Odejít na jih
Robert R. McCammon
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535656/bmid_odejit-na-jih-660efc4bd8881.jpg
5
45
45
Panovalo pekelné léto a vzduch páchl po hořících dětech… Touto „jednou z nejchytlavějších prvních vět v současné literatuře“ (dle deníku The Atlanta Journal-Constitution) Robert McCammon otevírá mistrovské vizionářské dílo o přežití, spáse a ohromujících proměnách, jaké dovede způsobit láska. Odejít na jih popisuje cestu zoufalého muže zoufalou krajinou, „v gotickém pikareskním románu, který kombinuje drsnou zápletku a černý humor…“ (The Wall Street Journal) Dan Lambert, muž zavalený vzpomínkami a otrávený Agentem Orange, v jediném okamžiku strachu a vzteku zabije člověka – a to mu navždy změní život. Začne ho stíhat zároveň policie a lovci lidí a Dan prchá na jih směrem do slepých ramen v Louisianě. V bažinaté krajině potká Arden Hallidayovou, mladou ženu obtěžkanou nepřehlédnutelným břemenem z minulosti, která hledá legendární zázračnou léčitelku zvanou Zářivá dívka. Dan a Arden, svázaní loajalitou silnější než láska, se vydávají na cestu nepolevujícího napětí a znepokojivých objevů a svět jim jen málokdy ukazuje laskavou tvář… Po temných a pokroucených pěšinách putují až do záhadných hloubek lidského srdce.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2024 , FobosOriginální název:
Gone South, 1992
více info...
Přidat komentář
Bavila jsem se náramně. I když místy McCammonova kniha tloukla do těžkých témat (krize, nezaměstnanost, znetvoření, nemoc...). Nicméně to byla fakt svižná jíźda a viděla jsem ji ve filmových barvách. Robert McCammon má vůbec parádní jazykovou schopnost, kdy čtenář si jeho příběhy dokáže představit jak kdyby mu ubíhaly v kině na velkém plátně. Je to místy až praštěné, ale člověk se rád uchechtne. Zase jiné než Smrt před úsvitem, ale to je jen dobře, proč by měl psát autor vše podle jednoho mustru. Těším se na jeho další knihy.
Bylo to trošku něco jiného, než jsem čekal, tohle není ani zdaleka horor. To už spíše thriller, podle kterého by Tarantino nebo Lynch zvládli natočit další kultovku. A na takovou bych šel do kina moc rád.
S McCammonem mám tu zkušenost, že každá jeho kniha, která se mi dostala do ruky, je jiná, takže je to vždycky takové otevírání černé skříňky. Nestalo se mi ale nikdy, že bych v té skříňce našel něco opravdu špatného. A i tohle je zajímavá a dobrá knížka, užil jsem si to a doporučuji.
Tuhle knížku jsem opustila na straně 100. Už delší čas si troufám opouštět knihy bez vlastních výčitek, ač dřív, v mládí, jsem četla a dočetla všechno, opravdu všechno, a ještě i s předmluvou, doslovem, poděkováním, i když mě to třeba nebavilo. Takže dvě hvězdy za těch 100 stránek, kde akce stíhá akci, samé střety a honičky a úniky - filmový scénář pro nenáročné diváky jak vyšitý! Možná děj potom pokračoval mírněji a pravděpodobněji, ale nebylo to nic pro mne.
Jak se říká: Not great, not terrible. Přesně do téhle kolonky u mě Odejít na jih zapadá. Kniha má skvělé pasáže, ale taky spousta problémů.
Začnu tím pozitivním a to koncem. Je vidět, že zakončení měl autor opravdu promyšlené a pasovalo fakt skvěle. Atmosféra Louisianských močálů byla výborná. Líbilo se mi skrze Dana zpracování problémů veteránu z Vietnamu.
Jestliže konec byl výborně naplánovaný, tak zejména prostřední části knihy na mě působily opačným dojmem. Spousta zcela nepravděpodobných scén jako z béčkového akčňáku. Zbytečně absurdní situace ve chvílích, kdy by kontext a děj potřeboval spíše vážnou tvář. Spousta těchto situací měli na triku podivní lovci odměn, ale nejen oni. A také nemastné, neslané postavy. To jsou některé z věcí, které v mých očích tuhle knihu sráží.
Četla se dobře, měla spád, napětí a super atmosféru, ale na víc, než 3* to u mně nedotáhla. Je to škoda, protože ústřední námět nebyl špatný, jen jeho zpracování mi osobně tolik nesedlo.
Tato kniha následovala po Smrti před úsvitem a napsal jsem ji víceméně v temném zoufalství.
Autor si v předmluvě stýská nad tím, že Odejít na jih napsal jen proto, že měl ve smlouvě dvě knihy. Mluví o tom, že té předchozí a dle něj doposud nejlepší, co kdy napsal, se dostalo nulové propagace (něco na tom bude, protože kdyby někdo tenkrát Smrti před úsvitem více věřil, mohli jsme se jí u nás dočkat dříve, než za třicet let od vydání).
Autor taky vzdychá nad pevným zaškatulkováním v žánru hororu, kdy nakladatel jiný typ příběhu odmítal a od milovníků hororu mu bylo vyčítáno málo krve i napodobování S.Kinga. Jeho frustraci plně chápu, a jsem ráda, že našel svou cestu byť se musel na deset let odmlčet.
Odejít na jih začíná příběhem Dana Lamberta, veterána z Vietnamu, kterému chce banka sebrat auto. To on ale nutně potřebuje, aby nespadl z okraje naděje do bezbřehé beznaděje. Dojde k potyčce a pak… už je Dan na útěku. V patách má velmi svérázné lovce odměn, a v bažinách smůly tak dojde i na trochu humoru.
Čtenář se postupně prokousává nejen do hloubky duše uprchlíka, ale i jeho lovců Flinta a Pelvise. A někde za první třetinou knihy se ke třem zoufalcům přidá i Arden, dívka, pro kterou je cesta na jih jedinou nadějí.
Všechny čtyři postavy mají svá trápení a bolest - Zatímco u Arden je její soužení vidět na první pohled, muži to své maskují.
Nejde o horor, ale příběh vás zavede do temných koutů lidské duše a beznaděje… což je občas děsivější než klaun v kanále, který otravuje jednou za tři dekády
Odejít na jih je přesně tím příběhem, který vás nutí otáčet na další a další stranu. Stejně jako u Smrti před úsvitem vyniká autorův precizní vypravěčský styl, který nenudí, nezdržuje a hořce hladí na duši.
U Roberta McCammona i s druhou knihou cítím, že nepíše na efekt a cíleně, ale srdcem. Možná i kousek sebe promítl do Pelvise Eisleyho, když jej skrze jinou postavu nabádal, aby se vykašlal na Elvise a sladký dřevo a byl sám sebou… Musím říct, že mu to rozhodně jde a já se těším na další knihy od něj. Doufám, že Fobos bude v překladech pokračovat.
Pokud čekáte od této knihy pozvolný příběh plný imaginace jako tomu bylo u předchozího díla Roberta McCammona Smrt před úsvitem, z omylu vás zřejmě vyvedou hned úvodní kapitoly. Odejít na jih je totiž zběsilá jízda plná groteskních postaviček, geniálně bizarních scén, ale taky silných momentů a myšlenek. To vše drží pohromadě pod taktovkou řemeslného mistrovství autora, který si pomalu, ale jistě vydobývá čím dál větší prostor v mé skromné knihovně.
Dobrodružná kniha o úprku zoufalce před spravedlností. Pronásledovatelé jsou velmi zvláštní, ale i on je velký originál. Úžasná road story, plná napínavých scén a závažných myšlenek k hlubšímu zamyšlení. Pochopil jsem, že autor svým čtenářům věří.
Odejít na jih je nádherně drásavým thrillerem z neotřelého prostředí Louisiany, který u mě osobně jen posiluje pozici Roberta R. McCammona jako jednoho z nejlepších vypravěčů, s jakými jsem měl tu čest se setkat. Naoko béčkový námět rozpracovává do překvapivě promyšlené šíře a román, který byl napsán jaksi natruc, v sobě skrývá nesmírně silné poselství. Má tah na branku, silné a neotřelé postavy, a drží se mnohem více při zemi než nadpřirozená Smrti před úsvitem. Ačkoli s autorem souzním v tom, že právě jeho předchozí kniha je lepší a rozhodně jde o životní dílo, Odejít na jih je taktéž výborným čtením, u kterého se poměrně obtížně hledá žánrová škatulka, do níž by zapadlo.
A byť se mnohem méně vymyká a je přímočařejší, šlo o pohlcující zážitek, kterého se dočkáte u málokterého románu. Dojde na boj o život, nebývale lidské osudy postav, ale i tarantinovsky přepálenou akci jako vystřiženou z nějakého akčního bijáku. A taky je tu závěr, jenž vás dost možná dojme a ty citlivější povahy třeba i rozpláče. Další nádherná kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat. Nemohu jinak, než ji doporučit všemi deseti…
Robert R. McCammon patří mezi autory, ke kterým se nadšeně vracím, a to hlavně kvůli jeho sklonu k multižánrovým příběhům. Sám sebe řadí mezi hororové autory, ale já bych před hororové ještě přidala kreativní. Nesnaží se své čtenáře šokovat hektolitry krve, ale hororovou podstatu vnímám v napětí a způsobu, jakým se hlavní postavy vyrovnávají se smrtelným nebezpečím. Toto platí i o románu Odejít na jih, který sleduje amerického válečného veterána na útěku před zákonem a který se stává pronásledovanou kořistí snad ze všech úhlů pohledu. Napínavý příběh je psán svižně, autor vládne bohatým, květnatým slovníkem. Rovněž vhodně používá hovorové výrazy, které se překlápí do vcelku groteskních scén. A jeho postavy, ač kuriózní, si oblíbíte. Na mě jednoduše opět udělal obrovský dojem. A panenky se mi při pohledu na jeho knihu v pevné vazbě už neprotáčí, já rozsah jeho děl přijímám s nadšením. Pokud jste se s autorem tedy ještě nesetkali, doporučuji začít s jeho knihou Smrt před úsvitem. Ta je má nejoblíbenější. Závěrem se však přiznám, že anotace k této knize ve mne vzbuzovala jistě pochybnosti, a to ve snaze autora vrhnout se do postapokalyptických vod s nádechem sci-fi, ale byla jsem vedle jak ta jedle… Však se sami přesvědčte.
Velice povedená kniha! Tohoto spisovatele jsem poznal náhodou, svou první knihou od něj "Smrt před úsvitem", která byla SUPER. Pan McCammon je super vypravěč, a to já - zhýčkanec Kingův - velmi oceňuji. Perfektní prostředí blátivého a těžkého jihu, prostředí vlhka a močálů spolu s krásně napínavým příběhem... to jsem si liboval :) Doporučuji a už se těším na další knihu "Čarodějnice z Fount Royal".
"Bůh dokáže člověka provézt mnoha cestami a mnoha sídly. Není důležité, kde právě jste, počítá se, kam směřujete."
V loňském roce jsem od autora četla Smrt před úsvitem a ten příběh mě zcela pohltil. A ne jinak tomu bylo i u této knihy. Dan je vrah. Zabil člověka. Kdo z nás v životě někdy něco nepokazil? Kdo někdy nebyl ve fázi "odejít na jih"? Není to jen o cestě, ale o frázi, která znamená něco pokazit. Smůla hlavní postavy se změní v naprostou tragédii. A mně od začátku v hlavě běžela myšlenka, že přece v každém špatném je něco dobrého, stejně jako v každém dobrém, je něco špatného. Cesta, kterou Dan absolvuje a na které potká dívku, které se snaží pomoci, je cesta poznání, uvědomění si, odpuštění a naděje.
Náš život je cesta, která někam směřuje, myslíme si, že my ten život směřujeme někam, ale opravdu máme vše my ve svých rukou?
"Musíš vědět lépe než kdo jiný, že Bůh stvořil příliv i odliv, stvořil větry a proudy. Ty tě někdy odnesou jedním směrem, pak zavanou zase druhým a ty nad tím nemáš kontrolu ."
Někdy je dobré jen tak plout, nechat se nést, ať už vodou a nebo příběhem, který se před námi otvírá. Jakou hodnotu má lidský život, řekla bych, že vyšší než patnáct tisíc babek. Na cestě potkáme spoustu lidí a věřím, že každého, koho potkáme, potkáváme z nějakého důvodu. Mají nás něco naučit, něco nám ukázat a nebo jsou prostě jen těmi převozníky na loďce.
A jaký smysl má život? A co třeba takový jaký mu dáme.
Tady opravdu pracovala fantazie a stejně jako tato podařená obálka (nu řekněte, není dokonalá?) vám běží barevné obrazy před vámi, protože autor umí svými slovy poutavě a snadno vtáhnout čtenáře do děje. A vám se otevře labyrint a vy se v něm ztratíte a na jeho konci naleznete. Možná budete lepšími lidmi, možná vám to otevře oči a zahřeje srdce nadějí na lepší zítřky, protože jak už bylo řečeno, nezáleží, kde teď jste, ale kam směřujete.
Tato kniha je má první kniha od tohoto autora. Kniha mě nadchla. Příběh je napínavý od začátku až dokonce. Hlavní hrdiny na cestě na jih provází mnoho nástrah a holý boj o život. Neskutečně životní příběhy se vzájemné propojí a nebude to rozhodně jednoduché. Lovit nebo být uloven?? Na cestě na jih je důležité bojovat o život do poslední chvilky a nestrácet naději, ale povede se to vůbec?? Dostanou se hlavní postavy tam kam měli namířeno? Co vše je po cestě potká?
Opravdu neuvěřitelný Příběh, který rozhodně stojí zato si přečíst
Americký spisovatel Robert R. McCammon patří k těm tvůrcům, jež celý život bojují s žánrovou nálepkou. Ačkoli jeho první romány byly čistokrevnými horory, s každou další knihou se snažil vymanit z ohrádky, do které byl neplánovaně uzavřen. Titul Odejít na jih je jeho výkřikem vzdoru, důkazem, že horor nemusí být pouze pulpovým uměním, ale i literaturou s poselstvím.
Ten proces je vpravdě sisyfovský. Ovšem ani ne tak pro čtenáře, který snadno propadne autorově vypravěčskému šarmu, jako pro ústřední protagonisty pochmurného příběhu o hledání naděje, navzdory nemilosrdně se svírající smyčce osudu. Ostatně, na základě empirických zkušeností všichni víme, že problémy zásadně chodí po třech, a že slečna Neštěstí je s čísly nepřekvapivě na štíru, takže tu trojku nelze brát úplně striktně. Jestli však čekáte, že vás autor hodlá utopit v čistokrevné depresi, jen aby sám sobě udělal dobře, jste daleko od pravdy. Tohle je román o druhých šancích, které byť nejsou zadarmo, existují pro všechny.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Prokletí rodu Usherů |
| 2023 | Smrt před úsvitem |
| 2013 | Masky apokalypsy |
| 2017 | Čarodějnice z Fount Royal |
| 2016 | Bitevní hranice Země |
Skvělá akční jízda v této knize. Je to moje první kniha od tohoto autora a jsem velmi rád, že jsem si ji vybral ke čtení. Musím ji zařadit do doporučených a porozhlídnout se, zda mám možnost najít od autora další knihy.