Broskve pro otce Francise
Joanne Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170975/bmid_cokolada-broskve-pro-otce-francise-zV7-170975.jpg
4
87
87
Vianne Rocherová se vrací! Hrdinka románů Čokoláda a Krysařovy střevíce žije spokojeně v Paříži spolu s Rouxem a dcerami Anouk a Rosette, přesvědčená, že konečně nalezla způsob, jak překonat svůj neklid a neustálou touhu po změně – jak se usadit. Vše ale vezme za své ve chvíli, kdy Vianne dostane dopis od kamarádky Armande, v němž píše, že vesnička Lansquenet bude Vianne brzy zase potřebovat a zve ji k návštěvě – i kdyby jen měla položit květiny na její hrob. Armanda už je totiž osm let po smrti…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Peaches for Monsieur le Curé, 2011
více info...
Přidat komentář
Kdysi dávno jsem četla první dva díly této série a pamatuji si, že se mi ta kouzelná atmosféra a vůně čokolády líbila. A tak když jsem v knihovně narazila na pokračování, neváhala jsem ani vteřinu. Nakonec mi trvalo, než jsem se do knihy pustila, ale jakmila jsem se začetla, bylo vše zpět. Netradiční život Vianne Rocherové nezatížený konvencemi a pravidly, drobná kouzla, barvy lidí, imaginární přátelé a i té úžasné kouzelné čokolády jsem se dočkala. Kniha se asi nebude líbit každému, i když se řeší problém poslední roky aktuální, jako je soužití arabských přistěhovalců a místních, v tomto případě lidí z malého francouzského městečka, vyprávění je jiné, asi jako hlavní hrdinka, trošku tajemné, trošku pohádkové, no prostě nevšední. Ale můžu zaručit, že během čtení dostanete určitě chuť na čokoládu a broskve.
"Někteří lidé stráví celý život čekáním na jeden vlak, jen aby nakonec zjistili, že se jim nikdy nepodařilo ani dojít na nádraží."
Na tuhle knihu jsem narazila v knihobudce. Podle obsahu mě zaujala. Ale asi jsem od toho čekala více. Místy příliš sladké, nerealistické a přemrštěné. A taky mi tam vadila ta "kouzla".
Kniha, která voní nejen čokoládou ale i létem. Francií a broskvemi. Taky je tu přátelství a to mezi rozdílnými kulturami a náboženstvím. Vianne je prostě kouzelnice. Ideální kniha.
Třetí díl Čokolády. Tento se mi líbil asi nejvíce. Zajímavé propojení dvou kultur.
Po čokoládovém černém muži a krysařově sběratelce srdcí se na scéně objevuje žena v černém hidžábu. Lansquenet je plný muslimů a berberů, jejichž chování a nároky rozviřují stojaté vody ospalého městečka. A pak je tu dopis ze záhrobí, který zpátky do Lansquenetu volá Vianne Rocherovou s její nezdolnou energií pomáhat. Řeklo by se do třetice všeho dobrého a Joanne Harrisové se to opravdu povedlo. Ten stejný příběh jako v předchozích knihách a přesto úplně jiný, stále stejně kouzelný, opředený mimořádným autorčiným vyprávěčským umem, tentokráte navíc ještě i tajemný a lehounce exotický. Láska proti nenávisti, touha se rozdat a pomáhat druhým vedle nesnášenlivosti, zaslepenosti a lpění na zkostnatělých tradicích. To co Čokoláda naznačila, Krysařovy střevíce opředly pohádkovostí, to Broskve pro otce Francise dovedly k vrcholné dokonalosti. Tato kniha je vskutku důstojným vyvrcholením celého cyklu o čokoládové královně Vianne Rocherové, dojímá i baví bez velkých gest, ale s neskutečnou poctivostí a opravdovostí.
Po druhém díle jsem měl docela obavy, ale třetí díl mi přišel mnohem lepší a čtivější než díl druhý. Téma je dost aktuální příběh vás nutí číst dál a dál. Konec mi ale přišel až moc rychlý a mohl tam být aspoň krátký epilog. Další díl už by příjít nemusel...
Alespoň v některých pasážích jsem nedokázala přestat číst. Moc se mi líbila nosná myšlenka, že to co někdo vidí jako jasný důkaz, že se muslimové nemohou integrovat s křesťany může být způsobeno úplně jinými důvody. kniha má lehkost Čokolády a četla se mi hezky
Otevřela jsem první stránku ... a opět ucítila vzdálenou exotickou vůni ... přesto mě něco zarazilo ... vonělo to jinak ... i Lansquenet voněl jinak ... městečko se změnilo ... a příběh se vydal jiným směrem ... do Les Marauds ... do „jiného světa“, kde voní arabská kuchyně a potají Vás sledují tmavé oči zpoza nikábu ... a já si říkala, že se mi tam vůbec nechce ... na arabskou kuchyni jsem vůbec neměla chuť ... já chtěla cítit čokoládu a chilli ... cítit, jak vítr pokušitel přivane tu očekávanou a chtěnou chuť :-) ... a tak jsem s větrem trochu „bojovala“ ... neustále jsem se otáčela a vydávala se proti jeho směru ... zpět na druhý břeh řeky Tany ... do starých uliček Lansquenetu ... jenže vítr je živel a ještě ke všemu pěkně zlomyslný živel, takže mě prostě nepustil... a tak jsem to vzdala ... a nechala se unést :-) ... protože tohle není jen tak obyčejný živel, ale kouzelný vítr a s tím se bojovat nedá ... jen podlehnout ... a nakonec přišla i odměna ... v podobě známé vůně čokolády a pokušení :-) ...
... je dočteno ... vítr utichl a já teď cítím svou šanci ... vrátit mu jeho zlomyslnost ... to, že mě unesl tam, kam jsem vůbec netoužila se podívat ... a s jistou dávkou zadostiučinění dávám 3* :-)... (a hned tuším, že mě bude „žrát“ svědomí, jestli jsem to nepřehnala a neměla ještě jednu přidat :-)).
Tato kniha mne docela zklamala. Zvolené téma se mi nelíbilo a šlo naprosto mimo mě. I když je aktuální - o tom není sporu. Ale nějak se sem prostě nehodilo - vytratila se tím ta báječná atmosféra a magičnost, kterou měly oba předchozí díly. Příběh se také hodně dlouho vleče a napínavý je až konec, což je pro dobrou knihu dost málo. Za mě tentokrát jen slabý průměr.
Začátek knihy byl hodně roztahaný, ale druhá půlka knihy už měla spád a opravdu velmi aktuální téma.
Tak nevím....z této třetí části příběhu o Vian Rocherové už jsem měla pocit jakési nevěrohodnosti, umělého prodlužování příběhu. Na jednu stranu to chápu - tak úspěšný první i druhý díl svádí k ještě jedné "nástavbě", ale za mne - už to bylo zbytečné.
Co knize dává na kvalitě je především cit a schopnost autorky psát velmi čtivě, napínavě a přitom lehce.
Lansquenet jsem si zamilovala od první knížky, tak jsem doufala ve Viannin brzký návrat.
Mé přání se vyplnilo a o to víc jsem si Broskve pro otce Francise vychutnávala.
Čokoláda pro mne zůstává stále jasnou jedničkou, ovšem Broskve pro otce Francise je skvělým vyvrcholením celé trilogie.
Velký dík Joanne Harrisové, že na Lansquenet nezapomněla.
Opět díl, který nezklamal. Napínavá, překvapivé zápletky i rozuzlení, konec dokonalý. Skvělé počtení :)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Čokoláda |
| 2007 | Ostružinové víno |
| 2008 | Krysařovy střevíce |
| 2008 | Znamení run |
| 2022 |  Jiná třída |
Tak tento díl se četl mnoho lépe než ten minulý. Bylo tu krásně popsáno soužití a střet různých komunit na malém městě. Člověk se hodně dozví o životě a hierarchii v arabské rodině. Už se těším na poslední díl.