Co dělal Mehmet Erbil o dni volna

Co dělal Mehmet Erbil o dni volna
https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92465/bmid_co-delal-mehmet-erbil-o-dni-volna-u7L-92465.png 4 28 28

Kouzelný příběh o jednom (obyčejném) dni dvou lidí v Turecku - zahraničního botanika, studujícího tamní floru a místního učitele, který si přivydělává sběrem kovových plechovek od nápojů.

Literatura světová Povídky
Vydáno: , BB art
Originální název:

Day Out for Mehmed Erbil, 1999


více info...

Přidat komentář

Leona333
03.11.2024 4 z 5

Já postavím si bezvadný most,
pevné pilíře a bude jich dost,
aby udržely aspoň tolik
co láska, víra má váží.

Pak přejdu tam, kde mě nečekáš,
malý je most, ale rozhodně náš
a vyhrává ten, kdo se vzdálenost
překlenout snaží...

Tak tenhle text písně Mosty, kdysi tak často hrávané v rádiích..., mi pokaždé přijde na mysl, když si o svém dni volna, pro zlepšení nálady..., sáhnu do své knihovny, pro tuhle skvělou povídku...
Protože přesně o tomhle, tenhle laskavý příběh je. Ne o ničení a bourání všeho kolem nás..., ale o vytváření si imaginárních, neviditelných mostů mezi námi lidmi bez ohledu na to, jaká je zrovna nad námi konstelace hvězd, nebo politická situace v jednom, či druhém táboře...
I na pár stránkách, může pro nás čtenáře autor "zachytit něco zcela všedního," v mimořádně písemném projevu...

Alma-Nacida
16.09.2023 4 z 5

Lidskost a prostá slušnost, takové povzbuzení na dvou desítkách stránek. Autorova předmluva dodala povídce rámec, bez kterého by to asi nebylo ono. Tato jednohubka pro mě byla jako milé pohlazení.


EvikU.
06.08.2022 4 z 5

Tahle kniha nebo spíše povídka v sešitovém vydání se ke mně dostala přes písmeno C. Ve výzvě pročteme abecedu.

Povídka je krátká, ale i za tak málo stran může nabídnout lidskost, ochotu pomoci, pochopit jeden druhého a to i když nemluví stejným jazykem a rozumí si tak 2 až 3 slova.

Milé čtení.

jaroiva
12.09.2021 4 z 5

Milá krátká povídka. Někdy se dá rozumět i bez znalosti nějakého společného jazyka.

mi-380
01.03.2021 5 z 5

Autor mě ani tentokrát nezklamal. Dojemná a smutná „komunikace“ dvou botaniků v Turecku u Gallipoli. Povídka plná soucitu a pochopení pro lidi různých kultur, kteří si přes všechny možné jazykové, náboženské i materiální překážky dokázali udržet svou hrdost a smysl pro lidskou sounáležitost.
95 % (aktuálně 16 hodnocení s průměrem 89 %).

P.S.
V hlavě mám stále mé dvě nedávné nezapomenutelné cesty po Turecku, plném milých a ochotných lidí, krásné krajiny, přeplněných tržnic, moderních měst, chudých vesniček, nových dálnic, úžasných památek. Z paměti nikdy nevymažu prolézání přírodních zázraků v Kappadokii a Pamukkale, teplé moře, sníh v horách, nové tramvaje Škoda v městě Konya. Jenže ta současná Erdoganova politika mě straší. Make Türkiye Great Again za každou cenu? V Kurdistánu, v Sýrii, v Arménii, kolem řeckých ostrovů? Vzdalování se Evropě… Co by tomu řekl tatíček Mustafa Kemal Atatürk?

kaja77
11.02.2020 5 z 5

Milé, kraťoučké čtení, místy téměř dojemné. Zkrátka velmi příjemně strávená půlhodinka.

Kiks
10.03.2018 5 z 5

Jednoduše krásné. Rozhodně jsem tuhle povídku nečetla naposledy. Člověka doslova pohladí po duši. :)

Vesmich
22.01.2017 5 z 5

Sešitek mám trvale v autě a vždycky, když trčím v koloně na D1, D11, D8,D2 a jiných D a A, přečtu si to. Znám už to tedy víceméně zpaměti, ale ne a ne se to omrzet. Prostě se potkají dva, kteří by si tolik rozuměli, nebýt té zpropadené jazykové bariéry...