Člověk obojživelník
Alexandr Romanovič Běljajev
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74727/clovek-obojzivelnik-74727.jpg
4
130
130
Hrdina příběhu, mladý Indián Ichtiandr, je snad nejlépe propracovanou postavou, kterou kdy Běljajev stvořil. Jako malý chlapec se dostal k doktoru Salvátorovi, který mu voperoval žraločí žábry. Od té doby vede podivuhodný život: dovede žít pod vodou jako ryba, ale dokáže určitou dobu strávit také na vzduchu. stejně jako v předchozích příbězích i v této práci určil autor kladným postavám úděl stát se terčem hanebných intrik: Ichtiandra zajmou zločinci a nutí ho, aby jim lovil perly. Doktor Salvátor je postaven před soud a musí se hájit z obvinění, že Indiána zmrzačil a že se postavil proti samotnému bohu svým rouhavým pokusem měnit člověka, nejdokonalejší dílo Stvořitelovo.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1967 , Mladá frontaOriginální název:
Čelověk - amfibija, 1957
více info...
Přidat komentář
četla jsem v mládí a viděla jsem film https://www.youtube.com/watch?v=mnwAmciwySA&;ab_channel=olgadikantova
Nesmírně naivně napsaný příběh, ovšem musíme se podívat na dobu jeho vzniku... Nicméně třetí mořskou hvězdici přidám za Salvátorovy (autorovy) názory na tehdy nezvyklou, a přesto se už objevující problematiku enviromentalistiky. Ačkoliv mi bylo na blití z dodnes přetrvávajícího přesvědčení, že příroda je tu hlavně proto, aby jí využíval člověk, a že zvířata jsou od toho, aby se pokusy nejdřív dělaly na nich... No nic, nemusí pršet, stačí když kape, a proto u sebe knížku řadím mezi klasická SF díla.
Jo, von je i film, jo? Jdu shánět.
Jako dítě jsem viděla jen film a teprve dnes se dovídám, že byl natočen podle knihy. U filmu jsem ani nedýchala a pár slziček určitě prolila. Asi se po knize poohlédnu. Přestože čtu od raného dětství, tahle mi nějak unikla.
Neobyčejný zážitek, hlavně v dětských letech, teď v dospělosti to člověk vnímá jinak. :-)
Běljajev byl jedním z autorů, dostupných i v temné totalitě 50. let. A zejména Člověk obojživelník byl z těch lepších. Kniha mého dětství
Četla jsem ji hodně dávno - možná před 60 lety a tehdy to pro mne byl neobyčejný zážitek.
Tuto knihu jsem opravdu nepobral. Nechápu ji. Jsem fanoušek sci-fi, ale nebyl jsem schopen najít téměř nic pozitivního. Knihy vždy přečtu celé, tak jako v tomto případě, ale zhodnotím to takto: ten čas mi už nikdo nevrátí.
Po Dni Trifidů byla tato kniha spíše zklamáním, jelikož byla laťka staršího sci-fi nastavena moc vysoko. Konec mne nezaujal, postava Ichtyandra mne nijak zvlášť nepřekvapila. Možná tak pohled na jeho postavení v lidské a mořské společnosti, kdy do ani jedné zcela nepatřil. Odloučení...
Asi se ke knize nevrátím, ale řekla bych, že určitě stála za přečtení.
Čtivý a zároveň nesmírně naivní příběh.
Hlavního hrdinu bych nejradši místo soucitu profackoval žraločí ploutví, neboť téměř pokaždé se místo řešení problémů vrhá uraženě do vody.
A tak, paradoxně, jsem chápal a svým způsobem i fandil obchodníkovi s perlami, jelikož jeho motivace a následné chování je naprosto logické a pochopitelné.
Za pozornost stojí řeč Ichtyandrova "stvořitele" v závěru románu, kde bez velkého patosu suše konstatuje nezastavitelnost vědeckého pokroku a povrchní chování jeho kritiků více či méně tajně využívajících plodů vědy ku vlastnímu prospěchu.
Kdysi jsem viděl film a teď jsem sáhl po knize. Těšil se na knihu, ale za ta léta, co jsem film viděl, mne kniha tolik nebavila.
Patrně jediná z oblíbených knih mojí mamky, kterou jsem byl ochoten si přečíst. Ale nelituju toho. Pěkný příběh i když místy přinejmenším trochu zvláštní.
Jako dívenka jsem pro Ichtyandra plakala. Že už ho nikdy nepotkám, protože musí žít v moři a tam mu bude zima a smutno. Že někdo může být tak zlý a způsobit mu to. Byla jsem to nevinná dětská dušička...
Jako jedinou knizku co jsem cetl v 11 letech a byl jsem do ni zazranej.pak se mi stratila a ja nikdy nevedel kam se podela az jsem shledl film ktery se mi vubec nelibyl.ted teprve poznavam na techto strankach ze se da koupit a poprosim o doporuceni na podobny zanr.dekuji
Ze začátku mě bavila , ale pak se to nějak pokazilo. Vylepšila to až závěrečná část, kde konečně vložil autor svou hlavní myšlenku.
Další kniha mého raného mládí. Film mě tolik nezaujal,ale knihu si hýčkám dodnes
Román, který byl i předlohou pro filmovou verzi, pojednává příběh o vědci, který zachránil život dítěti tím, že mu transplantoval žraločí žábry, ---
Jako dítě jsem tu knížku milovala, příběh mně připadal neskutečně dobrodružný... nevím, nakolik by se mi líbil teď,ostatně bych si jej mohla někdy znovu přečíst, knížku mám z jednoho antikvariátu... nicméně z hlediska tehdejšího vnímání malého/mladého čtenáře dávám plné hodnocení. :-)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Člověk obojživelník |
| 1967 | Hlava profesora Dowella |
| 1960 | Ariel |
| 1985 | Poslední Atlantiďan / Hlava profesora Dowella |
| 1975 | Posledný človek z Atlantídy / Ostrov stroskotaných lodí |
Knihu jsem četla v mládí několikrát, skvělý science fiction příběh. Jednoduše, vkusně, poutavě a nápaditě napsáno. Za mě stojí za pozornost.