Co mě naučil tučňák
Tom Michell
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281830/bmid_co-me-naucil-tucnak-9Nq-281830.jpg
4
786
786
Jedinečný, silný životní příběh o nevídaném vztahu mezi mladým učitelem a tučňákem. Pro všechny, kteří kdy snili o tom rozumět řeči zvířat. Dvacetiletý Tom Michell, toužící po dobrodružství, přijme místo učitele na prestižní argentinské internátní škole. Během svého výletu do Uruguaye zachrání tučňáka uvězněného v ropné skvrně. Ten den se jeho život navždy změní. Pták, který dostane jméno Juan Salvador, odmítá mladého učitele opustit a jemu tak nezbývá nic jiného, než svého nového „domácího mazlíčka“ propašovat přes hranice a vrátit se s ním zpět do školy. Tučňák se samozřejmě brzy dostává do centra pozornosti. Stane se z něj nejen maskot ragbyového týmu, důvěrník paní domácí, spoluhostitel Tomových party, ale také nejokázalejší plavecký trenér ve světových dějinách. Navzdory těžkým časům peronistické vlády, hrozivé ekonomice a politickým bojům Juan Salvador všechny kolem sebe rozveseluje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , NoxiOriginální název:
The Penguin Lessons, 2015
více info...
Přidat komentář
S tímhle slavným a prý velmi dojemným textem jsem se nejspíš úplně minula. Trocha humoru, trocha melancholie a samozřejmý apel na ochranu životní prostředí. Stylisticky dle mého názoru úplně obyčejné zápisky. Ochočený tučňák v civilizaci samozřejmě působí exoticky, ale to dle mého soudu na kvalitní čtení nestačí.
Ach... Zatím nejkrásnější kniha, jakou jsem četla. Ani nevím, jak to všechno popsat, ptotože bych asi vše prozradila.
Povídání o tučňákovi je velmi milé, samozřejmě místy vtipné. Také se něco dozvíme a Argentině a geologicné zajímavosti.
Kniha se četla lehce. Autor místy popisuje místní politické události a přes to, že to byly dlouhé pasáže, se četly dobře. To bylo pro mě milé překvapení.
Myslím, že jsem u žádné knihy tolik nelistovala atlasem a negúglila.
Určitě si ji někdy zase přečtu.
Mírně humorný, mírně melancholický příběh o tom, jak jeden zachráněný tučňák pozměnil život třiadvacetiletého učitele a jeho internátní školy. Čtenář se dozví leccos nejen o tučňácích magellanských (a specificky Juanu Salvadorovi), ale i o životě v post-perónistické Argentině 70. let.
Třeba jak lze přežívat za hyperinflace, kdy zaměstanci obchodů přeceňují zboží ještě v nákupním košíku nebo u kasy. Jak se dá (taky) provádět imigrační politika: „Zahraniční pracovníci museli samozřejmě prokázat, že jejich znalosti a dovednosti jsou na vyšší úrovni než schopnosti místních zaměstnanců a že budou významným přínosem pro zemi.“ Nebo jak vypadá argentinská žádost o úplatek a armádní převrat.
Vzpomínky zavádějí autora do domorodé vesnice kdesi v Andách (které přecházel pěšky), na pampu mezi gauče (s jejich surovým exbicionismem při práci s dobytkem) nebo na kilometry jižních pobřeží, obydlených „jen“ divokými tučňáky, lvouny a rypouši.
Způsob vyprávění prozrazuje velmi humánní vztah k lidem i zvířatům. Zarazilo mě zjištění, že ropné tankery záměrně a pravidelně vyplachovaly nádrže v moři bez ohledu na ekologickou tragédii, kterou tím působily; popis podmínek v zoo v Buenos Aires mě bohužel ani nepřekvapil.
Čtení, které neurazí, ale ani nenadchne. Na můj vkus moc málo tučňáka. Na druhou stranu spousta informací o životě v Jižní Americe, po nedávno dočteném cestopisu z JA další malý kousek do skládačky. Nebyla to knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout, ale za přečtení asi nakonec stála.
3.5*
Skutečný příběh o přátelství mladého muže a tučňáka. Krásný a dojemný, ale také smutný. A k zamyšlení - i co se ekologie týče.
(SPOILER) Co mě naučil tučňák je vtipná, krásná, naučná, dojemná a pravdivá kniha od Toma Michella - člověka, který se rozhodl ve svých mladých letech odcestovat do Argentiny za prací ve škole. To ale ještě nevěděl, že během této jeho dobrodružné cesty se mu podaří zachránit malého tučňáka magellanského, kterého pojmenoval Juan Salvador. Kniha obsahuje spoustu vtipných historek, kdy například Tom Michell propašoval Juana Salvada přes celní kontrolu, jak si všichni ve vesnici, kde Tom Michell bydlel, oblíbili tučňáka a chodili si za ním povídat nebo jak se Juan Salvado stal maskotem rugbyového týmu ve škole. Zároveň je tu též zmíněn dojemný příběh ustrašeného nového chlapečka ve škole, který díky tučňákovi mohl ukázat všem svůj plavecký talent. V příběhu se taktéž upozorňuje na problém znečištění oceánů lidmi a tím pádem ohrožení mořských živočichů (např. právě tučňáků) a popisují se i nepěkné historické události v Jižní Americe, které se děly v 70. letech minulého století. Kniha ukazuje, jak moc jsou zvířata inteligentní a kolik se toho od nich můžeme naučit.
Tom Mitchell je Anglicky učitel, který učí děti v Argentině a na výletě v Paraguai, objeví pláž posetou tisíci mrtvými tučňáky obalenými dehtem. Támhle se však jeden hýbe. Pod nánosy ropy jistě umírá. Co teď? Tom ho vezme domů a zachrání mu život. Poté se ho pokusí vypustit zpátky do přírody, ale tučňák z nějakého důvodu chce zůstat, a tak se rodí plno milých příběhu. Že je nejlepší přítel člověka pes? Tom Mitchell by asi nesouhlasil..
Téhle knize jsem přečtení opravdu dlužil. Před pěti lety jsem ji rozposlouchal jako audioknihu na cestě do Slovinska a už nedoposlouchal. Pořád jsem to ale měl někde vzadu v hlavě uložené a myslel na to. Jsem rád, že jsem konečně tento úkol dokončil, protože by to byla opravdu škoda. Kniha je to překrásná.
Tom Mitchell vzpomíná na svoji část života, který prožil v Argentině jako mladý učitel na chlapecké škole a staral se o netradičního domácího mazlíčka.
Ať už Tom popisuje zážitky s tučňákem, dětmi, přáteli, kolegy či zážitky při prozkoumávání přírody, ze všech jeho slov vyzařuje strašný klid a pohoda. Autor je člověk, který ve všech vidí hlavně to dobré.
Mimo milé příběhy o tučňákovi, se dozvíme něco i o jiných živočišných druzích Argentiny, o kočovném životě gaučů, nebo třeba i o politické situaci, která v té době v sedmdesátých a osmdesátých letech v Argentině panovala. Nebylo to zřejmě úplně lehké období pro nikoho. Zvláště pak, jak už to bývá, tak pro ty nejchudší.
Moc milá kniha, která pohladí na duši. Kniha, kvůli které se častokrát zamyslíme, usmějeme a taky i rozesmutníme.
Pokud hledáte knihu, u které to bude vyložený relax, tak "Co mě naučil tučňák" je kniha pro vás.
"Nedělejme si tedy starosti o zítřek, zítřek bude mít své starosti"
Mám velmi ráda knihy, které mě donutí v průběhu čtení nebo i po dočtení začít googlit... ať už o tučňácích, Argentině, poloostrovu Valdés či o životopisu Evy Perónové... Krásný příběh o vztazích (nejen s tučňákem) na pozadí historických událostí Argentiny.
velmi krásný a dojemný příběh.Juana Salvadora sem si hned zamilovala,jako všichni lidi okolo něj.
Krásný, jednoduchý příběh postavený na osvědčené životní pravdě. Radost do života vám mohou přinést nejen lidé, ale i zvířata. V této knize je to netradičně tučňák. To činí čtení ještě zajímavější.
Příběh napsal sám život, a tak není nepochopitelné, že si od příběhu tučňáka, který žije na terase chlapecké škole v Argentině, odskočí třeba k politice, ekonomice a historii Argentiny nebo se vydá se samotným mladíkem po Jižní Americe na motorce. Ostatně i závěr knihy je přesně ze života. Inu, tak to holt bývá. A to se mi na tom moc líbí: autor se nesnaží napsat průkopnické dílo, být děsně originální za každou cenu a tak podobně, jen se snaží předat to, co mu jeden od ropy ušpiněný tučňák vnesl do života. A nejen jemu. Civilnost a uvěřitelnost jen podkresluje, jak milý ten příběh je.
Milý příběh o jednom nečekaném přátelství, nenadchne, neurazí. Tučňáka, který si vás změří nejprve jedním okem a pak druhým, si určitě zamilujete, ale život vám to nepřevrátí :)
Kniha o setkání, souznění, přátelství. Potkat přítele, ať už je to člověk nebo zvíře je vždy zázrak.
"samozřejmě, čas běží a o místo ve vašem srdci se pere nová rodina, přátelé a domácí zvířata, jenže prázdnota, která zůstala po předchozích obyvatelích, se nikdy nezaplní. Udržujeme své milované naživu prostřednictvím vzpomínek, rozhovorů a příběhů, ne vždy však dáváme najevo, kolik pro nás ve skutečnosti znamenali. Nemusíme. Každý, kdo někdy přišel o domácího mazlíčka, to ví. "
" bolest z rozloučení je daň, kterou si osud vybírá za všechnu tu radost, jakou nám naši milování přinášeli. "
Zajímavé byly také cestopisné postřehy a autorovy zkušenosti s utrácením peněz v době inflace :
" vysvětlil mi, že nezáleží na tom, co chci:musím koupit cokoli, co se mi namane, a pak zveřejnit seznam svých úlovku a ve škole provést výměnný obchod. Může se prý stát, že druhý den už získám jen poloviční hodnotu, protože inflace stoupala asi o sto procent za měsíc ".
" nedělejme si tedy starost o zítřek, zítřek bude mít své starosti! "
Tuhle knihu si budu pamatovat dlouho. Pro mne byla velmi, velmi krásná. Jsem ráda, že jsem ji objevila, za to děkuji ČV. A s velkou chutí si ji tam zařazuji.
Moc se mi líbí, kolik růzností je v knize díky tučňákovi zmíněno a jak hodně zasahuje i do lidských vztahů. Jak mě potěšil výborný obrat v životě studenta Diega! A možná bychom se mohli od tučňáka Salvada přiučit něco o naslouchání :-)
Popisy celé záchranné akce i chování tučňáka, potom i jeho plavání v bazénu a toho, jak si opečovává svoje peří a jak projevuje radost a nechá se hladit a drbat, porovnávání prostředí různých zoo a nakonec rozřešení první otázky, to všechno je tu napsáno docela obyčejně, ale četlo se mi to hezky, čtení jsem si šetřila a vždycky se na ně moc těšila, dělalo mi několikatýdenní další potěšení v životě.
Mnohým čtenářům jistě také leží na srdci to, jak my lidé se svým okolím a celou přírodou zacházíme, tak by bylo moc dobré, kdyby si tuto knihu přečetli i ti, kteří se na podobných koncích některých živočichů podílejí.
Jako milovníka těchto ptáků mi kniha opravdu nadchla (možná o něco více, než bych hodnotila běžně). Moc milý příběh podle skutečné události. Kniha mi dokázala rozesmát, ale i rozbrečet. Ráda si ji čas od času otevřu a čtu jen tak pro zlepšení dne.
Príbeh podľa skutočných udalostí písaný na základe spomienok autora. O to viac si ma získal! Napriek tomu, že milujem tučniaky celým srdcom som sa príbehu trochu obávala, no moje obavy boli zbytočné. Šialené dobrodružstvá mladého učiteľa z Anglicka spolu s tučniakom ktorého zachránil vás určite nenechajú bez smiechu a rozveselia vás aj v ten najdaždivejší deň. Veľmi nenásilným spôsobom sa taktiež zoznámime s krajinou a životom v nej, ktorý vďaka situácii v danom období nebol práve jednoduchý.
Kniha nám okrem zábavy, histórie a cestopisu prináša aj lásku ku zvieratám a upozorňuje na problematiku životného prostredia.
Podle skutečné události. Autobiografický příběh britského učitele, který získal místo na argentinské internátní škole a při jednom výletu do Uruguaye zachránil tučňáka z ropné skvrny. Přivezl ho s sebou do školy a začal se o něj starat.
Z části se jedná o cestopis o Argentině, z části o někdy až bizarní vyprávění o soužití s ne zrovna domácím zvířetem.
Chvílemi byl román trochu natahován, ale místy byl velmi poutavý.
K poslední kapitole doporučuju pustit si na Youtube video onoho pravého tučňáka a jediného vizuálního záznamu o kterém autor mluví.
Do knížky jsem se pouštěla bez toho, aniž bych věděla, že se jedná o skutečný příběh. V průběhu jsem si však uvědomila, že to není pouze smyšlené vyprávění, a na konci jsem byla opravdu dojatá. Bylo milé sledovat náklonnost tučňáka k lidem, lidí k tučňákovi, a sílící pouto mezi Juanem Salvadem a Tomem mě naprosto okouzlilo. Zajímavé byly i části o poznávání Jižní Ameriky, ale přiznám se, že jsem se stejně nemohla dočkat těch, ve kterých se znovu objeví tučňák.
Skvělým bonusem je i to, že vás kniha donutí popřemýšlet nad tím, jakým způsobem se chováme ke svému prostředí. Po dočtení budete mít určitě odhodlání začít se chovat šetrněji, protože v důsledku lidské bezohlednosti se potom v různých částech světa mohou odehrávat podobné příběhy, které však neskončí vesele.
Zábavný i dojemný příběh zachráněného tučňáka.
Kromě samotné hlavní linky s tučňákem je kniha naplněna autentickou jihoamerickou atmosférou. Kdo zmiňované země navštívil, pozná, jak je líčení přesné. Je poznat, že jde o autobiografické vzpomínky. A takové si vždycky ráda přečtu.
(audiokniha) Takový milý oddechový poslech. Jen mi přišly trochu nudné ty pasáže, kde se tučňák nevyskytoval.
Štítky knihy
zfilmováno vzpomínky ochrana zvířat člověk a zvíře životní styl tučňáci britská literaturaAutorovy další knížky
| 2016 |  Co mě naučil tučňák |
| 2017 |  Zářivý anděl / Dívka, kterou jsi opustil / Druhý život / Co mě naučil tučňák |
Nádherná kniha a krásný příběh. Obdivuji autora za to, co pro Juana Salvadora udělal. Kniha se četla rýchle a krásně. Mundo Marino v Argentině existuje i dnes, jako největší mořské akvárium v Jižní Americe a také jako edukační zábavní park plno nádherných mořských zvířat. Knihu doporučuji k přečtení.