mgeisselreiter komentáře u knih

Nejdřív jsem viděl filmové zpracování od Soderbergha, to mě opravdu nadchlo. Pak další film od Tarkovského, to bylo hůř stravitelné. Pak jsem viděl znovu verzi Soderbergha (podruhé už to nebylo až tak úcvatné) a nakonec se dostal k tomuto románu, zároveň je to mé první setkání s Lemem.
Myšlenka díla je výborná, kniha je velmi čtivá i přes velké množství nezajímavých pasáží o salaristice apod. (ty jsem četl tak nějak samovolně a vlastně ani moc nevnímal, co čtu). Bohužel Lemovi se nepodařilo vytěžit z románu maximum, takže hlavní téma často opouští a zabředává do celkem nudných popisů výzkumů apod. Dávám tedy 75%, 3.8.2014.

4 04.08.2014

Moc povedený výběr tří novel, Simenon a jeho Maigret v nejlepším rozpoložení. Autor prostřednictvím Maigreta jako obvykle moc pěkně vykresluje atmosféru Paříže, dlouze dumá o podezřelých, analyzuje a nakonec případy odhaluje. 80%, 27.7.2014.

2 28.07.2014

Zajímavý pohled s humorem a nadsázkou na českou konzumní společnost. Humor jistě není špatný, ale mě tentokrát zrovna úplně nesedl, i když jsem se občas zasmál. Na knize mi spíš trochu vadí, že je to jen takový slepenec humorných skečů trochu ve stylu televizního sitkomu a nejde tak moc o nějaký zajímavý příběh. Proto dávám na rozhraní při 70% jen 3*. 18.7.2014.

20.07.2014

Moje první kniha od Fleminga. Četla se dobře, ale dějově je to celkem prázdné, tedy nic moc akce a hodně omáčky. 70% a tentokrát 3*, 16.7.2014.
25.1.2015 jsem poprvé shlédl filmové zpracování a musím říct, že to bylo podstatně lepší než kniha.

1 16.07.2014

Román dost odlišný od literatury, na kterou jsme zvyklí. Řekl bych, že dost dobře vystihuje japonskou náturu, nám celkem neznámou. Lidé jsou zde velmi vznětliví, věci často řeší bez uvážení spontálně. Zobrazuje Japonsko od roku 1945 do padesátých let, od prostého života na vesnici po studentský radikální život v Tokiu. Je to jakýsi průřez společností, zabývá se též vysokou politikou a s ní spojenou špínou a korupcí (velmi zajímavé). Nevynechává ani problém drog.
Pro mě velmi zajímavá kniha, přibližující vzdálené Japonsko ve své realitě bez příkras, navíc čtivě a zajímavě. 85%, 12.7.2014.

2 14.07.2014

Velmi zajímavé téma, které se zabývá farmaceutickými firmami, testováním léků a s tím spojenou korupcí na mezinárodní úrovni. Zároveň zobrazuje Afriku ve své kruté chudobě a těžkých podmínkách. Toto téma podává autor svým stylem, který není vždy čtivý, ale na druhou stranu působí velmi věrohodně a i když Carré v doslovu dementuje jakoukoliv podobnost se skutečností, přesto ve čtenáři zanechává pocit, že takto hnusně to téměř určitě ve světě chodí. Co autorovi vytýkám je špatné vykreslení postav, takže mi některé splývají a dokonce u jedné (ne zcela významné) postavě nemám jasno až do konce knihy, o koho jde. Za téma a příběh velké plus, za zpracování mínus, takže celkově 70% a 4*, 9.7.2014.

1 14.07.2014

Styl Čechury mám rád, píše s nadhledem, nadsázkou a s humorem a tak je třeba se dívat i na tento román. Je velice čtivý, je ze skutečného života Prahy současnosti a navíc je to i zajímavá detektivka. 80%, 29.6.2014.

2 29.06.2014

Knihu jsem četl jako náctiletý více než před 25 lety a tenkrát se mi líbila. Nyní jsem byl prvními povídkami skoro nadšen, ale postupně mé nadšení vyprchávalo. Nevím přesně, zda byl výběr tak šikovně uspořádán, nebo prostě bylo vše na stejné brdo, každopádně poslední 2 povídky jsem přelouskal skoro s nechutí. Celkově tedy dám 70% a 3*, 22.6.2014.

1 22.06.2014

Autor má osobitý, trochu zvláštní styl psaní a vyprávění, každopádně zajímavý a čtivý. Používá dost jednoduchých vět, příběh působí trochu stroze, Stamm prostě píše jaksi nezúčastněně, snad i odtažitě a chladně (nemíním to ale v negativním smyslu). Krajina náhodného žití líčí příběh obyčejné ženy, jedná se o psychologický román, který je hodně o životě a ze života. Hrdinové jsou běžní lidé, někdo se v nich možná pozná, někomu přijdou mnohdy těžko pochopitelní - ale to je život. 80%, 15.6.2014.

15.06.2014

Simenon řekl bych skoro na vrcholu svých dovedností. Nejen novely, ale bravurní povídky, ve kterých je snad ještě lepší. Ukazuje, že na malém prostoru dokáže navodit atmosféru, vystihnout postavy i prostředí, přinést zajímavou zápletku. 90% a 5*, 14.6.2014.

1 14.06.2014

Moc milá knížka. Autor inteligentně a čtivě píše, příběhy jsou různorodé, od společensko-kritických po detektivní, záhadné i trochu romantické. Vlastně se jedná o výbor některých povídek. 85%, 8.6.2014.

08.06.2014

Kniha se dobře čte. Pro mě byla velmi zajímavá, není to jen popis historických událostí, ale jde víc do hloubky. Zabývá se Rudolfem i Hannsem od narození, popisuje jejich život a zároveň popisuje, co se v té době dělo především v Evropě. Pomáhá čtenáři pochopit (Němce, vyhlazování Židů...).
Provedení je velmi kvalitní: nejen vazba s přebalem, ale i restřík, prameny... 85%, 30.5.2014.

1 30.05.2014

Po knize Jim Dandy (40%) a Čas tvého života (55%) jsem na třetí pokus už měl s autorem trochu víc štěstí. Tato knížečka se četla celkem dobře, je i slušně stravitelná. Autor se totiž nestaží cpát tolik svá moudra, takže je to dost o normálním životě táty a syna spisovatele v 50. letech, kdy spisovatel spíš přemýšlí, než tvoří, a pak nemá ani na maso k obědu a žije jen o rýži a fazolích. 75%, 18.5.2014.

18.05.2014

Malá roztomilá knížečka, kvalitně provedená. To je vnější pohled. Uvnitř je toho ještě více - kdo je pozitivní, otevřený, správně naladěný, nemůže se mít špatně. Ne nadarmo se říká, že víra i hory přenáší. Není to žádné vymývání mozků - prostě pokud jste povahy autora, uvěříte a knížka vám může i pomoct. A dokonce obsahuje i trochu vědeckého vysvětlení: tedy nevím, zda skutečně vědeckého, ale mně to vysvětlení stačí. Chce to se ke knížce vracet a osvěžovat si ji. 80%, 17.5.2014.

3 17.05.2014

Příběh je postaven na zajímavém nápadu, kdy na Maigreta je nastražena past, do které se chytí. Musí pak bojovat sám za svou čest, což mu je hodně komplkováno vysoce postavenými lidmi. Novela je psána velmi poutavě již od samého začátku. Simenon je věrný svému stylu, kdy příběh je postaven hodně na atmosféře a lidech. 85%, 12.5.2014.

2 12.05.2014

Velmi dobře napsané, čtivé. Nepřišlo mi to ani jako pohádka, ale spíš jako takový zajímavý příběh ze starší doby. 80%, 10.5.2014

2 10.05.2014

Kniha je psaná jako dokumentární román. Snaží se líčit maximálně nezaujatě a nestranně příběh dvou mladíků, kteří vyvraždili prakticky bezdůvodně nevinnou rodinu. Autor nejenže píše čtivě, ale díky podrobnému líčení obou vrahů i jejich prostředí si čtenář dokáže udělat velmi dobrý obrázek o neslavných hrdinech. Je to svým způsobem i psychologická sonda mužů, kteří byli zformováni špatnou výchovou a prostředím až ke zločinům. Při čtení si tak čtenář klade otázky, jak by jiné prostředí mohlo z hochů udělat šikovné studované slušné otce rodin.
Síla knihy je v tom, že na základě skutečného příběhu, podaného čtivou formou, přivádí čtenáře k přemýšlení a hloubání. To se daří spíš jen psychologickým románům, než běžným detektivkám. 85%, 5.5.2014.

05.05.2014

Zpočátku se zdá, že se detektivka rozjíždí jaksi neohrabaně, Simenon jakoby ještě nevěděl, jak psát, ale po chvíli se dílo rozvíjí svým správným simenonovským stylem: Maigret chodí, přemýšlí, vyptává se... Autor čtenáře dokonale dostává do prostředí děje. Hodnotná detektivka. 75%, 27.4.2014.

1 27.04.2014

Kniha se čte celkem dobře. Ovšem autor upustil od svého dřívějšího hodně realistického psaní k více líbivému, americkému trochu akčnímu stylu. Děj je spíš povrchní, což mi trochu vadí, protože by bylo zajímavější jít více do hloubky. 60%, 22.4.2014.

22.04.2014

Rozsah knihy je ohromující: přes 1000 stran většího rozsahu. Není to čtení na dobrou noc. Číst je třeba soustředěně, takže 20 stran v jednom kuse asi 2 h a víc se nedá. Díky tomu jsem celé dílo zvládl za 3,5 měsíce a rozhodně stálo za to. I když jsou části, které se opravdu nečtou snadno, jsou i pasáže, které jsou naopak velmi čtivé, např. část o třítýdenním útěku z tábora se čtou jedním dechem.
Jedná se o velmi podrobně zpracované a doložené svědectví o hrůzách v Sovětském svazu, počínaje revolucí 1917 (ale v mnoha zmínkách i z doby carského Ruska), kde hlavní část je především z let cca 1940-1960. Odhaluje neskutečné, až neuvěřitelné (přesto přesvědčivě napsané) hrůzy, páchané na milionech obyčejných, nevinných lidech. Ukazuje, že se smrtí Stalina v roce 1953 a nástupem Chruščova tyto hrůzy neskončily, jen se trochu překabátily. A já si troufnu říct, že i dnes, v roce 2014, mnohému není v této zemi konec. Budiž nám tato četba poučením, vzpomeňme si na absolutní bezmocnost lidí uvrhnutých do nepředstavitelně krutých podmínek ve vykonstruovaných procesech. Buďme neustále na pozoru, kam se nyní svět ubírá. Orwell nám to naznačil, Solženicyn doložil.
Nechť se tato kniha stane biblí demokracie. Nemohu už více psát, prosím, přečtěte si dílo a utvořte si svůj vlastní obraz. Z celkového pohledu prostě nelze dát míň než 5*. 12.4.2014.

25 12.04.2014