Čo ak sme to my
Adam Silvera , Becky Albertalli
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418876/bmid_co-ak-sme-to-my-fE0-418876.jpg
4
480
480
Čo ak sme to my série
1. díl >
Arthur trávi prázdniny v New Yorku a práve Broadway ho naučil, že vesmír vás môže prekvapiť nezabudnuteľnou romancou vtedy, keď to najmenej čakáte. Ben je presvedčený o tom, že vesmír sa nemá čo starať do jeho života. Ak by mu totiž kryl chrbát, určite by teraz nesmeroval na poštu, aby odoslal balík s vecami po bývalom priateľovi. Môžeme len hádať, čo si nevyspytateľný vesmír na nich oboch prichystal, keď sa rozhodol skrížiť im cesty práve na pošte. Čo ak nič? A ich životy sa uberú rôznymi smermi. Čo ak všetko? A ich príbeh čaká šťastný koniec. Čo ak?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Slovart (SK)Originální název:
What If It's Us, 2018
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha se zajímavým koncem. Na můj vkus se v ní slova do pr... opakuje moc často, ale neubírá jí tona zajímavosti.
Boží kniha! Mnohem vyspělejší než "Probuzení Simona Spiera" a "Oba na konci zemřou" dohromady. Prostě super. Ale z toho závěru jsem na prášky. Nesnáším otevřený konce!
Jsem nadšenej. Od knížky jsem neměl velká očekávání, ale bylo to asi přesně to, co jsem teď potřeboval číst. Sladká letní romance, která se čte skoro jedním dechem. Za mě palec nahoru!
Bylo to tak trochu jedno velké klišé, ale mě to vážně bavilo. Po dlouhé době jsem se do knihy začetla tak moc, že jsem zůstala vzhůru skoro celou noc, jen abych ji dočetla. Hlavní hrdinové byli sympatičtí. Kniha byla plná narážek na Broadway muzikály (Hamilton, Dear Evan Hansen, Fantom opery). Což vzhledem k tomu, že jsem velká fanynka Broadwaye, přispělo k počtu hvězdiček.
(SPOILER)
2020/22
Obrovským plusem těchhle sladkých jednodílových YA knih je, že se čtou hrozně rychle a jednoduše a nejlepší kamarád hlavního hrdiny je většinou boží postava (*Dylan*). No a pak jsou taky případy, kdy tyhle klady jsou klady jediné.
Protože "Co když jsme to my" bylo cringe af. Normálně mám tyhle knížky fakt ráda, a nevadilo mi, že je Art romantik (hodně lidem tady v komentářích to lezlo na nervy). Ale...
Art a Ben si bylo dost podobní, až jsem nevěděla, kdo zrovna mluví. Vztah Arthura a jeho rodičů... To je moc i na 'velká šťastná rodina' typ příběhu (vážně konzultoval psaní na seznamku s tátou? Jestli chcete podobnou knížku s pěkným - ne tak trapným vztahem teenagera a jeho rodiči, doporučuju Aristoteles a Dante).
Další věc je, že Arthur vážně neměl žádnej filtr. Co na srdci to na jazyku, ale při páté divné situaci, kterou tím způsobí, to přestává být sladký a je to prostě hrůza.
Pak všechny ty dramátka, který tam prostě nemusely být. Just a little too much.
Navíc téhle konkrétní knize hrozně ubírá na kvalitě překlad (a tím chci říct, že některá slova by se neměla překládat. Můj pohled na jistá zvířata už nikdy nebude stejný). V angličtině zní určitě o něco líp.
Ale v zásadě nemám ani tak problém s kvalitou příběhu (...tbh znám spoustu lepších amatérských příběhů). Hlavní věc je, že se mi nelíbí obsah - nejdřív Ben a Arthur neměli vůbec žádnou chemii, na a pak ji zase měli a...
Taky se mi moc nelíbí, když v knížkách pořád někdo nadává.
SPOILER!
Předposlední věc, kterou zmíním, je asi jen můj osobní problém. Přátelství Harrietty, Hudsona, Bena a Dylana - jak se i na konci začali zase bavit, ale už to nikdy nebude stejné jako dřív. To mi bylo hrozně líto.
A poslední věc. Hrozně, ale hrozně mi chyběl happyend.
(SPOILER)
Tak z Co když jsme to my mám hodně rozporuplné pocity... A mrzí mě to protože Becky psát umí. A její knihy mě baví (byť mě Leah bavila o něco méně než Simon). Ale co říct ze spolupráce se Silverou?
Knihy od něj jsem nečetl. V Co když jsme to my jsem však těžko rozeznal, kdo z těch dvou psal Arthurovu linku a kdo Benovu. Nicméně vcelku jsem z knihy cítil Beckyn rukopis. Hlavně jsem se během čtení neubránil srovnávání se "Simonem". A asi to srovnání způsobilo, jak jsem nakonec knihu ohodnotil.
To, co mě na Simonovi okouzlilo, mě v případě Co když jsme to my neuchvátilo. Nevím, ale při čtení jsem téměř všude cítil ten romantický kýč, který mi obvykle nevadí... Jenže tady... Z nějakého důvodu se mi to protivilo... A taky... Co furt mají Američani s těma muzikálama?! Už v úvodní kapitole flash mob pohřbil ambice, k tomu, abych si knihu koupil. V knižním Simonovi sice taky byla jistá "snovost", "růžové brýle", ale pořád to bylo decentní (což o filmové verzi s odstupem času říct nelze... tam je to kýčovité až kam). To Co když jsme to my je právě skoro totéž, co zfilmovaný Simon. Nejcitelněji je to poznat ve vyprávění Arthura. Ale v Benovi se našly věci, které knihu pro mě oslabily.
Nicméně, jako vždy u Becky, má kniha spád. Jindy jsem četl kapitoly rychle proto, abych se dozvěděl, co bude dál, jindy proto, že některé pasáže mi pro hlavní děj přišly přímo nadbytečné.
Jen závěrečných padesát stran ve mě vyvolaly naprosto romantické a dojemné emoce, kdy jsem se neustále usmíval. A to je na knihu o 340 stranách sakra málo. Upřímně... Během čtení se emoce dostavili asi tak dvakrát třikrát, což je v mém případě hodně málo.
Jak si tedy Co když jsme to my stojí? Slabé tři hvězdy.
Ale zase na druhou stranu... Nebýt Co když jsme to my nevěděl bych, kdo je Adam Silvera a nechtěl bych si přečíst Oba na konci zemřou... :)
Souhlasím s komentářem Romana pode mnou, ten konec jsem si taky představoval jiný, bylo mi na konci až smutno že už je to hlavní za mnou a dopadlo to jinak než jsem si přál. Poslední kousky knihy působily alespoň na mě ale i tak, že by se snad mohla konat i dvojka, což bych těm dvěma i přál, protože kluci byli prostě fajn a zajímalo by mě, kam se to celé dostane. Milé a líbivé čtivo. :-)
Potkáš se s krásným klukem, pokecáš s ním pár minut a on se ti ztratí. Je to osud, vesmír? Když se oba chlapci začali navzájem hledat, ty kráááááso já byl tak napnutej. Jako takhle se mnou nezamává ani finále AZ-kvízu. MASAKR!!! Typická YA fantasy, bylo to hezký až sladký, což mi vůbec nevadilo. Dle většiny tady, tak byl začátek utahanej, což pro mě to bylo právě naopak. Hoši se občas chovali trochu nelogicky a místama mě to vytáčelo, ale to tomu dodávalo trochu víc na reálnosti, protože, co si budem, žádnej vztah není úplně růžovej a dva různý lidi nemůžou bejt prostě ve všem naprosto stejný. SPOILER! Bodíky stržený za konec, protože já jako romantická duše miluju happyendy a tady mi to prostě chybělo.
Becky se stala mou velmi oblíbenou autorkou YA žánru s LGBT tématikou díky Simonovi. Nejsem si ale jistá, zda ji spolupráce s jinými autory svědčí. U Adama Silvery mi to přijde stejné, mám ráda jeho styl psaní, ale tady jako by se styly těchto dvou autorů tloukly.
Ben je klasický charakter Becky, kterými si hodně čtenářů získala. Velký nerd, který hází hlášky z filmů, píše fanfikce a hraje hry. Prostě typ člověka, který je mnohým lidem velmi blízký a sympatický. Arthur na druhou stranu tomu tolik nerozumí a teprve s Benem poznává nerdí zákoutí. Takový mileniál s dobrým vkusem a zálibou v sociálních sítích.
Příběh mi přišel trochu plochý a částmi nereálný, to ale k YA žánru patří. Rozjezd knihy byl dle mého trošku pomalý a chtělo to mít trpělivost u čaje, jelikož jsem měla v několik částech chuť si knížkou plesknout o čelo.
Líbilo se mi, když to mezi postavami nebylo celou knihu růžové a že ne každé rande dopadne jako v Lásce nebeské. Někdy je to prostě trapas a potřebuje to jedno „opravné“. :) Na rozdíl od mnoha lidí konec knihy chválím. Když už je člověk trošku životem políbený, a nespadá přímo do YA skupiny, tak mu to přijde reálnější. :)
Každopádně, kniha neurazí a nijak zvlášť nenadchne, za to je to odpočinkové čtení, které vykouzlí člověku úsměv na tváři.
3,5*/5
Simona od Becky jsem si zamilovala a tak jsem čekala něco lepšího než mi kniha nabídla. Celý příběh se odehrává v docela krátké době a proto u mě ztratil na uvěřitelnosti. Vztah Bena a Arthura byl zkrátka moc rychlý. Navíc na začátku to vypadalo jako by Ben v tom vztahu ani být nechtěl - právě se rozešel a Arthura vlastně vůbec nezná. Jejich hádky byly vcelku o ničem a v knize byly vlastně jen pro nějaké to drama.
Další věc která se mi moc nelíbila byl počet sexuální narážek a vtípků.
Kniha má určitě i lepší části, například to jak se Ben zmiňuje o rasismu.
Co když jsme to my je docela tlustší kniha na young adult žánr. Příběh se zabývá LQBT tematikou a vypráví až celkem pohádkový příběh dvou mladých mužů ze střední. Jeden si prožil před pár dny rozchod se svým přítelem a druhý lítá hlavou v oblacích a věří na pravou lásku. A oba se setkají na poště! Koho to jen mohlo napadnout, že se dva hrdinové mohou potkat na poště, rozhodně originální. Co když jsme to my je velmi roztomilá a sympatická oddechová četba, která je dobrou volbou, pokud chcete vypnout a číst něco opravdu nenáročného. Doporučuji si pro začátek udělat čas a přečíst těch sto stran na posezení, aby vám pak děj rychleji utíkal, neboť ten začátek byl opravdu hodně utahaný. V knize se střídají pohledy Bena a Arthura, díky čemuž bychom měli mít možnost nahlédnout do duše oběma hrdinům. V celé knize nechybí odkazy na známé filmy a knihy, ale bohužel taky několik sprostých slov, které mě v knize rušily. Tleskám za konec, který se oproti většině knihy nesl v reálné atmosféře.
Bylo to roztomilý, líbilo se mi to :) konec mohl být trochu jiný...ale i tak se mi knížka líbila. Navíc v ní byla zmínka o Simíkách ♥ takže za to velký plus!
Kniha byla ze začátku taková pomalejší. Než se pořádně rozběhl děj, než se pořádně seznámilo s minulostí, dalšími postavami a tak. Bylo to trochu zdlouhavé, ale ve skutečnosti ne zase tak špatné.
Oba dva hoši si v mém srdíčku našli kus místa a myslím, že to takhle aspoň ještě chvíli zůstane.
Po důkladném seznámení obou klučinů děj už rozhodně nestál. Sice byl pořád trochu zdlouhavý, ale rozhodně už zajímavější.
Po pár pousmáních se příběh blížil ke konci a ten mě opravdu zklamal. Ne že bych to čekala jinak, ale to jak to bylo napsané… no moc nevím co si o tom myslet a proto se to v mé hlavě snažím jako oficiální konec nebrat.
Knížce bych určitě dala 5 hvězd ale 1 odebírám kvůli tomuto opravdu zvláštnímu konci.
Kniha plynula rychle a jednoduše, očekávaně... Jak jsem se blížil ke konci, tak se mě znocňoval pocit, že tohle číst dál už nechci. Cosi mě na tom zklamalo, i když chápu, co autoři tímto zakončením sledovali. Místy poetické, dojemné. Všichni jsme někdy byli mladí. Je prima se někdy odpoutat od reality a zamířit do vod, které dýchají mládím a ideály, které bohužel končí mnohdy v jejich popření.
Moc pěkná knížka, kde je spoustu roztomilých a vtipných momentů!????
Ke knížce jsem měla i nějaké připomínky, protože odečítám jednu hvězdičku
Co když jsme to my ... a jenom my?
Milá kniha o dvou mladých klucích, kteří mají své životy teprve před sebou, na pozadí nezapomenutelného New Yorku se špetkou broadwayských muzikálů. Kniha vůbec není špatná, jen tomu něco chybí. Četla jsem, četla jsem a stále to nebylo ono. To něco, co chybělo, mě nikdy nenechalo se ponořit do příběhu naplno. Ale co to bylo?
"Všichni máme plnou hubu keců, jako by si nás vesmír schovával pro něco epickýho, a pak všechno skončí."
Od této knihy nečekejte převratné dílo, které vás nenechá spát. Zasmějete se, možná si pobrečíte, možná zatoužíte mít přátelství jako postavy v knize nebo vás oslní romantická gesta těchto kluků. Budete navedeni na pár jiných děl (díky moc, teď mám nutkání jít číst Harryho P.). A já doufám, že najdete to něco, co mně chybělo a kniha vám i třeba nedá spát.
Já jsem z této knihy docela rozpolcená... Samotný námět byl skvělý, ale děj byl hrozný. Postavy mi byly nesympatické, jejich chování bylo bezúčelné, chaotické často až prostě hloupé. Pořád jsem čekala na to "něco" no a nic. Opravdu je to prosté, dva kluci na poště, pak se najdou, pak se rozejdou, pak jsou spolu a pak docela předpovídatelný konec. Já mám LGBT literaturu strašně ráda a oceňuji fakt, že v knize to není žádné drama, ale v porovnání s ostatními knihami v téhle sekci je upřímně řečeno velmi slabá. A co mi strašně vadilo - ta přeslazenost Arthura, to je mu snad 15? Nelíbil se mi ani styl psaní. To vše je ovšem můj názor a chápu, že někomu se kniha líbí.
Tak tohle byla skvělá kniha. Přečteno tzv. jedním dechem. Několikrát jsem se nachytal, jak se usmívám. Hlavně jsem klukům moc, moc fandil. Dokonce mi i slza ukápla. ALE JAKO...CO TEN KONEC?????? :-)