Turci to s dětmi tak báječně umí
Louis De Bernières
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67884/bmid_turci-to-s-detmi-tak-bajecne-umi-639cdaa90917c.png
4
16
16
Tento krátký příběh určitě potěší všechny zájemce o vtipný, až černý humor. Našimi hrdiny jsou manželé Freemanovi, dokonalý pár velmi hodných lidí, kteří se oddaně milují, miluje je i okolí, prostě dokonalé štěstí. Ale jak se říká, zlým lidem se někdy narodí hodné dítě, a hodným lidem se narodí zlý potomek. A to je jediný problém našeho páru - jejich syn Vinnie. Je to DĚSIVÉ dítě, které je naprosto ničí. Ani dětský psychoterapeut nemůže nic jiného konstatovat, než že Vinnieho nelze léčit, protože je prostě nesnesitelně zlomyslný. A tak se naše dvojce rozhodne k drastickému kroku. Jejich společnou vášní je Turecko a jejich obyvatelé, protože to s dětmi (a domácími zvířátky) tak báječně umí. Pokud čekáte nějaké "krvavé" řešení problému jménem Vinnie, tak jste na omylu. Ale je fakt, že až tak normální řešení to není. Je zcela ve stylu příběhu. Nic Robertovi a Susan nelze vyčítat. Každý druhý by udělal určitě něco horšího, mnohem horšího.... celý text
Literatura světová Humor Novely
Vydáno: 2003 , BB artOriginální název:
Turks are so wonderful with children, 1999
více info...
Přidat komentář
To už známe od Haška, takže pro mě není překvapivý konec, ale bavil mě začátek. Psychiatrova diagnóza třeba :)
najviac čierny humor je fakt, že túto knihu vydavateľstvo pripravilo ako darček na Vianoce. By ma zaujímalo, čo rodičia povedali doma v Anglicku...
Snad nejkratší kniha, co jsem kdy četl - taková jednohubka na cestu MHD. Jinak je to ale starý dobrý Bernieres se vším všudy, hlavně se svým - někdy až šokujícím - humorem. Snad jen s tím závěrem - který asi měl být šokující, ale vlastně se dal docela předvídat - jsem se nějak nedokázal úplně srovnat. Možná proto, že jsem také rodič ...
Nabízí se tu velice zajímavé (a i podnětné) srovnání se slavnou povídkou Raye Bradburyho "Malý vrah". Skoro se mi zdá, jako by tohle byl pokus napsat znovu Malého vraha, ale tak, aby to nebyla tragédie, přesněji zkusit, jaký happyend by tu byl únosný. No a podle mě se to docela povedlo. Happyend to současně je i není - račte si vybrat. Hlavně, že tu tragédie (řečeno slovy Ivana Vyskočila) přišla zkrátka (?)
Povídku jsem přečetl s radostí. Vyjadřuje lásku k tradičnímu způsobu venkovského života, který prospívá třeba domácím zvířatům, ale třeba i dětem.
Opět Bernières nezklamal. I když to byla jen útlá povídka, jsem opravdu ráda, že se mi ji podařilo po letech získat. Rozhodně za přečtení stojí.
Na Bernièrse nedám dopustit a o to větší radost jsem měla, když se mi dostala do rukou tahle samostatně neprodejná a prakticky nesehnatelná knížečka. Jaké ale bylo moje zklamání, když jsem ji přečetla... Sice nechybí pár světlých chvilek a vtipných momentů, ale hlavní myšlenka knihy - tedy zanechat někde vlastní dítě - se mi fakt příčí (ať už je jakékoliv!). Nebo mi snad něco uniklo?
Autorovy další knížky
| 2002 |  Mandolína kapitána Corelliho |
| 2005 | Ptáci bez křídel |
| 2001 | Válka o zadnici Dona Emmanuela |
| 2002 | Seňor Vivo a drogový baron |
| 2004 | Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána |
Pěkná černohumorná jednohubka, tak akorát na kratší cestu v MHD. Jen se obávám, aby to některý bezradný rodič nevzal jako příručku :)