Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli
Michaela Učňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409450/bmid_co-nase-babicky-umely-a-na-co-my-js-k5e-409450.jpg
4
17
17
Věčně živým tématem moderní doby jsou nejrůznější diety, výživné ingredience, zaručeně zdravé polotovary a moderní postupy úpravy potravin. Přitom stačí tak málo - znovuobjevit životadárnou sílu přírodních produktů, tradic a umu našich předků a umět využívat bohatství nabízeného přírodou. Pojďte společně s moderátory Simonou, Terezou a Petrem objevovat pozapomenuté dovednosti našich babiček. Naučíte se s nimi připravovat kvalitní domácí pokrmy a produkty nezatížené zbytečnou chemií, osvojíte si léty prověřené tipy z domácího lékaře. Upečete si sytý kváskový chléb, aniž byste potřebovali pec. Vyzkoušíte si králíka na medu, švestkové rozpeky nebo nakládaný sýr a možná budete překvapeni, jak jednoduchá jejich příprava ve skutečnosti je. Stejně jako třeba výroba domácí šťávy, protože ovoce bývá stále na dosah, nebo ořechového likéru anebo pampeliškové kávy či doma uvařeného piva. Seznámíte se s tradičními metodami nakládání, kvašení, louhování a konzervace. Dozvíte se mnoho rad z lidového léčitelství, protože bylinky mají stejnou sílu dnes jako před sto lety. Co pomáhá na nachlazení, jak správně provádět Priessnitzův zábal, čím ulevit atopické pokožce anebo co přiložit na namožené svaly. Tato kniha vznikla podle divácky oblíbeného pořadu České televize a přináší nejen úspěšné návody a postupy z televizní obrazovky, ale i spoustu tipů a receptů navíc. Dopřejte si energii z darů přírody, připomeňte si důvtip našich babiček!... celý text
Přidat komentář
Moje mamka nečte beletrii, občas jí přinesu z knihovny něco o “domácnosti”. O této knížce tvrdila, ze by ji chtěla vlastnit. Tak mám tip na dárek.
Zároveň jsem si ji přečetla.
Je to takový pel-mel všeho, od kvaskoveho chleba, přes chov králíků, co s domácími vajíčky, přes brambory až po bylinky.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná.
Mám z ní příjemný pocit.
Pro všechno tradiční a trosku zapomenuté mám velkou slabost.
Ale autoři mě ničím novým nepřekvapili.
Čím taky, když jsem prožila dokonalé bio dětství na naší obrovské zahradě na střídačku s babiččiným hospodářstvím.
Drůbeže měla nespocitatelne, pamatuji i kozu a většinou tři čuníky v chlívku, ze kterých úplně hluchý řezník Jitrnička ( oficiálně Jaroš) vyráběl samé dobroty.
Ono se to muže zdát bezva. Na první pohled.
Třeba o kečup z obchodu ( o kterém nám tvrdili, ze je se shnilych rajčat) jsem byla schopna se porvat. My měli většinou jen domácí, oranžový, co byl samá skořice. A když náhodou došel, teprve pak se mohl koupit v obchodě ten, co nám chutnal.
Tenké parky jsem poprvé jedla až v sedmi letech u kamarádky na návštěvě.
Na střední škole jsem dostala výtku, ze nosim nevhodné svačiny ( chleba s tlačenkou, prejtem, domácím uzeným, skvarkama, sádlem a cibulí..), protože voní po celé třídě a rozptyluje to od výuky.
Ale já jsem je nejedla:)
Lehce jsem to vyměnila za svačinu některé spolužačky. Třeba za rohlík se salámem Vysočina nebo s máslem a marmeládou z obchodu. Mňam.
Dnes už nemám co měnit. Bohužel.
Možná se na mě dívají prarodiče odněkud z hůry, a třeba se láskyplně usmívají mým pokusům/omylům na poli pěstitelství a chovatelství. A jsou rádi, ze někdo pokračuje ve starých rodinných tradicích. Kdo ví …
Jsem zklamaná. Moc nového jsem se nedověděla a věci, které mne v knize zaujaly, se po dohledání ukázaly jako poněkud zavádějící. Jsem ráda že mám knížku pouze půjčenou z knihovny.
Kniha je nádherně zpracovaná, obsahuje spoustu doprovodných fotografií a krásných ilustrací. Je na ni opravdu radost pohledět a radost v ní číst. Ubírají-li se Vaše zájmy podobným směrem jako ty mé, tuto publikaci Vám mohu rozhodně doporučit.
Milé čtení, takové hladivé. Těší mě vyrábět domácí tvaroh, teď zkouším žitný kvásek, na zahradě už máme vybrané místo pro jablonku některé ze starých odrůd. A občas pomyslím na svého dědečka, jeho rodiče a rodiče jeho rodičů a na všechny předchozí generace, které pracovaly a těšily se z podobných věcí jako my dneska. A tato knížka pomáhá, abychom nezapomněli.
Knížku jsem dostala jako dárek, protože ráda sleduji stejnojmenný televizní pořad. Četla se hezky, ale v receptech jsem narazila na pár nesrovnalostí, což mne zamrzelo.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli |
| 2020 |  Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli 2 |
Dědeček a babička, to jsou králíci, slepice, sbíráni a hledání vajíček po celé stodole , husy, prase, pes, kočky, chození na trávu a do sena, trhání rybízu... a samozdřejmě vynikající štrúdl a vlastně všechno, no, prostě pohoda
Moc pěkně zpracovaná knížka plná dobrých rad a mouder, která se přenášejí z generace na generaci a je škoda na ně zapomenout. Navíc naši předkové byli samostatnější a soběstatnější, neplýtvali zdroji a žili v souladu s přírodou