Co oči nevidí
Jiří Žáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275344/bmid_co-oci-nevidi-uTW-275344.jpg
4
16
16
Co oči nevidí je kniha lyrických básní ze všech sbírek Jiřího Žáčka, které mají většinou vážný obsah, ale v celku básně rozdávají radost a vzrušení. Básník nevěří v božské vnuknutí, ale v úžasnou schopnost lidského mozku přemýšlet o více věcech současně, o více pravdách, o kladech a záporech. Jen tak se nám v mysli jako blesk z čistého nebe zjeví nečekané myšlenky a nápady. Fantazie je božský dar a básník musí umět sdělit ho srozumitelně. Jiřího Žáčka fascinuje splynutí poezie a života a líbí se mu rozepsat báseň - a nechat ji nedokončenou. V jedné Bradburyho povídce malíř Picasso kreslí na pláži obrazy do písku a s uspokojením sleduje, jak mořský příliv jeho dílo vzápětí smaže. A stejné uspokojení přinášejí i verše o tom, co oči nevidí.... celý text
Přidat komentář
Škoda no, nesedlo mi to, řekla bych až nuda. Poezii potřebuji cítit, ale u Žáčkových básní se mě to nijak nedotklo
"Možná že veškerá poezie není ničím jiným než hledáním klíčů - k sobě i k blízkým srdcím, ke kořenům lidskosti. Ke třináctým dveřím, za kterými najdeme sami sebe."(Jiří Žáček)
Knížka je výběrem z dřívějších sbírek autora a ten se opravdu povedl. Znám hlavně autorovu tvorbu pro děti a tak jsem byla překvapena vážností a přemýšlivostí básní. Žáček dokáže čtenáře rozesmát i dojmout.
„Poezie nemusí okouzlovat, ale musí být pravdivá.“ (Jiří Žáček)
Co vás čeká?
Dobrodružná cesta napříč básnickým světem pana Žáčka, klíč k jeho poezii, která nepřikrášluje svět, a přesto nás nutí nad světem žasnout …
Ozvěny krásných slov … snad všechno, co mám z Žáčka nejraději, snad ze všech jeho sbírek … to laskavě něžné, to elegantně vtipné, to vážně hodné zamyšlení …
„Kdo stvořil svět? Bůh, když se božsky opil.
Kdo jsme? Jsme Sisyfové. Běžci od Thermopyl.
Žijeme v pravdě? Hlavně masochisté.
Jsou ženy z Marsu? To je víc než jisté.
Je život sen? Sen, který si sním uvnitř cizí hlavy.
Kdy zmoudříme? Až bude pozdě na opravy.
Je láska věčná? V dětech našich dětí.
Je Bůh muž? Kdeže - žena, božská, samotřetí.
Je náš svět v pořádku? Svět ano - my jsme v nepořádku.
Co bude po smrti? Vše začne od začátku.
Náš nepřítel? Náš přítel rozum - rádce, zrádce.
Čemu nás učí básně? Ptát se.“
/Návod k použití knížky básní/
...
"Můj bože chraň mě od všeho
od všeho příliš lidského
od tvrdých hlav a měkkých mozků
od usměvavých tváří z vosku
od ženských slz a mužných skutků
od nudy pravd a chronického smutku …”
/Lamentace/
Já nemám slov.
Tohle byla má první poezie od českého autora. Velmi mě překvapil. Skvělý.
Dvě slova: Jiří Žáček. Zkrátka Jiří Žáček. S tím rozdílem, že básničky pro děti se proměnily v poezii pro dospělé a to tak vážnou, že si až říkáte, jak takové texty, které tak nutí k zamyšlení, mohou pocházet od stejného autora, který napsal Jak taškář napálil taškáře. Rozhodně ale úžasná sbírka! :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1983 |  Aprílová škola |
| 2010 | Krysáci |
| 1996 | Slabikář |
| 2015 | Ezopovy Bajky |
| 2007 | Okurková sezóna |
Kniha je sestavena z patnácti básnických sbírek. Jiří Žáček je můj nejoblíbenější básník, takže mě četba této knihy hodně bavila.
- Dveře -
Za dveřmi čeká celý svět
svět ztrát a nálezů věčných vart a štací
Dítě se učí odcházet
a dospělý se celý život vrací