mgeisselreiter komentáře u knih

Jedna z prvních detektivek s Maigretem a patří rozhodně mezi ty lepší. Dobře se čte, zápletka je zajímavá. 80%, 1.4.2014.

01.04.2014

Jako první knihu autora jsem četl před nedávnem Obchodnici s prózou, která mě přímo omráčila. Tato kniha je trochu míň praštěná, ale opět se výborně čte (ten styl je jedinečný), je to osobitý humor, ale i (občas) drsná detektivka. 85%, 19.3.2014.

1 19.03.2014

Síla maigretovek je pro mě v tom, že jsou hodně lidské a ze života. Tento příběh patří mezi ně - odvíjí se dost rutinně, ale závěr je velmi poutavý a pěkný. 80% (díky závěru, jinak 75%), 16.3.2014.

1 16.03.2014

Obě novely jsou trochu nezvyklé. První je sice detektivka s Maigretem, ale ten je v USA a jen přihlíží soudnímu přelíčení. Moc zajímavé srovnání Ameriky a Evropy.
Druhá není o Maigretovi, naopak Maigret ji jakoby píše a adresuje ji SImenonovi. Není to detektivka, ale vyprávění o policii a taky o Maigretově životě.
Celkově 80%, 9.3.2014.

2 09.03.2014

Pro mě trochu zklamání. Příběh nemá šťávu, není nijak zvlášť zajímavý ani poutavý či čtivý. Celkem průměrná sci-fi na hranici 3-4*, dávám 70% a 3*, 24.2.2014.

1 24.02.2014

Každý příběh z této knihy je takové malé příjemné pohlazení. Jsou to příběhy zajímavé, psány s lehkým nadhledem a s laskavým humorem. Moje třetí knížka s obhájcem Rumpoleem není o nic slabší než obě předchozí. Moc příjemná četba, u které se člověk ani chvíli nenudí. 85%, 16.2.2014.

2 16.02.2014

Novela Případ Cecílie patří mezi autorovy lepší detektivky (a těch je většina), nejde zde jako obvykle o nějakou akci či honičku, ale o líčení vnitřních pochodů Maigreta, který si postupně skládá případ do konečného vyřešení.
Druhou novelu jsem četl již dříve z jiné knize od názvem V podzemí hotelu Majestic a i když si už přesně nevybavuji děj, celkově dávám knize poctivé 4*. 1.2.2014.

1 02.02.2014

Kniha je zajímavá nejen spoustou informací o gigantických opolidech vyskytujících se v současnosti skoro na všech kontinentech, ale také cestopisnými informacemi. Autor líčí ze své vlastní zkušenosti z cest zvyky horských kmenů jihovýchodní Asie, krásy kanadské divočiny apod. Doplněno spoustou pěkných ilustrací a několika přílohami barevných fotografií. Kniha opravdu velkého rozsahu je i velmi kvalitně a poctivě provedena. Obsahově zajímavá a čtivá. 75%, 30.1.2014.

1 30.01.2014

Simenon v této knížce ukazuje, že je také mistrem povídky. Všechny příběhy jsou zajímavé, psány velmi poutavě, čtivě a mají rychlý spád, navíc nechybí jemný humor. Škoda, že z originálních 15 povídek vyšlo jen 6. 85%, 19.1.2014.

2 19.01.2014

Všechny tři příběhy se dobře čtou, Umírající detektiv u mě patří mezi ty nejlepší, ale i ostatní dvě povídky jsou nadprůměrné. 80%, 5.1.2014.

05.01.2014

Celkem náročná a nevyvážená kniha. Mnohé povídky, i když jen na pár řádků, jsou kouzelné a zajímavé, jiné tak složité, čtou se velmi těžce, nedokážu se na ně ani soustředit a v důsledku mi nic nedávají (buď je nechápu, nebo ani nevím, co jsem četl). Pro mě jsou jednoznačně nejlepší a zároveň čtivé povídky Proměna a V kárném táboře. Ta druhá je mimořádně silná a působivá. Dále pak pro mě byli zajímavější spíš povídky z první části nazvané Rozjímání. Naopak poslední povídka Zpěvačka Josefína aneb Myší národ je tak komplikovaná, že jsem se ani za cenu velké snahy nedokázal soustředit a vlastně nevím, o čem byla.
Přestože jsou zde zajímavé komentáře, tento druh literatury vyžaduje v knize fundovaný doslov, který zde bohužel chybí. Celkově musím knihu ohodnotit jako průměrnou, 70% a 3*. 4.1.2014.

5 04.01.2014

Tak toto dílko je opravdový guláš. Autor pravděpodobně zamýšlel adresovat knihu čtenářům nástiletým, ale svým pojetím je to hodně naivní myšlenka. Pro staršího čtenáře působí až prostomyslně a pochybuji, že mladšího zaujme nebo mu snad i něco dá. Zpět ke guláši: Kučík se do 200 stran snažil zakomponovat život mladých maturantů a jejich rodičů: první sexuální vztahy, sociální nevyváženost (chudý Michal chodí s bohatou holkou, aby za něj platila...), korupce a uplácení politiků a podnikatelů (místostarosta radnice, bývalý vekslák jako majitel motelu), okrajově nezapomíná zmínit drogy, nechybí propadnutí Ludvy satanistické sektě (který se předtím vzorně staral o svou malou sestru, kterou bil otec alkoholik) a tak dále a tak dále. Výsledekm toho všeho je jakýsi nepovedený povrchní obraz české společnosti konce 90. let 20. století na menším městě. Bohužel čtenář se nestává součástí děje a nesžívá se či neprožívá děj spolu s hrdinou, neboť kniha ani hrdinu (hlavní postavu) nemá. Plusem je to, že autor umí psát celkem čtivě.
Kniha dle mého názoru nemůže oslovit žádnou čtenářskou obec. Pro mladé je spíš směšná, pro starší povrchní a špatně postavená. 55%, 27.12.2013.

28.12.2013

Obě novely patří mezi autorova psychologická dílka na nejvyšší úrovni. První se i výborně čte, u druhé jsem byl trochu nesoustředěný, přesto jejich vnitřní obsah je silný. Simenon prostě umí velmi dobře vystihnout lidské povahy, vnitřní pochody v myslích lidí, mezilidské vztahy. 90% a 5*, 25.12.2013.

2 25.12.2013

Autorovi se dobře daří postihnout téměř celou první polovinu 20. století z pohledu prosté hornické rodiny. Vzhledem k rozsahu díla nemůže jít příliš do hlouby. Románem se střídají popisné části s konkrétními příběhy hrdinů, takže čtivost kolísá. Pro náhled do prostředí a doby Anglie celkem zajímavé, ale literárně už ne tolik cenné. 70%, 3*, 21.12.2013.

21.12.2013

Životní příběhy a osudy různých lidí jsou většinou zajímavé, a to platí i pro tuto knihu, která je napsaná čtivou, jednoduchou formou. Osobně bych uvítal více podrobností. Mohlo by být totiž zajímavé dozvědět se víc o tom, jak autorovi předkové úspěšně vybudovali svůj byznys, stejně tak jeho táta, jak se mu podařilo před válkou úspěšně nastoupit do rodinného podniku. Autor to spíš jen zmiňuje, než by se tomu více věnoval. To platí i o dalších životních etapách, které by si jistě zasloužily více podrobností. Heller jen stručně nastiňuje, jak rodina v roce 1948 začínala v Americe z ničeho, rodiče dřeli manuálně, ale po roce již měli vlastní dům...
Autor jde tedy jen po povrchu, já bych uvítal podrobnosti o předválečné době, více také o době 1945-48 a v neposlední řadě více o úspěchu v Americe. Přesto jde o zajímavou a poučnou knihu. 14.12.2013, 75%.

1 14.12.2013

Knížka si spíš pro intelektuály, já jí moc na chuť nepřišel. Nečte se úplně snadno, ale hlavně děj je záhadný, nejasný, což by ani tak nevadilo, kdyby se ovšem vyjasnil. Mně zůstal utajen, nepochopen, neobjasněn. 8.12.2013, 60%.

08.12.2013

Z počátku mi trvalo, než jsem se chytil (nějak špatně se to četlo a nemohl jsem se soustředit; autor píše dost košatě, hodně dloukých souvětí...), ale pak se mi to líbilo pořád víc a víc. Příběhy jsou moc pěkné, chce to si zvyknout na autorův styl a pak naprostá spokojenost. Hodnocení kolísalo od nějakých 50% až k 80%, celkově dávám 75%. 4.12.2013.

04.12.2013

Pro mě bohužel jedno z nejslabších autorových děl. Chybí nejen jakékoliv vyšetřování, ale i typický Simenonův vhled do prostředí a postav. Prostředí boháčů sice popisuje, ale skutečně zůstává jen u popisu. Příběh samotný se nijak nevyvíjí, až na posledních pár stranách najednou Maigret na vše přijde, připraví past a vraha odhalí. 28.11.2013, 55%.

29.11.2013

Psáno čtivě, s humorem a nadhledem. Vzhledem k tomu, že román vyšel v roce 1951, řekl bych, že se v něm inspiroval Ian Fleming se svým Bondem (první román z roku 1953). Vystupuje zde tajný agent, objevuje se zde kód 0007, celé tajné oddělení, starý pán... Jedná se o klasickou sci-fi, jakou mám rád (vesmírní vetřelci, boj s nimi). Moc příjemné počtení. Snad jen ta romantická stránka zamilovanosti hlavního hrdiny je trochu hodně naivní a povrchní (ale o to ani tak nejde). 28.11.2013, 80%.

3 28.11.2013

Kniha se velmi dobře čte, autor je prostě takový trochu Okamura (dokáže radit ve všem možném). Pravidla pro úspěšnou kariéru ale u mě moc nebodují, ze 100 mě zaujalo tak možná 30. I to ale není zbytečné. 65%, 20.11.2013 (po třech přečteních).

22.11.2013