mgeisselreiter komentáře u knih

Obsahuje u nás zatím nevydané podívky.
První povídka Zabiják Stan má asi 40 stran a právě na tak malém prostoru Simenon dokáže velmi dobře rozehrát děj, který má spád. 80%.
Druhou povídku Hotel Severní hvězda (opět asi 40 stran) jsem si přečetl 1.9.2012 a opět jsem byl příjemně překvapen dějem, který měl spád. 85%.
Třetí povídka Bouře nad kanálem La Manche na cca 45 stranách už takový spád nemá, 2.9.12 za 75%.
Čtvrtou povídku Pochybný pan Owen (40 stran) jsem si přečetl 9.9.12. Má opět spád, ale Maigret zde působí jako hrdinové Agathy Christie - z ničeho prostě dedukuje vše. Přesto zajímavé, dobře se čte. 75%.
Předposlední povídka Notář ze Chateauneuf (ca 44 stran) se opět výborně čte (12.9.12), ovšem dějově nijak moc zajímavá není. 75%.
Závěrečná povídka Slečna Berthe a její milenec (cca 41 stran) se opět čte velmi lehce (16.9.12), ovšem opět také platí, že na tak malém prostoru nemá Maigret dost času hloubat, přemýšlet, analyzovat jako v delších novelách a tak řešení nakonec vypadle příliš rychle a až dost nečekané (což někomu bude vyhovovat více, někomu méně). 70%.
Celou knihu tak hodnotím asi na 75%.

31.08.2012

Výborně čtivě psané, skvělý britský humor, zajímavé soudní kauzy. Autor se přesně trefil do mého vkusu, ale nemusí sedět každému. Stejně dobré jako přes pár lety přečtená kniha Příběhy obhájce Rumpolea. Přečteno 24.-25-8.2012, 90%.

26.08.2012

Kniha patří k těm starším maigretovkám, napsaná v lednu 1940 a i když Maigret tentokrát nepůsobí v Paříži, nic to neubírá na jeho typičnosti. U mě kniha rozhodně boduje na 80%. Přečteno 23.-24.8.2012.

1 26.08.2012

Takto jsem hodnotil shlédnutý film Agent z Panamy z roku 2001 natočený podle této knihy, který jsem viděl 16.2.2011: Člověk pořádně neví, jestli je to komedie, drama, špionážní film... Výsledek je takový, že je to neslané nemastné. 55%,
18.-23.8.12 jsem si přečetl i knihu Panamský krejčí a platí pro ni to samé, co jsem napsal o filmu, čekal jsem, že kniha bude lepší, ale jsem zklamán. Román se nečte příliš snadno, je tam tolik omáčky, že zredukování na méně než polovinu by knize jen prospělo. Kniha 50% a 2*.

26.08.2012

Knihu napsal autor v roce 1936, ale přiznám se, ta atmosféra z ní není tolik cítit jako z jiných Simenonových románů. Mám pocit, že Simenonovi lépe sedí kratší novely, kde děj mnohem lépe plyne, a to neplatí jen pro maigretovky, ale i pro jiné psychologické romány (jako např. Augustinova smrt). Hodnotím 70% a 3/5* - 16.8.12..

16.08.2012

Knihu jsem si koupil letos koncem dubna 2012 na zámku v Častolovicích a následně hned přečetl. Kniha je psána velmi čtivě, jednoduchým jazykem. Přináší opravdu velmi zajímavý pohled do soukromí české a evropské aristokracie, ale také ukazuje historické souvislosti (nástup nacismu, pak komunismu...). Kniha je doplněna řadou čb fotografií. I přes svou délku kniha nenudí, i když některé úseky nejsou až tolik zajímavé, jinak by to bylo skoro 100%, takto dávám 90% a 4*.

1 11.08.2012

Kapesní knížečka rozměrů 60x50x9 mm je psána staročeštinou a pojednává, jak již název napovídá, o etiketě. Názvy kapitol jsou např. Otázky hygiény tělesné, Patřičné způsoby při hostině apod.

Drama je opravdu hodně šílené. Moje první setkání se Saroyanem mě dost zaskočilo. Dle mého mínění to nemá ani hlavu, ani patu, respektive to nechápu, je to plácání hloupostí a mouder dohromady, co autorovi přišlo na mysl. Odborní kritici to jistě vidí jinak, ale já si nemohu pomoct. Vidět toto v divadle, bylo by to asi úplně šílené.
Každopádně se zde dají najít sem tam nějaké zajímavé pasáže:
Co vlastně dělaj ty senátoři? Brzdí parlamentní jednání a usilujou o znovuzvolení a pak jdou domů a umřou si, tak nějak bych to viděl. (str. 72)
Žádné víno nechutná sladčeji než to, které nám podají v pravý čas. (str. 90)
Déšť pláče proto, aby rostlo obilí, a všichni měli chleba. Déšť pláče, aby zrály hrozny, a všichni měli víno. Déšť pláče proto, aby rostly květiny, a všichni se mohli kochat krásou. Déšť pláče, aby na ulicích nebylo tolik marastu. (str. 134)
Přečetl jsem za 2 dny a dávám asi tak 40%. 6.8.12.

1 06.08.2012

Útlá roztomilá knížka pro nejmenší děti. Obsahuje především fotografie s popisem, ale také několik základních a zajímavých faktů. Na konci je i malý kvíz. 6.8.12 - 80%.

06.08.2012

Rozměry knížečky jsou 73x102x12mm. Měl jsem ji na nočním stolku aspoň rok s tím, že si občas před spaním přečtu nějaký ten citát. Došel jsem zatím ke straně 40 (z 264). Hodně citátů je od pro mě hodně neznámých lidí a i ty citáty od známých lidí mi přijdou hodně o ničem (nebo jim moc nerozumím). Fotograf Jindřich Štreit je výborný, ale při tomto formátu knihy i jeho fotky dost ztrácejí. Přesto jsou na knize asi to nejlepší.
Na konci knihy je seznam všech autorů citátů s jejich datem narození a úmrtí a je uvedeno, čím byli (spisovatel, filosof apod.). 5.8.12 vzdávám četbu a hodnotím 40%.

05.08.2012

Simenon si stále drží vysoký standard, to platí i pro tyto dvě novely. Obě jsou z období cca 1965-1970, což je řadí mezi novější. Osobně mám raději ty starší, ale platí i zde, že z knih na nás dýchá atmosféra Paříže a Francie, přímo cítíme, jaké je tam počasí, jak se Maigret v srpnovém vedru potí, jak se mu rosí sklenice piva... Simenon prostě umí krásně a jednoduše vystihnout a popsat dobu a prostředí, proto ho také mám tak rád.
Detektivní příběhy jsou pro mě jen něco navíc. Není to žádný hlavolam, takže obvykle vyvrcholení není ani nijak překvapivé, což mi ani nevadí. Je výsledkem poctivé práce kriminalistů, kde je ovšem potřeba i trochu toho štěstí a hlavně umu.
29.7.-2.8.2012, 80%.

3 03.08.2012

Výborný špionážní román z období studené války zač. 60. let 20. stol., který byl také v té době napsán, a to přímo bývalým britským agentem. Téměř nemá chybu, nic přehnané jak bývá zvykem v mnoha jiných případech (tedy je ve stylu Mission Impossible, ale ve velmi rozumných a reálných mezích). čte se velmi dobře. Moje první kniha od Carrého, přečtena v červnu 2012. 95%.
12.12.2012 jsem shlédl film z roku 1965 podle tohoto románu. Není sice špatný, ale kniha je v tomto případě mnohem lepší.

1 29.07.2012

Kniha podává celkem ucelený popis osobních počítačů včetně historie. Je zaměřena spíše pro počítačové nadšence, kteří se chtějí něco nového dozvědět, ale občas v ní najde něco užitečného i IT profesionál. 60%.

28.07.2012

Knihu jsem koupil synovi, kterému se velmi líbila, a tak jsem se do ní před pár měsíci pustil. Hned první povídka je úplně vynikající - smál jsem se, až jsem se za břicho popadal. Další povídky jsou již vážnější, ale výborný humor tam nechybí. Příběhy jsou velmi chytré a dobře se čtou. 90%.

2 28.07.2012

Výborná kniha. Autor je PAN spisovatel. Čte se velmi snadno, psáno jednoduchým srozumitelným jazykem. Skvěle odráží dobu po roce 45 a její následky až do současnosti. Měla by být povinná četba ve školách. Přečetl jsem asi před měsícem. 28.7.12 dávám 95%.

1 28.07.2012

Po přečtení knihy 100 zlatých pravidel jak zbohatnout jsem si autora velmi oblíbil. Jeho rady jsou ze života a praktické. I když mi kniha k bohatství materiálnímu nepomohla, přesto mě obohatila duševně. Následně jsem přečetl 100 zlatých pravidel pro úspěšnou kariéru a pro spokojený život, nyní čtu pravidla pro lásku a manželství.
Přečteno asi před 3 roky, hodnotím na 90%. Je vhodné se k takovémuto druhu knih opakovaně vracet a oživovat si jejich obsah.

1 28.07.2012

Po přečtení knihy 100 zlatých pravidel jak zbohatnout jsem si autora velmi oblíbil. Jeho rady jsou ze života a praktické. I když mi kniha k bohatství materiálnímu nepomohla, přesto mě obohatila duševně. Následně jsem přečetl 100 zlatých pravidel pro úspěšnou kariéru a pro spokojený život, nyní čtu pravidla pro lásku a manželství.
Kniha přináší mnoho praktických rad ze života, jak vycházet s partnerem, manželem apod. I když se nejedná a asi i těžko může jednat o originální rady, přesto jsou velmi užitečné. Většina z nich je každému rozumnému člověku známá, kniha mu je však sumarizuje a oživuje. I když jsem teprve za polovinou, myslím, že kniha je pro mě velmi užitečná. U tohoto druhu literatury doporučuji zatrhávat si vhodné pasáže a po přečtení knihy si ji projít ještě aspoň jednou znovu celou. 90%.
Dočetl jsem 26.8.12 a hodnocení upravuji na cca 80% - dost pravidel mě oslovilo, ale následně jich dost bylo pro mě ne moc použitelných nebo užitečných. Teď se chystám si projít knihou znovu.

28.07.2012

Knihu jsem přečetl během týdne 15.7.-22.7.2012 a byl jsem opravdu nadšen. Autor píše celkem obyčejným jednoduchým jazykem, o to více je ale zajímavý obsah. Myslím, že pokud se někdo chce dozvědět něco o Afgánistánu, ale i o muslimské kultuře, toto je vynikající zdroj. Rory Stewart mnohdy jen zázrakem přežil, ať už nemoci nebo mohl být jednoduše zabit. Při jeho výpravě mu bylo 29 let, nyní je členem britského parlamentu. Velice zajímavý ovšem je jeho pohled na svět. Různé dobročinné spolky a humanitární organizace vidí dost kriticky, to ovšem platí i o politických aktivitách západních zemí. Všichni se jakoby snaží pomoci, ale neznají místní situaci a poměry do hloubky a chybí jim jakákoliv zodpovědnost. Ale to chce si knihu přečíst.
Překlad Jana Straky je velice fundovaný. V knize se ovšem vyskytuje dost chyb, především záměna jsem za jsme a naopak je prakticky pravidlem.
Hodnotím 95%.

23.07.2012