*.

5 28.09.2012

I když rozuzlení není nijak překvapivé, což je ovšem u Simenona celkem typické, detektivka je to velmi dobrá. Prostě ten správný Maigret se svou dýmkou, přemýšlející, popíjející... 22.9.2012 hodnotím minimálně na 75%.

1 22.09.2012

Knížka se dobře čte. Mám rád to prostředí aristokracie a šlechty, zvláště ruské, i když zde se děj odehrává v Německu. Příběh je vyprávěním hrdiny z roku 1840, kdy mu bylo 22 let, a končí po letech v roce 1870 (román je datován ve Frankfurtu 1871). Svým rozsahem je román celkem stručný, na škodu mu to není. Chybí zde ale více procítěnosti, více propracovanosti, takže nadšený jsem úplně nebyl. 75% a 4* (16.-18.9.2012).

1 19.09.2012

Obsahuje u nás zatím nevydané podívky.
První povídka Zabiják Stan má asi 40 stran a právě na tak malém prostoru Simenon dokáže velmi dobře rozehrát děj, který má spád. 80%.
Druhou povídku Hotel Severní hvězda (opět asi 40 stran) jsem si přečetl 1.9.2012 a opět jsem byl příjemně překvapen dějem, který měl spád. 85%.
Třetí povídka Bouře nad kanálem La Manche na cca 45 stranách už takový spád nemá, 2.9.12 za 75%.
Čtvrtou povídku Pochybný pan Owen (40 stran) jsem si přečetl 9.9.12. Má opět spád, ale Maigret zde působí jako hrdinové Agathy Christie - z ničeho prostě dedukuje vše. Přesto zajímavé, dobře se čte. 75%.
Předposlední povídka Notář ze Chateauneuf (ca 44 stran) se opět výborně čte (12.9.12), ovšem dějově nijak moc zajímavá není. 75%.
Závěrečná povídka Slečna Berthe a její milenec (cca 41 stran) se opět čte velmi lehce (16.9.12), ovšem opět také platí, že na tak malém prostoru nemá Maigret dost času hloubat, přemýšlet, analyzovat jako v delších novelách a tak řešení nakonec vypadle příliš rychle a až dost nečekané (což někomu bude vyhovovat více, někomu méně). 70%.
Celou knihu tak hodnotím asi na 75%.

31.08.2012

Výborně čtivě psané, skvělý britský humor, zajímavé soudní kauzy. Autor se přesně trefil do mého vkusu, ale nemusí sedět každému. Stejně dobré jako přes pár lety přečtená kniha Příběhy obhájce Rumpolea. Přečteno 24.-25-8.2012, 90%.

26.08.2012

Kniha patří k těm starším maigretovkám, napsaná v lednu 1940 a i když Maigret tentokrát nepůsobí v Paříži, nic to neubírá na jeho typičnosti. U mě kniha rozhodně boduje na 80%. Přečteno 23.-24.8.2012.

1 26.08.2012

Takto jsem hodnotil shlédnutý film Agent z Panamy z roku 2001 natočený podle této knihy, který jsem viděl 16.2.2011: Člověk pořádně neví, jestli je to komedie, drama, špionážní film... Výsledek je takový, že je to neslané nemastné. 55%,
18.-23.8.12 jsem si přečetl i knihu Panamský krejčí a platí pro ni to samé, co jsem napsal o filmu, čekal jsem, že kniha bude lepší, ale jsem zklamán. Román se nečte příliš snadno, je tam tolik omáčky, že zredukování na méně než polovinu by knize jen prospělo. Kniha 50% a 2*.

26.08.2012

Knihu napsal autor v roce 1936, ale přiznám se, ta atmosféra z ní není tolik cítit jako z jiných Simenonových románů. Mám pocit, že Simenonovi lépe sedí kratší novely, kde děj mnohem lépe plyne, a to neplatí jen pro maigretovky, ale i pro jiné psychologické romány (jako např. Augustinova smrt). Hodnotím 70% a 3/5* - 16.8.12..

16.08.2012

Knihu jsem si koupil letos koncem dubna 2012 na zámku v Častolovicích a následně hned přečetl. Kniha je psána velmi čtivě, jednoduchým jazykem. Přináší opravdu velmi zajímavý pohled do soukromí české a evropské aristokracie, ale také ukazuje historické souvislosti (nástup nacismu, pak komunismu...). Kniha je doplněna řadou čb fotografií. I přes svou délku kniha nenudí, i když některé úseky nejsou až tolik zajímavé, jinak by to bylo skoro 100%, takto dávám 90% a 4*.

1 11.08.2012

Kapesní knížečka rozměrů 60x50x9 mm je psána staročeštinou a pojednává, jak již název napovídá, o etiketě. Názvy kapitol jsou např. Otázky hygiény tělesné, Patřičné způsoby při hostině apod.

Drama je opravdu hodně šílené. Moje první setkání se Saroyanem mě dost zaskočilo. Dle mého mínění to nemá ani hlavu, ani patu, respektive to nechápu, je to plácání hloupostí a mouder dohromady, co autorovi přišlo na mysl. Odborní kritici to jistě vidí jinak, ale já si nemohu pomoct. Vidět toto v divadle, bylo by to asi úplně šílené.
Každopádně se zde dají najít sem tam nějaké zajímavé pasáže:
Co vlastně dělaj ty senátoři? Brzdí parlamentní jednání a usilujou o znovuzvolení a pak jdou domů a umřou si, tak nějak bych to viděl. (str. 72)
Žádné víno nechutná sladčeji než to, které nám podají v pravý čas. (str. 90)
Déšť pláče proto, aby rostlo obilí, a všichni měli chleba. Déšť pláče, aby zrály hrozny, a všichni měli víno. Déšť pláče proto, aby rostly květiny, a všichni se mohli kochat krásou. Déšť pláče, aby na ulicích nebylo tolik marastu. (str. 134)
Přečetl jsem za 2 dny a dávám asi tak 40%. 6.8.12.

1 06.08.2012