mgeisselreiter komentáře u knih

Po knize Jim Dandy (40%) a Čas tvého života (55%) jsem na třetí pokus už měl s autorem trochu víc štěstí. Tato knížečka se četla celkem dobře, je i slušně stravitelná. Autor se totiž nestaží cpát tolik svá moudra, takže je to dost o normálním životě táty a syna spisovatele v 50. letech, kdy spisovatel spíš přemýšlí, než tvoří, a pak nemá ani na maso k obědu a žije jen o rýži a fazolích. 75%, 18.5.2014.

18.05.2014

Malá roztomilá knížečka, kvalitně provedená. To je vnější pohled. Uvnitř je toho ještě více - kdo je pozitivní, otevřený, správně naladěný, nemůže se mít špatně. Ne nadarmo se říká, že víra i hory přenáší. Není to žádné vymývání mozků - prostě pokud jste povahy autora, uvěříte a knížka vám může i pomoct. A dokonce obsahuje i trochu vědeckého vysvětlení: tedy nevím, zda skutečně vědeckého, ale mně to vysvětlení stačí. Chce to se ke knížce vracet a osvěžovat si ji. 80%, 17.5.2014.

3 17.05.2014

Příběh je postaven na zajímavém nápadu, kdy na Maigreta je nastražena past, do které se chytí. Musí pak bojovat sám za svou čest, což mu je hodně komplkováno vysoce postavenými lidmi. Novela je psána velmi poutavě již od samého začátku. Simenon je věrný svému stylu, kdy příběh je postaven hodně na atmosféře a lidech. 85%, 12.5.2014.

2 12.05.2014

Velmi dobře napsané, čtivé. Nepřišlo mi to ani jako pohádka, ale spíš jako takový zajímavý příběh ze starší doby. 80%, 10.5.2014

2 10.05.2014

Kniha je psaná jako dokumentární román. Snaží se líčit maximálně nezaujatě a nestranně příběh dvou mladíků, kteří vyvraždili prakticky bezdůvodně nevinnou rodinu. Autor nejenže píše čtivě, ale díky podrobnému líčení obou vrahů i jejich prostředí si čtenář dokáže udělat velmi dobrý obrázek o neslavných hrdinech. Je to svým způsobem i psychologická sonda mužů, kteří byli zformováni špatnou výchovou a prostředím až ke zločinům. Při čtení si tak čtenář klade otázky, jak by jiné prostředí mohlo z hochů udělat šikovné studované slušné otce rodin.
Síla knihy je v tom, že na základě skutečného příběhu, podaného čtivou formou, přivádí čtenáře k přemýšlení a hloubání. To se daří spíš jen psychologickým románům, než běžným detektivkám. 85%, 5.5.2014.

05.05.2014

Zpočátku se zdá, že se detektivka rozjíždí jaksi neohrabaně, Simenon jakoby ještě nevěděl, jak psát, ale po chvíli se dílo rozvíjí svým správným simenonovským stylem: Maigret chodí, přemýšlí, vyptává se... Autor čtenáře dokonale dostává do prostředí děje. Hodnotná detektivka. 75%, 27.4.2014.

1 27.04.2014

Kniha se čte celkem dobře. Ovšem autor upustil od svého dřívějšího hodně realistického psaní k více líbivému, americkému trochu akčnímu stylu. Děj je spíš povrchní, což mi trochu vadí, protože by bylo zajímavější jít více do hloubky. 60%, 22.4.2014.

22.04.2014

Rozsah knihy je ohromující: přes 1000 stran většího rozsahu. Není to čtení na dobrou noc. Číst je třeba soustředěně, takže 20 stran v jednom kuse asi 2 h a víc se nedá. Díky tomu jsem celé dílo zvládl za 3,5 měsíce a rozhodně stálo za to. I když jsou části, které se opravdu nečtou snadno, jsou i pasáže, které jsou naopak velmi čtivé, např. část o třítýdenním útěku z tábora se čtou jedním dechem.
Jedná se o velmi podrobně zpracované a doložené svědectví o hrůzách v Sovětském svazu, počínaje revolucí 1917 (ale v mnoha zmínkách i z doby carského Ruska), kde hlavní část je především z let cca 1940-1960. Odhaluje neskutečné, až neuvěřitelné (přesto přesvědčivě napsané) hrůzy, páchané na milionech obyčejných, nevinných lidech. Ukazuje, že se smrtí Stalina v roce 1953 a nástupem Chruščova tyto hrůzy neskončily, jen se trochu překabátily. A já si troufnu říct, že i dnes, v roce 2014, mnohému není v této zemi konec. Budiž nám tato četba poučením, vzpomeňme si na absolutní bezmocnost lidí uvrhnutých do nepředstavitelně krutých podmínek ve vykonstruovaných procesech. Buďme neustále na pozoru, kam se nyní svět ubírá. Orwell nám to naznačil, Solženicyn doložil.
Nechť se tato kniha stane biblí demokracie. Nemohu už více psát, prosím, přečtěte si dílo a utvořte si svůj vlastní obraz. Z celkového pohledu prostě nelze dát míň než 5*. 12.4.2014.

25 12.04.2014

Jedna z prvních detektivek s Maigretem a patří rozhodně mezi ty lepší. Dobře se čte, zápletka je zajímavá. 80%, 1.4.2014.

01.04.2014

Jako první knihu autora jsem četl před nedávnem Obchodnici s prózou, která mě přímo omráčila. Tato kniha je trochu míň praštěná, ale opět se výborně čte (ten styl je jedinečný), je to osobitý humor, ale i (občas) drsná detektivka. 85%, 19.3.2014.

1 19.03.2014

Síla maigretovek je pro mě v tom, že jsou hodně lidské a ze života. Tento příběh patří mezi ně - odvíjí se dost rutinně, ale závěr je velmi poutavý a pěkný. 80% (díky závěru, jinak 75%), 16.3.2014.

1 16.03.2014

Obě novely jsou trochu nezvyklé. První je sice detektivka s Maigretem, ale ten je v USA a jen přihlíží soudnímu přelíčení. Moc zajímavé srovnání Ameriky a Evropy.
Druhá není o Maigretovi, naopak Maigret ji jakoby píše a adresuje ji SImenonovi. Není to detektivka, ale vyprávění o policii a taky o Maigretově životě.
Celkově 80%, 9.3.2014.

2 09.03.2014

Pro mě trochu zklamání. Příběh nemá šťávu, není nijak zvlášť zajímavý ani poutavý či čtivý. Celkem průměrná sci-fi na hranici 3-4*, dávám 70% a 3*, 24.2.2014.

1 24.02.2014

Každý příběh z této knihy je takové malé příjemné pohlazení. Jsou to příběhy zajímavé, psány s lehkým nadhledem a s laskavým humorem. Moje třetí knížka s obhájcem Rumpoleem není o nic slabší než obě předchozí. Moc příjemná četba, u které se člověk ani chvíli nenudí. 85%, 16.2.2014.

2 16.02.2014

Novela Případ Cecílie patří mezi autorovy lepší detektivky (a těch je většina), nejde zde jako obvykle o nějakou akci či honičku, ale o líčení vnitřních pochodů Maigreta, který si postupně skládá případ do konečného vyřešení.
Druhou novelu jsem četl již dříve z jiné knize od názvem V podzemí hotelu Majestic a i když si už přesně nevybavuji děj, celkově dávám knize poctivé 4*. 1.2.2014.

1 02.02.2014

Kniha je zajímavá nejen spoustou informací o gigantických opolidech vyskytujících se v současnosti skoro na všech kontinentech, ale také cestopisnými informacemi. Autor líčí ze své vlastní zkušenosti z cest zvyky horských kmenů jihovýchodní Asie, krásy kanadské divočiny apod. Doplněno spoustou pěkných ilustrací a několika přílohami barevných fotografií. Kniha opravdu velkého rozsahu je i velmi kvalitně a poctivě provedena. Obsahově zajímavá a čtivá. 75%, 30.1.2014.

1 30.01.2014

Simenon v této knížce ukazuje, že je také mistrem povídky. Všechny příběhy jsou zajímavé, psány velmi poutavě, čtivě a mají rychlý spád, navíc nechybí jemný humor. Škoda, že z originálních 15 povídek vyšlo jen 6. 85%, 19.1.2014.

2 19.01.2014

Všechny tři příběhy se dobře čtou, Umírající detektiv u mě patří mezi ty nejlepší, ale i ostatní dvě povídky jsou nadprůměrné. 80%, 5.1.2014.

05.01.2014

Celkem náročná a nevyvážená kniha. Mnohé povídky, i když jen na pár řádků, jsou kouzelné a zajímavé, jiné tak složité, čtou se velmi těžce, nedokážu se na ně ani soustředit a v důsledku mi nic nedávají (buď je nechápu, nebo ani nevím, co jsem četl). Pro mě jsou jednoznačně nejlepší a zároveň čtivé povídky Proměna a V kárném táboře. Ta druhá je mimořádně silná a působivá. Dále pak pro mě byli zajímavější spíš povídky z první části nazvané Rozjímání. Naopak poslední povídka Zpěvačka Josefína aneb Myší národ je tak komplikovaná, že jsem se ani za cenu velké snahy nedokázal soustředit a vlastně nevím, o čem byla.
Přestože jsou zde zajímavé komentáře, tento druh literatury vyžaduje v knize fundovaný doslov, který zde bohužel chybí. Celkově musím knihu ohodnotit jako průměrnou, 70% a 3*. 4.1.2014.

5 04.01.2014

Tak toto dílko je opravdový guláš. Autor pravděpodobně zamýšlel adresovat knihu čtenářům nástiletým, ale svým pojetím je to hodně naivní myšlenka. Pro staršího čtenáře působí až prostomyslně a pochybuji, že mladšího zaujme nebo mu snad i něco dá. Zpět ke guláši: Kučík se do 200 stran snažil zakomponovat život mladých maturantů a jejich rodičů: první sexuální vztahy, sociální nevyváženost (chudý Michal chodí s bohatou holkou, aby za něj platila...), korupce a uplácení politiků a podnikatelů (místostarosta radnice, bývalý vekslák jako majitel motelu), okrajově nezapomíná zmínit drogy, nechybí propadnutí Ludvy satanistické sektě (který se předtím vzorně staral o svou malou sestru, kterou bil otec alkoholik) a tak dále a tak dále. Výsledekm toho všeho je jakýsi nepovedený povrchní obraz české společnosti konce 90. let 20. století na menším městě. Bohužel čtenář se nestává součástí děje a nesžívá se či neprožívá děj spolu s hrdinou, neboť kniha ani hrdinu (hlavní postavu) nemá. Plusem je to, že autor umí psát celkem čtivě.
Kniha dle mého názoru nemůže oslovit žádnou čtenářskou obec. Pro mladé je spíš směšná, pro starší povrchní a špatně postavená. 55%, 27.12.2013.

28.12.2013