Louis De Bernières

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 13 knih

Mandolína kapitána Corelliho

Ptáci bez křídel

Válka o zadnici Dona Emmanuela

Seňor Vivo a drogový baron

Nové komentáře u knih Louis De Bernières

Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána

„Za mě se třetím dílem mírný sešup dolů. Jako by to autor nějak neudržel. Co jsem dřív vítala jako pestrost a bohatost příběhu, to mi tady přišlo jako nadbytečnost, opakování se a jakási rozplizlost, nemělo to tu kompaktnost předchozích dílů. Však je to taky díl nejtlustší, a přitom zbytečně, prospělo by tomu proškrtání, nejen slov, ale klidně celých linek. Třeba bych úplně vyhodila linku "Sibyla a mrzák" a dokonce i linku kardinála Guzmána, což je celkem paradox, když se po ní celá kniha jmenuje. Ale zaboha nemůžu přijít na to, proč to tam vlastně bylo, s hlavním dějem to vůbec nesouviselo (myslím ti démoni, ještě tak úmorně zdlouhavě, a nemoc, Cristóbal...), a jako by to autorovi v průběhu došlo, že už to nijak nepropojí, tak to nechal podivně vyšumět do ztracena. Takže jsem se tentokrát docela do čtení nutila a poprvé jsem i byla nucena jeden odstavec přeskočit, protože to násilí na mě prostě bylo moc. Škoda, vždycky je lepší, když se kvalita stupňuje než naopak. Ale celkově je to povedená trilogie, která stojí za přečtení.“... celý text
— LaCucaracha

Generálova šťastná smrt

„Jen modrá čísla? Tak já mírně nadhodnotím, dám plný počet hvězd, protože tahle povídková kniha o britském venkově, jaký už několik desítek let neexistuje, se mi dokonale trefila do podzimní nálady. Některé příběhy jsou úsměvné, mnoho z nich rozesmutní, ale já jsem si užila jak svérázné i obyčejné obyvatele s jejich rozmanitými příhodami, tak popisy krajiny, přírody, zvířat atd. Číst tohle dílko bylo jako sedět na zahradě v babím létě, zatímco vám pod dlaněmi vrní kočka, pes vám plive klacky do klína, za plotem se pasou krávy, ptáci švitoří z keřů... a v sousedství zemřela čupr babka, co na rozhrkaném bicyklu rozvážela Avon. S Bernierésovou jihoamerickou "Válkou o zadnici dona Emanuela" jsem chvílemi bojovala, proto mi tahle půjčená knížka ležela netknutá na poličce velmi dlouho (promiň, Gabko, a děkuji). Ovšem v anglické vesničce inspirované autorovým mládím jsem se cítila jako doma, tedy kdyby byl můj domov téměř ideální. 85%“... celý text
— Metla

Co dělal Mehmet Erbil o dni volna

„Já postavím si bezvadný most, pevné pilíře a bude jich dost, aby udržely aspoň tolik co láska, víra má váží. Pak přejdu tam, kde mě nečekáš, malý je most, ale rozhodně náš a vyhrává ten, kdo se vzdálenost překlenout snaží... Tak tenhle text písně Mosty, kdysi tak často hrávané v rádiích..., mi pokaždé přijde na mysl, když si o svém dni volna, pro zlepšení nálady..., sáhnu do své knihovny, pro tuhle skvělou povídku... Protože přesně o tomhle, tenhle laskavý příběh je. Ne o ničení a bourání všeho kolem nás..., ale o vytváření si imaginárních, neviditelných mostů mezi námi lidmi bez ohledu na to, jaká je zrovna nad námi konstelace hvězd, nebo politická situace v jednom, či druhém táboře... I na pár stránkách, může pro nás čtenáře autor "zachytit něco zcela všedního," v mimořádně písemném projevu...“... celý text
— Leona333

Seňor Vivo a drogový baron

„Platí to samé, co u prvního dílu, tak se nebudu opakovat. Jen je tu vypíchnuta jedna ústřední postava, Dionisio, a jeho dívka. Mně víc vyhovovala ta mozaika rovnocenných postav. Taky je tenhle díl víc pochmurnější, a asi i víc násilný, i když pořád platí, že autor se v násilí nevyžívá, jen ho tak jako věcně podává. O městečku Cochadebajo se tu sice píše, ale jinak se mu děj v podstatě nevěnuje, na scénu jsou přiváděny hlavně nové postavy a všechno a všichni se to začíná vzájemně proplétat. Takže asi o fous slabší než jednička, ale pořád je to za pět hvězd.“... celý text
— LaCucaracha

Válka o zadnici Dona Emmanuela

„Tahle knížka ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Je v ní totiž popisováno násilí a to je věc, které já se v knížkách cíleně vyhýbám. Jenže tady to vyvažuje tolik jiných předností. Myslím, že určitým úhlem pohledu je tohle asi to nejlepší, co jsem kdy četla. Pestrý, zajímavý děj, mnoho různých postav a linek, atraktivní cizokrajné prostředí, originální nápady, fantazie, humor. Je tam plno různých věcí, nezřídka i neskutečných, magických. Ale všechno to funguje naprosto dokonale. Autor upletl bohatý příběh a použil na něj pestrobarevnou přízi, protože i ten jazyk, to je potěcha oka. Samozřejmě velká poklona překladu, protože ten to mohl všecko úplně zazdít. Těžko to popisovat. Možná by to někomu mohlo přijít nudné či zdlouhavé, protože často jsou kapitoly jen popisné, bez přímé řeči, ale pro mě je to napsané dokonale a vůbec nechápu, že se autorovi toho podařilo tolik skloubit dohromady, že nic nechybí ani nepřebývá. To pak i ty nehezké věci skousnu, navíc ony jsou líčeny dost úsporně, pár větami, autor naštěstí nepatří k těm, kteří by se v popisování mučení vyžívali. Vážně ojedinělá kniha.“... celý text
— LaCucaracha

Přejít na knížky autora