Co dělá národy úspěšnými - Síly změny v postkrizovém světě
Ruchir Sharma
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356045/mid_co-dela-narody-uspesnymi-sily-zmeny-CPv-356045.jpg
2
1
1
Krize roku 2008 udělala konec iluzím, že prosperita a politický klid se budou dál šířit donekonečna. Současný svět je ochromován pomalým růstem a rostoucími nepokoji. Jak tedy můžeme určit, teré země budou prosperovat a které se propadnou? V knize Vzestup a propad zemí oceňovaný autor Ruchir Sharma shrnuje výsledky svých pětadvaceti let cestování po celém světě a nově promýšlí pochmurnou ekonomickou vědu jako praktické umění. Redukuje tisíce faktorů, které mohou formovat budoucnost země, a vytváří z nich deset jasných pravidel, s jejichž pomocí můžeme určit další velké vítěze a poražené v globální ekonomice. Každé pravidlo sleduje politické, ekonomické a společenské podmínky země v reálném čase, aby se filtroval mediální humbuk a nepodstatnosti. Pravidlo „Záleží na lidech“ ukazuje, jak pomalý růst populace podrývá ekonomický růst a řadí země podle toho, jak dobře na to reagují. Pravidlo „Kruh života“ popisuje, jak cykly politické samolibosti a nepokojů sytí ekonomické boomy a propady. Uprostřed sílícího napětí ze sociální nerovnosti demonstruje pravidlo „Dobří miliardáři, špatní miliardáři“, jak seznamy miliardářů mohou poskytnout vodítka k tomu, které ekonomiky jsou nejvíce či nejméně ohroženy nečestně získaným bohatstvím. V době, kdy svět bojuje s biliony dolarů nového dluhu, pravidlo „Polibek dluhu“ vysvětluje, jak rozdělit země, které s největší pravděpodobností této hrozbě uniknou, od zemí, jež se pod ní zhroutí. Všech deset pravidel je pomůckou pro kohokoli, koho zajímá, které země budou pravděpodobně v této éře – nebo ve kterékoli jiné éře – prosperovat nebo padnou. Poslední kapitola zavede čtenáře na překvapivou cestu kolem světa, při níž se dozvíme, kdo bude v nejbližších letech vítězem a kdo poraženým. Sharma oživuje své vyprávění setkáními s prezidenty, magnáty a vesničany od Ria až po Peking, takže tato kniha je průkopnickým praktickým průvodcem pro pochopení našeho nestálého světa.... celý text
Přidat komentář
Autorovy knížky
| 2017 |  Co dělá národy úspěšnými - Síly změny v postkrizovém světě |
(SPOILER) Kniha mě místy nudila. Jedná se o mix ekonomických pouček, které jsou jinde vysvětleny lépe a autorových názorů. Autor hodně cestoval, a píše o mnoha zemích, nicméně s jeho interpretací toho, co viděl, často nesouhlasím, jindy se mi zdá, že věci jsou natolik zjevné, že o nich ani nemusel psát.
Kapitola první – Ekonomika má problémy, protože klesá růst počtu obyvatel ve vyspělých zemích. Po druhé světové válce rostl počet produktivního obyvatelstva o 2%, to znamená dvouprocentní růst ekonomiky, aniž by se cokoliv jiného muselo zlepšit. Protože kapitalistická ekonomika potřebuje růst (pokud se podnikatelé snaží zvyšovat produkci, ale neroste ekonomika, roste nezaměstnanost), je pro ni ztráta populačního růstu kritická. Zaostalé země s rostoucí populací nerostou ekonomicky podle autora proto, že nedokáží přilákat investice. Autor podporuje vyšší věk odchodu do důchodu, větší zapojení žen do práce, řízené přistěhovalectví (neuvádí však, jak jej řídit) a cokoliv, co zvýší počet lidí v ekonomice. Kniha se tak odlišuje od těch, co tvrdí, že problémem je nezaměstnat. Zde se naopak tvrdí, že problémem je málo lidí. Naštěstí může pomoci robotizace. Druhá kapitola knihy se zabývá reformami. Na začátku nastoupí reformátor, udělá reformy a poté co se ujme moci, přestane dělat reformy a časem přijde problém. Ovšem jak poznat úspěšného reformátora, když většina jich selže? To nikdo neví. Případ reformátora je popsán na mnoha příkladech, například na Putinovi, a jsou podrobně rozebírány. Třetí kapitola dělí bohaté na ty dobré a zlé. Pokud jsou bohatí dobří, lidé je podporují, pokud ne, zvolí si levicového demagoga, který zničí ekonomiku. Musíme jen doufat, že naši boháči budou uvědoměle „ti dobří“. Ti špatní jsou především ti, kteří korumpují. O něco později je však konstatováno, že v rozdělování je nutná rovnováha. V této části je zmíněno mimo jiné setkání autora s Babišem a pár slov o ČR – ale skutečně jen pár. Analyzuje se stav dobrých a špatných miliardářů ve světě. Ve čtvrté kapitole autor řeší, zda jsou nutné zásahy státu a dochází k v podstatě k tomu, že vlastně neví, ale spíše je pro menší stát. Pátá kapitola se zabývá polohou státu a dochází k tomu, že nejvýhodnější je být poblíž velké ekonomiky a být otevřenou ekonomikou, koncentrace lidí ve městech nesmí být ani velká, ani malá. Šestá kapitola se zabývá investicemi – nic co by stálo za zmínku. Sedmá kapitola se zabývá inflací, zdůrazňuje důležitost propojení sítěmi, které zajišťují dostupnost věcí a problémy při jejich nedostatečnosti či kolapsu, zajímavá je také část o tom, jak inflace a deflace probíhala v historii. Tím jsem se dostal za polovinu knihy. Další témata jsou například dluh nebo média.