Co Alice neřekla
T. A. Cotterell
Malířka Alice žije va spokojeném manželství s Edem a jejich dvěma dětmi. Tedy až do dne, kdy její muž na několik dlouhých hodin zmizí a nikdo o něm neví. Když se konečně ozve, omlouvá se, že se příšerně opil a zůstal v jakémsi cizím bytě. Velmi se za to stydí. Krátce nato však Alice zjistí, že byla zavražděná mladá sochařka, která si potrpěla na starší ženaté pány, načež se ukáže, že Ed byl v době, kdy zemřela, u ní. Shodou okolností to bylo zrovna v době, kdy byl nezvěstný… A pak Ed přizná, že se s dívkou nejspíš vyspal, jak byl opilý. A že mu zemřela pod rukama. A že to byla nehoda a on se jí prý snažil zachránit a oživovat – je přece lékař. Alice poskytne svému manželovi před policií alibi, tím ovšem celá záležitost rozhodně nekončí... Vynikající debutový psychothriller britského novináře T. A. Cotterella.... celý text
Romány Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
What Alice Knew, 2016
více info...
Přidat komentář
Bohuzel se musim pridat k vetsine. Zaujal me nazev, vlastne i tema, ale potencial zustal nevyuzity. Trosku Zlocin a trest z Wishe. Mozna to bylo tou strasne nesympatickou hlavni hrdinkou, Ed taky nic moc, neslo se s nimi nijak ztotoznit.
Knížka byla ze začátku čtivá, ale pak už mě příběh tak moc nebavil a konec jsem teda vůbec nepochopila. Zajímavé bylo sledovat vývoj vztahu Alice a Eda před a po události, která ovlivnila život celé jejich rodiny. 3*
Čekal jsem průměrnou detektivku a vyklouzl z toho solidně napsaný psychologický román. Čtení mě těšilo, proměna hrdinů pohled na ně, jak se postaví ke zločinu, byl velice zajímavý. Postava Alice vlastně spěje k závěru celou dobu - a závěr je stejně překvapivý a nečekaný. A je dost na nás, abychom se rozhodli, jestli autorovu hru přijímáme, nebo nás štve - z mnoha důvodů. Za mě dobré, ale oddechovka to prostě není. A není to detektivka, která by se přečetla za odpoledne, od poloviny bylo vše jasné a vlastně nuda.
Blbost, opravdu ztráta času. Co to bylo? Může mi někdo vysvětlit pointu této knihy? Alice byla přesně ten typ postavy, kterou úplně nesnaším. Nesympatická, ufnukana, rádoby bojující za pravdu a spravedlnost. A ten konec jsem fakt nepochopila. Byl nelogicky a hloupý.
Nebylo to úplně špatné, je to trochu jako Zločin a trest. Akorát jsem nepochopila, jak by pomohla Alice trestu za zločin tím, že to řekne svým malým dětem. To mi přišlo už mic mimo...takže dávám 3 *
Knihu jsem sice docetla, ale čekala jsem více. Kniha me nezaujala a byla vcelku nudná. Nutila jsem se číst dokonce protože jsem chtěla dat knize šanci. Musím říct, ze pro me kniha byla zklamanim a naprostou ztrátou času. Rozhodne nedoporučuji.
Po této knížce jsem sáhla v knihovně úplnou náhodou a i přes nízké hodnocení tady na databázi, jsem jí dala šanci. Zpočátku to nebylo špatné, některé pasáže byly lepší, některé trochu pokulhávaly, ale takový konec jsem absolutně nečekala a pořádně jsem ho snad ani nepochopila.
Od knizky jsem cekala vic.Pribeh dobry,ale kniha strasne zdlouhava.Zbytecne popsane listy.
Bohužel se taky přidávam k ostatním.Jednou jsem knihu odložila pak se kní vrátila. Zaujal mě název knihy ,začatek mě prišel dobry,ale dál mě to uz nebavilo.
Čekala jsem mnohem víc, ale kniha se vlekla, půlka mi přišla zbytečná a závěr úplně mimo. Škoda papíru musím říct, dočetla jsem jen proto, že nerada odkládám knihy nedočtené.
Jednou jsem tuto knihu již odložila, nyní už jí mám za sebou a je to k uzoufání. Ztráta času….
Alice nutí Eda se přiznat, aby jejich děti nevyrůstaly ve lži, aby je nakonec sama donutila ve lži žít celoživotně. Asi jsem moc povrchní, ale z psychologického hlediska nepovažuji závěr za věrohodný. Logiku pro mě mělo rozhodnutí jejího otce, rozhodně ne to její. Nudu ale knize přičítat nemohu.
Přidávám se k ostatním komentářům. Kniha je neuvěřitelně nudná, jenomže mi bylo líto ji nedočíst, když jsem ztratila se čtením dost času.
A ten konec???
Prý nezajímavé, fakt hlúposti,moc slov, nezáživné, blbost... Co tihle lidi vlastně četli? Jak mohou být tak nesoudní? Slabá nebo žádná inteligence? Zvyk na béčkové krváky? Potřeba rychlých akcí?
Tato knížka je velmi dobrý psychologický román - kéž bych takhle uměla psát! Výborná psychologie postav, jejich jednání, úvah a charakterů, výborné přirozené dialogy, výborný námět. Odkazy na osobnosti, které by měli znát i školáci. Pravda kontra lži v umění i v životě. (A chyby v textu? Nepraktičnost papírového kornoutu na vodu zkritizovala sama hlavní postava, kelímek byl s kafem, sklenice tam nevedou, tečka.)
Konec jsem si podvědomě přála jiný, už mi to tvrdé prosazování pravdy taky šlo na nervy, chyběl v něm rozum. Ale hvězdičku za to nemohu ubrat. Doporučuji všem příznivcům malířství a psychologie.
Za mňa celé zle. Autor tam písal veci ktoré čitateľa vôbec nezaujímajú. Kľudne to mohol napísať na 200 strán a nie na 300 a mohol sa viac venovať tomu čo sa tam malo diať. Čo sa týkalo vyšetrovania a podobných vecí tak áno, to zaujímavé bolo a poháňalo ma to viac a viac k čítaniu, ale autor si to pokazil tým, že tam písal fakt hlúposti. Čiže za mňa táto kniha, NIE.
Čekala jsem od knihy více, námět sice dobrý, ale zpracování mě zklamalo - z mého pohledu zbytečně moc slov.
Hlavní hrdinka mi výsledně nebyla sympatická, chvílemi se zdálo, že neví, co si myslí a dělá. A závěr se mi zdál velmi nepravděpodobný.
Kniha se mi nelíbila. Do čtení jsem se musela nutit, skoro jsem jí odložila, ale chtěla jsem vědět jestli třeba nezměním na konci názor. Tak bohužel, konec byl nic moc, stejně jako celá kniha.
Kniha se mi libila. Psychologie postav, vhled do umění portrétistky, detektivka, vina, morálka, výchova, manželství, vztahy, důvěra, všechno se mi tam líbilo. Dovedla jsem se vcítit do pocitů Alice. "Veškeré umění je hledání pravdy". Zajímavá věta z knihy. Dnes to umělci velmi často takto nevnímají. Škoda. Konec knihy jsem ale nepochopila. Proto ubiram hvezdicku.
Rozjezd byl dobrý, ale pak nuda s únavnou hlavní postavou, která nad situací podrobně dumá pořád dokola - a najednou konec, který mi tak úplně nedával smysl. Dokonce jsem se vracela, jestli se mi náhodou neslepily stránky.