Robert R. McCammon

Brzy vyjde

Odejít na jih - Robert R. McCammon

Panovalo pekelné léto a vzduch páchl po hořících dětech Touto „jednou z nejchytlavějších prvních vět v současné literatuře“ (dle deníku The Atlanta Journal-C... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Prokletí rodu Usherů

Smrt před úsvitem

Odejít na jih

Čarodějnice z Fount Royal

Nové komentáře u autorových knih

Smrt před úsvitem

„Nevzpomenu si, kdy jsem naposledy četl čtivější knížku a byl tak ponořený do příběhu. Bohužel to ale autor neukočíroval a z knížky, která se mohla stát klasikou je prostě jen dobrá knížka o dětství s detektivní zápletkou. První 3/4 knihy jsou naprosto skvěle vybudovaný svět malého kluka do kterého se ponoříte a nebudete chtít pryč, zároveň vás kniha drží v napětí a žene vás ve čtení dál. Autor se snaží do příběhu integrovat magický realismus, což se mu na začátku celkem daří, ke konci už ale začne tlačit trochu na pilu a je to moc umělé. Největší průšvih je ale už trochu klasický model u podobných typů knih - autor opravdu precizně po celou dobu buduje detailní vesmír do pečlivých detailů, ale na konci jako by to za něj převzal někdo jiný, protože se s tím moc courá. Nevím, jestli je tohle nějaký syndrom blížícího se deadlinu, ale rozhodně jsem to nezažil poprvé. A je to hrozná škoda, když si představím, kolik práce to celé muselo dát a pak to autor celé rozuzlení a finále odbyde na pár stranách formou, která by seděla někam do brakové literatury. Trochu mi to přišlo, jakoby autor vlastně nevěděl kam to celé táhne a pak už to potřebuje nějak rozlousknout. Je to škoda, když si člověk představí, co by s jeho fantazií šlo všechno vymyslet. I tak je moje hodnocení za 3-4 a tady dávám 4 hvězdy, protože většina té knihy je prostě skvělá a krásně se čte. Jen na konci zůstane trochu hořká pachuť.“... celý text
— mclusky

Masky apokalypsy

„Nějak se stalo, že jsem četl již druhou postapokalyptickou knihu v řadě v době, kdy tento žánr začal zase zajímat všechny. Aneb zatímco jsem sledoval barevný a černohumorný seriál Fallout v televizi, četl jsem temné a depresivní Masky apokalypsy. Asi aby se to vyrovnalo. Z počátku jsem nebyl z knihy zvlášť nadšený. Původní bezcílné putování bylo jen velmi vzácně oživeno vstupy "Rudookého muže". Naši hrdinové procházejí krajinou, ve které, odpusťte mi to srovnání, oproti Falloutu chybí roboti, brahminí karavany a padesátková rádia. Jakmile se naši hrdinové sešli v Mary's Rest a začali něco budovat (tj. konečně někam došli), uvažoval jsem krátce nad udělením i čtvrté hvězdičky. Bohužel samotné finále bylo nepřesvědčivé, a mé úvahy o vyšším hodnocení brzy ukončilo. Na jednu stranu strašidelné, až hororové a místy vážně nechutné, na druhou nadějeplné, silné a velmi, velmi atmosférické. Nicméně podruhé už to asi číst nebudu.“... celý text
— Claudius

Prokletí rodu Usherů

„Knihu jsem přelouskala... ale, že bych si z ní něco odnesla ... to bohužel ne ...“
— Ronnie68

Bitevní hranice Země

„První seznámení s autorem proběhlo s Maskami apokalypsy, které byly rozhodně hodně povedené, takže další setkání bylo nevyhnutelné. Vybral jsem tento titul i díky moc povedené obálce a těšil jsem se s očekáváním další postapo v podobném duchu. Dostal jsem tentokrát zajímavý, neotřelý námět dvou mzáckých ras, které si to přišli rozdat na matičku Zem a osud homo-sapiens je jim jaksi u buřtu, pokud je nesemele soukolí bitev, tak na ně čeká přerod ve zmutovaná monstra. V místě hrstky přeživších se ale objeví jeden mladík, který by mohl odvrátit konec díky pomalu se projevujícím mocným schopnostem a společně se vydávají na krvavou cestu za záchranou. McCammon se rozhodně nebojí postavám přihulit pod kotel, případně jim připravit krvavé finále, jak jsem zmiňoval námět hodnotím hodně vysoko, do mínusu mi vychází motivace a smysl vzájemného válčení obou ras, zakončení a celé to mesiášské vyznění – 70 %“... celý text
— danny_21

Prokletí rodu Usherů

„Chvilku mi trvalo než jsem se začetla, ale pak už to byla jízda. Nicméně nemohu nezmínit celkem dost chyb v textu. V jedné větě se najednou změnil rod. Jednou sbírají borůvky, ale rozsypou ostružiny. Je to škoda“... celý text
— Linnhe

Přejít na knížky autora