Co by to bylo, kdyby to byla láska
Jan Kostrhun
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/53662/mid_co-by-to-bylo-kdyby-to-byla-laska-D71-53662.jpg
4
23
23
Román o vzniku románu, situovaný na současný jihomoravský venkov i do Prahy, ztvárňuje s jemným humorem a sarkastickou ironií příběh spisovatele, který se při tvorbě sblížil s vdanou lékařkou a vzhledem k tomu, že je sám ženat, řeší nelehké citové dilema.
Přidat komentář
Tak jsem po letech zkoušela knížku znovu přečíst, viz můj dřívější komentář. Kdysi se mi knížka líbila, tentokrát jsem se nedostala dál jak na stranu 30, ani trochu mě to nebavilo. Časy se změnily, můj čtenářský vkus a nároky, jak je vidět, také. Knížku ukládám k věčnému spánku do zadní části své knihovny.
Kdysi jsem tuto knihu četla a líbila se mi, možná i proto,že jsem znala prostředí i lidičky,kteří se staly předlohou hrdinů knihy.Teď jsem překvapená kolik knih pan Kostrhun napsal.Budu se muset polepšit a dohnat mezery v četbě.
Knížku mi kdysi věnoval dědeček, který ji vyhrál v nějaké křížovkářské soutěži. Napřed jsem si říkala, že to bude asi nějaký zaprášený ležák, který zbyl někde v knihkupectví :-) ale pak se mi knížka zalíbila, a to vážně hodně. Mám ji dosud v knihovně a možná si ji zase někdy přečtu. Uvidím, jak mě po letech zaujme příběh ze socialistické minulosti ;-)
Ostatně, láska je přece věčná :-).
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nevěry II |
| 1982 |  Co by to bylo, kdyby to byla láska |
| 1986 | Svatba století |
| 1979 | Vinobraní |
| 1987 | Podivínské novely |
Hlavním hrdinou knihy je spisovatel Jan Kubeš, který se vrací do menšího města na jižní Moravě, kde před lety opustil svou ženu a dvě děti, aby zde napsal román z lékařského prostředí...
Kniha je odrazem své doby. Některé kapitoly se mi četly naprosto samy a jiné jako by se zastavil čas a já měla pocit, že autor pouze nuceně přidává situace a postavy, jen aby kniha měla více stránek...
Ilustrace mě moc oslovily, takže přečteno jako Výzva 2021 Kniha obsahující ilustrace
... Karolek se obrátil na pravý bok, Milena na levý. Ten metr prostoru, mezi nimi, vystlaný bílým prostěradlem, se propadl někam hluboko, kam ani pohled nedosáhne, vyrostl někam vysoko, kam ani zbožné přání nedolétne....