Co když žádné zítra nebude?
Dagmar Digma Čechová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495505/bmid_co-kdyz-zadne-zitra-nebude-hvr-495505.jpg
4
227
227
Slíbily si, že jejich přátelství přetrvá až do smrti. Nečekaly, že se to stane tak brzy, navíc že je ještě předtím rozdělí sám život. Štěpánčinou realitou, kterou se ze všech sil snaží mít pod kontrolou, tak otřese nejen zpráva o tom, že jednu ze svých nejbližších osob už nikdy nespatří, ale také nečekané dědictví. K jeho přijetí však vede jeden nepřekonatelný krok: odpuštění. Lze zapomenout na zradu, která jí rozklížila rodinu? A co když problémy s manželem i dětmi mají ve skutečnosti kořeny jinde a Zu se na poslední chvíli pokusí svou chybu napravit?... celý text
Přidat komentář
Příběh Štěpánky a Zu, dvou nerozlučných kamarádek, které se pod vlivem okolností přece jen nakonec rozloučit musí, je tak silný a plný emocí, že na něj člověk nepřestane myslet ještě dlouho po dočtení knížky. Díky střídání dvou časových rovin můžeme jejich přátelství sledovat od samého začátku až do konce, což mě opravdu bavilo. Další skvělý počin z pera výborné autorky. A já už se moc těším na všechny další.
Skvělá knížka, přečtena skoro jedním dechem. Asi potřebuju v této době takové pohádkové příběhy se šťastným koncem. Druhá kniha p. Čechové a zase super, těším se na další. Doporučuji
Za mě úplně nejlpeší knížka od autorky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Postavy jsou velmi autentické a příběh je velmi zajímavý, dojemný a plný emocí. Super jsou dvě časové roviny. Líbilo se mi přeskakovat do minulosti. Hlavní hrdinky jsou jako voda a ohěň. Je to zábava číst.
Další pecka od mé oblíbené české autorky. Zu i Štěpánky mi bylo líto, oběma bych přála dobrý konec, i když jen jedné se to splnilo. Další krásný příběh ze života, který otevírá důležité otázky, jak už jsme u Digmy zvyklí. Tentokrát o tom, co komu závidět a co je víc, jestli rodina, láska a domov nebo bohatství, sláva a úspěch. Pro mě teď asi nejlepší z knížek D. Čechové. Už se těším na tu příští, čím nás zase překvapí.
Čtivé. Krátké kapitoly se střídají - současnost a minulost, Zuzana mi byla nesympatická od začátku do konce. Konec naivně pohádkový.
Na další díla autorky se těším
Po "Nemusis" jsem si poridila vsechny zbyvajici knizky autorky. Ctou se dobre, byt tak skvela jako ta prvni zatim nebyla zadna.
Další skvělá knížka autorky, která se čte sama. Jen co jsem přečetla první stránky, naprosto mě pohltila.
Na začátku příběhu se seznámíme s čtyřicátnicí Štěpánkou, jejím manželem Alexem, který už několik let nepracuje a doma jen přežívá ze dne na den. Na rozdíl od Štěpánky, která neví co dřív, pracuje jako účetní a celou jejich rodinu drží nad vodou. Kromě své práce ještě o víkendech dělá několika firmám účetnictví, protože každá koruna se jim hodí. Dělá, co se dá, aby všechno fungovalo. S manželem ji to bohužel příliš neklape, pubertální dcera Martina se ji snaží každou chvíli vytočit a syn Filípek dostal odklad do první třídy. Zdá se pro školu nevyzrálý a na své matce je až příliš závislý. Štěpánka tak balancuje mezi prací, domácností a péčí o děti.
Ve svém vyprávění se vrací do svého dětství a vzpomíná na dobu, kdy na základní školu, kam chodila, jednoho dne přišla nová dívka Zuzana (zvaná Zu). Od toho dne nabral její její život úplně nový směr. Štěpánka se narodila starším rodičům a bylo to na ní znát na její výchově, byla klidná, tichá, velmi dobře se učila, celý život měl pevný řád. Než se k něčemu rozhodla, vše si pečlivě promyslela a do ničeho se nehrnula po hlavě. Neměla nikdy žádné pořádné kamarádky, tohle vše se změnilo až příchodem Zu. Byla pro ni jako závan čerstvého vzduchu. Zu byla všude v centru pozornosti, nikdy se nechovala podle pravidel, na všechno měla svůj osobitý názor a nikdy nebylo pro nic problém. Přesto, že obě dívky byly tak rozdílné, staly se z nich nerozlučné kamarádky a přátelství jim přetrvalo až do dospělosti.
Štěpánka se vdala a měla děti, Zu cestovala po světě, točila reklamy, občas přišla i nějaká menší role ve filmu a žila, jako by každý den byl jejím posledním. Žádnou příležitost nenechala bez povšimnutí a stále čekala na svou velkou životní roli. Když měla ve svém nabitém programu trochu volna, jezdila za Štěpánkou do Čech a vždy nějaký čas bydlela u ní s její rodinou. Jednou ale došlo k události, která bolestivě zasáhla do jejich přátelství...
Přesto, že závěr knihy je tak trochu předvídatelný ( a díky za něj), na čtivosti to nic neubírá. Právě naopak, já se vždy celý den těšila, jak večer knihu otevřu a dozvím se, co bude dál. Kniha je opravdu skvělá a pokud se chcete bavit, těšit na každou stránku, neváhejte a sáhněte po ní. Budete nadšení, stejně jako já. A pokud autorku neznáte a ještě jste od ní nic nečetli, tak doporučím i všechny její další knihy - za všechny zmíním Jedna z pěti a Nesejdeš z cesty, vše od nakladatelství Moba. Já se už dnes těším, co dalšího pro nás autorka chystá. A na závěr musím zmínit, že jsem hned v úvodu chtěla napsat, že se jedná o parádní letní čtení, ale není to tak, protože: Ať je léto, nebo zima, s "naší" Digmou je vždy príma!
Díky za bezva čtení. :-)
Přestože jsem tuto knihu zvládla přečíst během pár dní - je neskutečně čtivá a neustále chcete vědět, co bude následovat - s napsáním recenze jsem si dala trochu načas.
Určitě nejsem jediná, kdo miluje knihy, které ve vás něco zanechají. Nutí vás se nad spoustou věcí zamyslet a leckdy nepřemýšlíte nad ničem jiném. Tento příběh o dvou nerozlučných kamarádkách, které se ale nakonec rozdělí, je toho krásným příkladem. Hlavně proto, že paní Čechová umí skvěle popsat postavy a vyprávět jejich prostřednictvím zajímavý příběh. I když jsou tyto postavy smyšlené, vy si při čtení připadáte jako kdyby existovaly, jako kdybyste je znali. Fascinovalo mně, jakým způsobem autorka vdechla život Zuzaně, o které prakticky od první chvíle víme, že už nežije. Možná proto mi kniha v hlavě leží ještě teď.
Upřímně mě chvíli mrzelo, že by Vichřice Zu, která byla plná života a šla si za svými sny, kázala vodu a pila víno. I když se vše nevyvíjelo podle jejích představ, nechtělo se mi věřit, že by mohl být člověk takový pokrytec, aby všem neustále říkal, že musí žít naplno a pak to prostě vzdal. Ale to je právě na knihách od této autorky to krásné. I když to víte, připomene vám spoustu známých faktů, třeba i to, že nemůžete soudit člověka a jeho činy, pokud jste se neocitli na jeho místě.
Tímto děkuji paní Čechové za další skvělý příběh.
Za mě asi doposud nejlepší kniha od této spisovatelky. Četla jsem všechny, ale tato mě opravdu dostala. Měla jsem ji přečtenou za dva dny, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Občas jsem byla i pěkně naměkko.
Naprosto čtivý román, který má velký potenciál.
Velmi mě zajímalo, jestli vše dopadne tak jak má a proč vlastně k nedorozumění došlo.
Na knize oceňuji střídání časových období, velice dobře se mi četla minulost i přítomnost.
Kniha začíná vyprávěním čtyřicátnice Štěpánky, která je vdaná za Alexe a mají spolu dvě děti. V manželství moc spokojená není, trápí jí hlavně oblast sexu, manželův chlad a jeho neschopnost si najít práci, pubertální Martina i trochu autistický Filip.
V myšlenkách se Štěpánka pak vrací do dětství a dospívání, do počátku jejího kamarádství se Zu alias Zuzanou. Ty dvě jsou jako oheň a voda, každá je úplně jiná.
Rozumná Štěpánka a nevypočitatelně zběsilá Zu se svým průšvihy. Přesto bychom lepší kamarádky marně hledali.
Pak ale dojde k události, která přátelství zničí. Co se stalo a jak se bude příběh bude vyvíjet dál? A co když žádné zítra nebude?
Příběh sice trochu jako z červené knihovny, ale stát by se mohl.
Postavy jsou uvěřitelné, Štěpánka mi byla velmi blízká, její problémy v rodině i její přístup k životu. Ale zase si řekněme-která z nás by občas nechtěla být jako Zu-nezávislá, soběstačná se spoustou peněz? Ale asi jen na chvilku a ne za takových okolností...
Postav je v knize málo, čtenář se v nich neztrácí.
Ke konci jsem fandila i Alexovi, protože se ukázalo, že i on má charakter a že je to rodinný typ.
Jak už jsem zmínila, mám ráda knihy, kde se střídají časové osy a tato mě plně uspokojila. Vzpomínky na bezstarostné dětství i komplikovaný život dospělých.
Dávám pět hvězdiček a ráda tuto knihu doporučuji.
Ukazuje se, že Dagmar opravdu psát umí a už se těším na další její vydanou knížku.
Smekám
Knížka je skvělá, čtivá, dojemmá.
Že začátku mi nesedl Alex, typický český chlap, ale ve vztahu jsou vždy dva..proto není vinna jen u jednoho.
Štěpánka a Zu byli každá jiná a možná i o tom život je jing - jang. ️Sirius️
Zu byla úžasná chtěla naplnit všechny své sny své kamarádce, chtěla odčinit za to co provedla, konec knihy mě dostal, že by karma aby Štěpánka všechno pochopila???
️️️Doporučuji přečíst ️️️
Další čtivý počin z pera neunavitelné české spisovatelky :). Tentokrát možná trochu moc "žůžový", ale co, pohádku a šťastné konce potřebujeme občas všichni.
Oproti předchozím autorčiným knihám,mě tahle nadchla nejméně... podobné téma a hlavní postavy jsem už letos potkala v dalších 2 knihách od českých autorek,takže nic nového. I tak se kniha čte lehce a svižně,jen mi tam chybělo o trochu víc.
Četl jsem jako třetí v pořadí. Opět to začíná skvělou obálkou, která má nápad. Zde je to ještě vyšperkováno názvem který vás rovnou nutí se zamyslet.
Kniha je jako ostatní skvěle napsaná, a dle mého názoru velmi čtivá.
Příběh se na první pohled zdá obyčejný, ale po přečtení knihy velmi zajímavý. Malinko mě mrzelo, že se dalo celkem brzy předpovědět, jak příběh skončí. Nicméně zápletka a také hlavní důvod děje je celkem překvapivý. Zcela určitě musím konstatovat: Nic dalšího vám neřeknu, koukejte si knihu koupit a přečíst, nebudete litovat. Stejně jako já.
(SPOILER)
Co když žádné zítra nebude jsem si užila hned dvakrát. Při křtu se skvělou atmosférou (po tom zítřek následoval) i při čtení (jak to bude se zítřkem tady, to ještě uvidím).
Nemám, co bych knížce vytkla. I když jsem nedávala moc nadějí tomu, že ji zvládnu přečíst i pod vlivem antibiotik, opak se stal pravdou. Dášiny příběhy jsou pro mě svým způsobem fantasy romány, protože jsou tam lidi, a je to tak čtivé, že to zvládnete i s angínou, ve chvíli, kdy nenávidíte celý svět. A pokud někomu krvácí oči z hrubek a bojí se (relativně) nových autorů, zrovna v tomhle případě se bát nemusí, protože autorce neunikne ani chlup. Navíc si Dáša ověřuje veškeré informace, které v knížce padnou, takže jestli někde v příběhu je kulaté razítko, tak tam je i ve skutečnosti. Přimlouvám se za to, aby autorka dala šanci románu s lékařskou tématikou, protože pomocí něj se pak studenti budou moci podprahově naučit na zkoušky.
V tomhle konkrétním se vydáváme na cestu za poznáním Vichřice Zu, která se rozhodne své povětrnostní řádění na planetě Zemi předčasně ukončit, a její o poznání upjatější kamarádky Štěpánky.
Takže se můžete těšit na Alexe, kterého byste s chutí přidali do vepřového rizota místo masové konzervy, Štěpánkou, nad kterou se zvedne nejedno obočí, a jejich děti, u kterých si říkáte, že jestli je tohle fakt standardní tovární nastavení puberťáka, tak byste měli asi dělat co nejdřív zásoby chlastu. Zu se téhle povedené rodince rozhodne změnit jejich zoufalé životy formou neobvyklého dědictví, které po ní zbyde, a tak se všichni mají na co těšit, a dobře jim tak. A Zu je prostě hrozně inspirativní postava, kterou jsem si oblíbila velmi.
Konec příběhu je naivně šťastný a optimistický a vůbec, ale to je takový autorčin umělecký podpis, protože všechny její knížky jsou ekvivalentem chlupatých ponožek s dírou a s nápisem "Všechno dobře dopadne" (a je doufám jasné, že je to kompliment.)
Jako Viewegh a Hartl se můžou jít vycpat, když máte Čechovou. Nepřekousala jsem od nich tedy ani jednu celou stránku, ačkoli jsem to zkoušela, ale sorry pánové, vaše místo v mé knihovně je už obsazené.
Sázka na jistotu! Tak se dají popsat romány této spisovatelky. Forma poutavá, děj má hlavu a patu, barvité charaktery a naprosté ponoření do příběhu. To jsou věci, které vždy splní a můžete se na to spolehnout. Líbí se mi, že spousta věcí je rozehraná formou dialogů a mám díky tomu pocit, že ten rozhovor s hrdinkou vedu já sama. Dokonce jsem dospěla do bodu, kdy mi tu řvaly děti hlady a já byla začtená a nemohla se odtrhnout! Zhltla jsem ji za dva dny a četla do noci, jen abych věděla, jak dopadne.
Zu mi teda trochu lezla na nervy s tím svým sebevědomím :D, ale ono vlastně dává celému příběhu smysl a šťávu. Jejich přátelství je díky tomu jako jing a jang, a proto to do sebe tak pasuje.
Líbí se mi forma - prolínání přítomností a minulostí, které autorka tak ráda používá, a díky tomu tak postupně odkrývá karty příběhu a vysvětluje.
Moc se těším na další knihu, kterou si určitě zase ráda s věnováním koupím.
5/5 ;)
Ještě donedávna jsem považovala za nejlepší knihu autorky Okno s dívkou a ptáčkem. Než jsem dočetla tuto.
Opět nezklamala, je čtivá natolik, že jsem se nedokázala odtrhnout a to je to, co Dagmar zvládá bravurně.
5* bez námitek.
Další kniha od autorky a opět nezklamala. Autorka dokáže napsat příběh ze života,který se čte jedním dechem, má spád a šmrnc. A ač je toto již pátá kniha je opět originální. Knihu jsem otevřela a přečetla, nebyla jsem schopná ji odložit
Obě hlavní hrdinky jsou vykresleny realisticky, a velmi věrohodně, a i když je každá jiná, dohromady tvoří skvělou dvojku.
Martina je typická puberťačka, která vás bude štvát, tak jak to správný puberťák umí. Její bráška Filip vás zase chytne za srdce. A ani postava Alexe nenechá žádnou čtenářku klidnou.
Z knížky opět ucítíte mnoho emoci, které příběh obou kamarádek přináší. Klidně bych brala více stránek o Zu. Život Štěpánky je o něco více popsaný.
Závěr knížky je moc milý.
Některá místa mi vehnala slzy dojetí do očí. Všechny knihy autrorky jsou úžasné a vždycky tu poslední považuju za nejlepší.
A bonus pro mě osobně ve formě mé rodné Moravy...
Můj postřeh : já jsem se pravou a levou nenaučila dodnes.
Štítky knihy
přátelství partnerské vztahy rodinné vztahy štěstí odpuštění, odpouštění ztráta blízkých přátelství z dětstvíAutorovy další knížky
| 2020 |  Nemusíš! |
| 2021 | Nesejdeš z cesty |
| 2022 | Jedna z pěti |
| 2021 | Okno s dívkou a ptáčkem |
| 2022 | Co když žádné zítra nebude? |
Kniha se mi líbila,ale trochu smutný príběh.