Zlodějka jahod
Joanne Harris
Návrat k postavám z celosvětového bestselleru Čokoláda. Vianne Rocherová se usadila. Lansquenet nad Tannou, místo, které ji kdysi odmítalo, je nyní jejím domovem. Dokonce i kněz Reynaud se stal jejím přítelem. Když však zemře starý květinář Narcisse a odkáže svůj pozemek Viannině zvláštní dceři Rosette, život v ospalém městečku se opět rozvíří. Příjezd Narcissových příbuzných, odchod starého přítele a otevření nového záhadného obchodu, jenž je zrcadlovým obrazem krámku s čokoládou a má vlastní podivné kouzlo To vše se zdá být předzvěstí nějaké změny.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Ikar (ČR)Originální název:
The Strawberry Thief, 2019
více info...
Přidat komentář
Všechno jednou končí, a tak jsem dočetla poslední řádky knihy, jíž se uzavřely osudy Vianne a jejich dcer. Čokoládou to začalo a čokoládou to končí. Jako vždy tu byla trocha kouzel a pár osudů obyvatel malého města na břehu řeky Tanny. Strávila jsem s nimi mnoho večerů a budou mi chybět.
Mám ráda jahody, krásně voní, mají osvěžující chuť a v šampaňském tajemně šumí... Ale čokoládu, tu úžasně rozplývající se "čokoládu" na jazyku...mám prostě raději. :-)
A přesně tak jsem vnímala i tento příběh...
Knihy J. Harrisové mám ráda pro jejich atmosféru, prostředí a krásné, osobité postavy, jen se vždy děsím přeslazeného závěru.
Ve Zlodějce jahod je tajemně zlověstná atmosféra, očekávání a propojení do mystických světů ještě více zdůrazněno, postavy z předchozích knih se vyvíjejí, dospívají, stárnou... a i ten závěr se povedl. Jak mně byla záhadná Morgane sympatická. Za mě jedna z jejich nejlepších knih.
Trocha magie, špetka tajemství, staré hříchy a hromada lásky - to byl kouzelný návrat mezi staré známé. Pocitům mé oblíbené postavy Vianne jsem rozuměla a stejně byly chvilky, kdy jsem její jednání ne zcela schvalovala. Ono je to někdy těžké nechat děti dospět. A i příběhy Narcisse a Reynauda mě vtáhly. A ta tajemná nálada provoněná čokoládou ... Moc jsem si to užila. A teď si jdu najít něco sladkého.
Autorovy další knížky
2004 | Čokoláda |
2007 | Ostružinové víno |
2008 | Krysařovy střevíce |
2008 | Znamení run |
2022 | Jiná třída |
Nebylo to úplně to, co ráda čtu. Přelouskala jsem, nenadchlo mě to, ale i takové knihy je asi třeba psát, aby byl spokojen co největší počet čtenářů.