Finn69
komentáře u knih
Mých prvních 54 000 let
Karin Bojs
Trošku jiná knížka o zkoumání lidského genomu. Karin je totiž novinářka, takže nám svou cestu za hledáním předků a původu podává takříkajíc formou reportáže. Jak napovídá titul, provede nás pořádně dlouhou procházkou od prvního rande s neandertálcem až do současnosti. To všechno zajímavým, přístupným způsobem a nalije u toho do vás spoustu informací. Jestli jste laici tak jako já, oceníte i řadu praktických rad ohledně komerčního testování DNA, co dělat s výsledky, co znamená který údaj atd. Osobně jsem přivítal krátkou pasáž o "mužské" haploskupině G (patřím tam) a o svém předkovi, ledovém muži Ötzim :)
Takže určitě doporučím všem zájemcům, spolu s několika dalšími knihami, které se mi dostaly do ruky v poslední době, zejména tedy Zrození Evropanů.
Turci to s dětmi tak báječně umí
Louis De Bernières
Pěkná černohumorná jednohubka, tak akorát na kratší cestu v MHD. Jen se obávám, aby to některý bezradný rodič nevzal jako příručku :)
Zločin
Jeffery Deaver
Pravda, už jsem četl lepší sbírky detektivních povídek, ale ani tahle není vyloženě špatná. Bavily mě hlavně kousky těch známějších a dneska už klasických autorů, je tu třeba Rex Stout, Ed McBain, Ellery Queen, Mickey Spillane, Ross MacDonald nebo Donald Westlake. Pěkná je i Kingovka "Odvykači s.r.o.", kterou už jsem ale někde četl. Není to zrovna detektivní příběh, to ovšem platí i o některých dalších povídkách, do téhle knihy zařazených. Proč Deaver vybral zrovna tyhle, je těžko říct.
Jsou tu samozřejmě i slabší kousky, a bude jich nejméně polovina, už proto to na víc než tři hvězdy vytáhnout nemůžu. Nicméně, jak už píšu na začátku, ta sbírka není úplně špatná, a pokud máte klasické detektivní povídky rádi, klidně ji zkuste.
Chlípná chapadla
Carlton Mellick III
Opět jsem neodolal tomu geniálnímu názvu, ten chlap by na to měl mít zbrojní pas. Oproti jiným Mellickovým bizárům se mi Chapadla zdála poněkud krotší, ovšem tím v žádném případě nechci říct, že byste tady mohli o něco přijít. Je to opět úlet, jak jinak. Než to dočtete, budete od hlavy až k patě od krve všech barev, různých jiných sekretů a dokonce i od inkoustu. Potkáte reverzně transsexuální víly i nemilosrdné elfy, sexy chobotnice i žraloky se samopaly. A taky zamilovanou story, u které zamáčknete pod okem kapičku slizu.
A já si teď vážně dám od Mellicka delší pauzu. Tohle vypadá na jasný případ "guilty pleasure".
Stručné dějiny každého z nás
Adam Rutherford
Tohle bude bavit každého, kdo se chce něco trochu bližšího dozvědět o studiu lidského genomu, o tom, co z něj zjišťujeme o své minulosti a co to může znamenat pro naši budoucnost. Přestože je to téma složité a rozsáhlé, Rutherford vám to dokáže všechno podat velmi přístupně a navíc u toho nešetří suchým anglickým humorem. Pro mě byla asi zajímavější první část, kde šlo hlavně o počátky lidstva, jeho putování, naše pletky s neandertálci a denisovany a co z toho vlastně vzešlo.
Ale ta kniha je samozřejmě zajímavá a přínosná celá, přestože na otázku, co jsme vlastně zač, vám neodpoví. Jsme prostě mix všeho možného, každý je jedinečný a současně jsme všichni stejní.
Zrození Evropanů: Skutečný příběh našich předků vyprávěný geny
Johannes Krause
Za mě skvělá kniha, pro laika doslova poklad. Přístupné, čtivé, opravdu zajímavé a objevné, co chtít víc. Koho by konečně nezajímalo, odkud přišli jeho předkové? Jak asi vypadali, čím se živili, a nepatří nakonec do naší rodiny i neandertálci? Kudy putovali a kam se všichni poděli? Na všechny tyhle otázky se vám tahle kniha pokusí odpovědět a přidá ještě spoustu dalšího.
A když u toho ještě můžete koukat na výsledky svého testu DNA a všechno si to propojovat, máte bonus navíc.
Sedm dcer Eviných
Bryan Sykes
Procházím zrovna fází budování rodokmenu a pustil jsem se při tom i do testování DNA své i blízké rodiny. Je to mimochodem celé hrozně zajímavé a padají z toho i nečekané výsledky, doporučuji všem to zkusit.
Kniha jako Sedm dcer Eviných, která se právě studiem DNA a původem nás Evropanů zabývá, se v takovém okamžiku samozřejmě hodí. A celou první polovinu knihy jsem také spokojeně vrněl, zatímco pan Sykes čtivě a srozumitelně vyprávěl o svých dobrodružstvích s mitochondriální DNA, o původu Evropanů, migracích a podobně. Pak se to ovšem trošku zvrtlo. Jak naznačuje název knihy, autor nás vede k myšlence, že veškerá evropská populace pochází ze sedmi žen, které postupně zalidnily svými potomky celý světadíl. A druhá část knihy nám má ve zkratce představit jejich život, abychom za výzkumem DNA neviděli jen zkumavky a laboratoře, ale konkrétní lidi, ze kterých naše DNA pochází. Snaha asi chvályhodná, ale horší je provedení, tohle prostě není Sykesova parketa.
A dále, když jsem ve skupině Genetická genealogie vznesl dotaz na názor odborníka na tuto knihu, byly reakce v nejlepším případě krajně zdrženlivé. Zastaralé, zavádějící, místy úplně nesprávné už v době vzniku...
Přesto si myslím, že zejména kvůli té první polovině knihy určitě stálo za to, si ji přečíst. Řadu nových věcí jsem se dozvěděl, na další mě to navedlo, dobře se to četlo a jako úvod za mě výborná věc. Aktuálnější poznatky si doplním v dalších knihách, na které už mám doporučení. Teď se pouštím do Zrození Evropanů a ve frontě už čekají Stručné dějiny každého z nás.
Povznesení
Stephen King
Povznesení je spíš taková novelka nebo delší povídka, či jak to nazvat. Četlo se to celkem pěkně, o to nic, ale v tom příběhu toho prostě nebylo dost. Děje, napětí, nějakého vysvětlení, ničeho. Jeden rozvedený programátor, který se zvolna stává andělem, jeden (nepříliš mi sympatický) lesbický pár a tomu všemu přihlíží postarší doktor a jeho manželka, která posléze zjistí, po jak špatných cestách kráčela. V kostce vše.
Asi bych to líp ocenil jako audioknihu.
Růženky
Stephen King
Pro mě to bylo zklamání, po nadějné cca první třetině knihy se to celé jaksi rozplizlo, ztratilo tempo i náboj. Táhlo se to a jelikož je ta knížka poměrně dlouhá, měl jsem co dělat, abych ji vůbec dočetl. A to jsem se v doslovu dozvěděl, že původně byla ještě podstatně delší, to už si ani neumím představit.
Za starých časů vás King uměl dostat do děje, vcítit se do postav a prožívat to celé s nimi. Tady jsou všechny postavy ploché jako prkno, co chlap, to násilník nebo pitomec, co žena, to oběť. To je pak těžké. Příběh mi nepřipadal přesvědčivý ani uvěřitelný a konec byl jedním slovem slabý, jako by od toho autoři utíkali. Za ten vcelku povedený začátek přidělím 2,4 hvězdičky, víc vážně nemůžu.
Noční hudba
John Connolly
Pokud máte rádi ne přímo horrorové, ale spíše strašidelné příběhy s temnou gotickou atmosférou a občasnou dávkou černého humoru, mohla by se vám tahle sbírka líbit. Jsou tu příběhy temné i zábavné, stačí si vybrat. Mě třeba moc pobavila Caxtonova soukromá knihovna & knižní depozitář, naopak mě docela mrazilo třeba u Krve beránka, Dětí doktorky Lyallové nebo Rozlomeného atlasu.
John Connolly prostě píše opravdu pěkné povídky, a i když připouštím, že předchozí sbírka Nokturna mě oslovila o trošku víc, ty 4* si zaslouží.
Plyšákokalypsa
Carlton Mellick III
To vám tedy zase byla ptákovina, ale jelikož to není můj první (ani druhý) Mellick, bylo mi to jasné předem. Takže opět neřízený gejzír bizarních nápadů, stříkající do všech stran, něco jako kdyby se vážený pan autor po osmi pivech pokoušel nepočurat záchodové prkénko. Tu a tam se trefil, něco jde těsně vedle, něco úplně mimo, ale prostě muselo to okamžitě ven :) A pak přijde paní Mellicková a říká něco jako "Carltone, ty čuně, podívej cos to zase vyvedl!" A Mellick na to: "Super, že jo!"
Opravdu si vždycky říkám, že už to číst nebudu, ale jak můžu nechat knížku s takovým názvem ležet? Teď si ale dám vážně delší pauzu.
I když... tady vidím v regálu Chlípná chapadla.
Sakra.
Nokturna
John Connolly
Od Connollyho znám sérii s Charlie Parkerem, ale s povídkami jsem tu čest ještě neměl. A byla to chyba, Nokturna stojí za přečtení. Nečekejte ale nic experimentálního nebo extra krvavého, je to prostě pěkná sbírka duchařských až horrorových povídek s temnou atmosférou, nic víc a nic míň. Já jsem si to užil a dokonce už otvírám i další Connollyho sbírku Noční hudba.
Kagen Prokletý (barevná obálka)
Jonathan Maberry
Mě bohužel Kagen Prokletý příliš neoslovil. Za mě je to směska REH a HPL, která ale naprosto postrádá to kouzlo, podstatu a atmosféru, kterou mají její vzory. Vařená je nejspíš podle improvizovaného receptu z internetu, třeba něco jako: Vývar z Conana ze startu ochuťte spoustou krvavé akce a sexu, pak nechte nakynout na takových 500 stran a až vám Cthulhu fhtagn, máte hotovo. Podávejte za tepla, jinak to ztratí veškerou chuť.
Jak jsem jinak nadšený vyznavač Almonsin-Metratonu, další avizované díly si nechám ujít.
Hitler. II. díl, 1936–1945: Nemesis
Ian Kershaw
Stejně jako první díl, fascinující čtení. A není to zdaleka jen popis průběhu druhé světové války nebo suchý životopis jednoho diktátora. Je to vlastně životopis celého válečného Německa, spojeného osobou Adolfa Hitlera a "s Vůdcem v duši" pracujícího na své vlastní sebevraždě.
Myslím, že jsem si jen těžko mohl vybrat na tohle složité téma lepší knihu.
Hitler. (I. díl), 1889-1936: Hybris
Ian Kershaw
Na stará kolena doháním resty a tak jsem se pustil do životopisu Adolfa Hitlera. Zatím jsem žádný nečetl a upřímně řečeno mi vždycky vrtalo hlavou, jak se mohl tenhle nenápadný človíček za tak krátkou dobu dostat až tam, kam se dostal. Jestli máte chuť se o tom ledacos dozvědět, bude tahle opravdu podrobná a informacemi nabitá kniha zajímavá i pro vás. Je to dobře napsané a přestože vás budou brzdit stovky poznámek pod čarou, dobře se to i čte.
Hybris je hlavně o té cestě k moci, a je to místy až děsivé čtení. Jak málo stačilo, aby se z potůčku stala řeka, která zatopí celou Evropu, jak neuvěřitelně rychle se to seběhlo. Vždyť ještě když se stal Hitler v roce 1933 kancléřem, měla NSDAP jen okolo 30% voličských hlasů. Kancléřem se stal vlastně jen proto, že jeho političtí konkurenti nepochybovali o tom, že se jim ho podaří využít pro svoje vlastní cíle. A do měsíce poté se rušily občanské svobody, do dvou měsíců se rušily odbory a do půl roku už nebyla v Německu legální žádná politická strana kromě NSDAP. A pak se začaly otevírat první koncentrační tábory.
Takže pozor na hnutí, co jsou pravicová i levicová, to podle toho co se jim zrovna hodí, a která mají v čele velkého šéfa, který všechno řídí. Abychom si náhodou nezvolili něco, co nechceme a pak už nebylo pozdě.
A já jdu na Nemesis.
Drak, jenž čeká
John Milo Ford
Zajímavá knížka, zejména pokud máte alespoň maličko povědomí o anglických válkách růží, o renesanční Itálii a nezaškodí ani něco málo o Byzanci. Není to úplně podmínkou, ale čím víc toho v hlavě najdete, tím víc si to užijete :)
Pro mě to bylo překvapení, autora jsem neznal a česky od něj vyšla jen nějaká ptákovina ze Star Treku. A najednou taková propracovaná fantasy z alternativní renesance, kde nikdy nevznikla křesťanská Evropa a hlavní politickou sílou je pohanská Byzanc. Ve válkách se tu angažují čarodějové, kteří si nezadají s Merlinem a být upírem je v podstatě jen takové malé společenské fau pas. Jinak je ale tenhle svět hodně blízký tomu našemu, vystupují tam postavy, které známe z naší reality - potkáte se s rodinou Medicejských, Savonarolou, Jindřichem Tudorem či s Richardem III. A taky se konečně dozvíte, co se stalo se dvěma syny Edwarda IV.
Za mě opravdu hodně dobré a kdyby to šlo, řekl bych si o nášup.
Dlouhý okvětní plátek moře
Isabel Allende
Knížku od Isabel Allende si vždycky přečtu rád, a tahle mi navíc padla do ruky pár dní po návratu z Katalánska. Zrovna jsem si říkal, že by se mi líbilo něco o Barceloně. Zkrátka, bylo to dokonalý načasování.
Příběh Víctora a Roser se vlastně odehrává většinou v Chile, ale kořeny má hluboko právě v Barceloně a Katalánsku za španělské občanské války. Tam po prohře republikánů a vítězství generála Franca začíná cesta těchto manželů z nutnosti přes koncentrační tábory ve Francii za záchranou, až do vzdálené a neznámé Chile. Mimochodem byla pro mě naprostá novinka, že cestu stovek španělských uprchlíků do Chile vydupal ze země prakticky sám známý chilský básník Pablo Neruda (hluboce před ním smekám). Mělo to být jen na čas, než diktatura ve Španělsku skončí, ale ta trvá deset let, dvacet let, třicet let... a pak se kolo dějin pootočí, historie se zopakuje a někdejší uprchlíci před Francem musí prchat před tajnou policií generála Pinocheta.
Ale to není zdaleka všechno, o čem se tu dočtete, život těch dvou je zajímavý příběh i bez diktátorů. Dovíte se dost především o životě v Chile ve 20. století, od 30. let přes socialistickou vládu Salvatora Allendeho a Pinochetovu diktaturu až do 90. let.
Je to jiné než magicko-realistický Dům duchů, ale pořád velmi dobré čtení, které doporučím každému.
Vodíková sonáta
Iain M. Banks (p)
Tohle bylo na space operu celkem zvláštní čtení, ale on Banks prostě je svůj a jiný. Co to mělo být, s tím "vyzářením"? Proč by to měl někdo chtít, proč by měly celé civilizace takhle dobrovolně odcházet? Kam? Kdo to celé ty věky zprostředkovává? Odkud se to všechno vzalo? Spousta otázek, na většinu si neumím odpovědět ani teď :) No a kromě takovýchto věcí, co vám budou vrtat hlavou celou dobu čtení, taky dostanete něco vesmírné akce i humoru, a nejspíš se budete ztrácet v pitoreskních jménech lodí Kultury (aj vaj, ty online schůzky a seznamy účastníků...).
Sirotčinec v údolí
Philip Fracassi
Čekal jsem asi trošku víc, tady mě Fracassi ničím nepřekvapil. Tak nějak mi to přišlo jako materiál na scénář k nějakému béčkovému hororu. Ale to taky vzhledem k původní profesi autora není tak úplně překvapení.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Celá tahle trilogie stojí za přečtení, a spolu s Bílou Vodou Kateřiny Tučkové můžu jen doporučit všem, které zajímá příběh tohohle zapadlého koutu republiky. Možná bychom Šikmý kostel mohli přirovnat k románům o městech Edwarda Rutherfurda, i tady sledujete osud města na životních příbězích generací jeho obyvatel. Je to zajímavé, působivé, a muselo to autorce dát neskutečnou práci. Hodně zajímavá je také závěrečná obrazová příloha, uvidíte na vlastní oči, co za hrůzu se z pěkného městečka v pohraničí během minulého století stalo, ukáže vám místa o kterých jste četli a uvědomíte si, že jste četli o skutečném městě a příbězích skutečných lidí.